Neutronové hvězdy jsou už samy o sobě dost extrémní. Tvoří je nesmírně hustá zhroucená hmota, díky čemuž jsou velice hmotné a zároveň nepatrně velké, aspoň v měřítku hvězd.
Není divu, že když se dvě neutronové hvězdy setkají, dojde po jejich splynutí k monumentální explozi. Říká se jí kilonova, protože její záře obvykle asi tisíckrát přesahuje klasickou novu, tedy termonukleární explozi, kterou odpalují bílí trpaslíci, co kradou hmotu v těsných dvojhvězdách.
Astronomka Aprajita Hajela z americké Northwestern University se svými kolegy pozorovala kilonovu, která nese označení GW170817. Po splynutí neutronových hvězd tato kilonova vyslala vysokoenergetické polární výtrysky, které žhnuly do okolního vesmíru.
Trvalo to 3,5 pozemských let. Když výtrysky pohasly, najednou se v oblasti kilonovy odhalil zdroj rentgenového záření. Takové záření, pozorované nějakou dobu po kosmických explozích, se označuje jako dosvit (anglicky afterglow).
Rázová vlna, nebo černá díra?
Pro astronomy je to do jisté míry záhadou. Za nejvíce pravděpodobné vysvětlení považují rázovou vlnu, podobnou sonickému třesku u nadzvukových letounů, která vznikla v materiálu vyvrženém explozí kilonovy. Tato rázová vlna pak, podle Hajelaové a spol., zahřála okolní materiál v kosmickém prostoru, čímž mohlo vzniknout pozorované rentgenové záření.
Další možností podle badatelů je, že se v místě kilonovy vytvořila černá díra, do které padá materiál exploze kilonovy. Pak už je to podobné jako v předešlém případě. Tento materiál by měl zahřívat a vytvářet pozorované rentgenové záření. Ať by platilo první či druhé vysvětlení, v obou případech by to byl jev, který jsme pozorovali poprvé.
Hajelaová nezastírá nadšení. S kolegy vstoupili na doposud neprozkoumané území, kde odhalují důsledky exploze kilonovy. Je to pro ně nové a výjimečné. Zároveň zde mají slušnou příležitost setkat se s novými fyzikálními procesy, s jakými jsme doposud neměli tu čest.
Cenným pomocníkem pro ně přitom byla dnes již legendární vesmírná rentgenová observatoř Chandra, se kterou pozorovali kilonovu GW170817 a její dosvit v rentgenové oblasti spektra.
