je hlavně v tom, že nám schází dostatek vhodných pozorování, která by tuto záležitost objasnila. Masivní hvězdy jsou sice nápadné, ale zároveň dost vzácné. Je velmi obtížné je přistihnout právě v době, kdy vznikají.
V poslední době se jako velmi slibná ukazují pozorování relativně blízkého mračna G028.37+00.07, známého též jako „Cloud C,“ kterému astronomové s oblibou přezdívají Dračí mračno (Dragon cloud).
Jde o takzvané infračervené temné mračno (Infrared-dark cloud), tedy chladné a husté mračno molekulárního vodíku, které vytváří temnou siluetu v jasném infračerveném záření galaktické roviny. Právě z takových mračen se rodí nové hvězdy.
Ashley Barnes z německé Univerzity v Bonnu a jeho kolegové prostudovali Dračí mračno pomocí soustavy radioteleskopů ALMA v chilské poušti Atacama. Odhalili v něm několik oblastí, kde dochází ke tvorbě nových hvězd a centrální shluk hmoty, v němž kupodivu scházejí čerstvě zrozené hvězdy.
Zmíněný centrální shluk má dvě části, z nichž jedna má hmotu odpovídající více než 30 Sluncím a druhá hmotu asi jako 2 Slunce. Barnesův tým zjistil, že obě tyto části centrálního shluku jsou velice husté a právě dochází k jejich kolapsu. To znamená, že se v nich v nepříliš vzdálené budoucnosti zrodí nové hvězdy.
Nejdůležitější je, že podle astronomů tyto dvě části nejeví známky dalšího rozpadu. Je tedy velmi pravděpodobné, že z nich vzniknout dvě hvězdy, z nichž jedna bude velmi masivní, s hmotností přes 30 Sluncí. Tato situace odpovídá představám, podle nichž i ty nejvíce masivní hvězdy vznikají zhroucením jediného kusu mračna a od počátku mají velmi velkou hmotnost.
Je to vůbec poprvé, kdy jsme svědky kolapsu velikého kusu molekulárního mračna v přímém přenosu, aniž by se jeho materiál rozpadl a vytvořil větší počet nových hvězd. Podle badatelů ale ještě zbývá zodpovědět celou řadu otázek. Pozorování Dračího mračna podle nich ještě určitě nevyčerpala veškerý potenciál, který nám tento pozoruhodný vesmírný objekt nabízí
Universe Today