Astronomové poprvé pozorovali, jak na bílého trpaslíka dopadají kusy planet

  • Na základě nepřímých pozorování už nějaký čas víme, že na bílé trpaslíky dopadají kusy planet
  • Zatím nikdy jsme to ale nesledovali v přímém přenosu
  • Teprve nyní se to poštěstilo astronomům z britské University of Warwick

Na základě nepřímých pozorování už nějaký čas víme, že na bílé trpaslíky, tedy vyhořelá jádra hvězd podobných Slunci, dopadají kusy planet z jejich planetárního systému. Zatím nikdy jsme to ale nesledovali v přímém přenosu.

Poštěstilo se to až teď, astronomům britské University of Warwick. Tim Cunningham a jeho kolegové pozorovali rentgenové záření ze soustavy blízkého bílého trpaslíka G29–38. Konečně se jim povedlo detekovat materiál, který vstupuje do atmosféry bílého trpaslíka a je tam dezintegrován.

Díky těmto pozorováním mohli odvodit rychlost akrece, tedy nabalování materiálu na bílého trpaslíka, aniž by k tomu potřebovali modely jeho atmosféry. Potěšující bylo, že výsledek dobře odpovídá dosavadním představám.

Do této doby byla měření akrece hmoty v případě bílých trpaslíků prováděna pomocí spektroskopických pozorování záření bílých trpaslíků a detailních modelů jejich atmosféry.

Z těchto měření je možné odvodit, v jaké míře se určité chemické prvky dostávají do atmosféry bílého trpaslíka. Z toho následně vyplyne, jaké množství dané prvku obsahovalo těleso, jehož hmotu si přitáhl bílý trpaslík.

První pozorování rentgenového záření bílého trpaslíka

Cunninghamův tým k tomuto výzkumu využil pozorování vesmírné rentgenové observatoře Chandra. Ta obvykle detekuje rentgenové záření černých děr, neutronových hvězd a podobných objektů. To ale nijak nevadilo a pozorování trpaslíka G29–38 pro Chandru nebyl žádný problém.

Bylo to poprvé, kdy jsme pozorovali rentgenové záření bílého trpaslíka. Astronomové neskrývají radost. Jak říká Cunningham, právě studium bílého trpaslíka v úplně jiné oblasti elektromagnetického spektra, než je zvykem, jim umožnilo potvrdit představy o bílých trpaslících, k nimž jsme dospěli v oblasti viditelného záření.

Podle Cunninghama jde o první přímý důkaz, že na bílých trpaslících opravdu probíhá akrece hmoty z rozbitých planet původního planetárního systému. Otevírají se tím nové možnosti pro výzkum soustav s bílým trpaslíkem. Doposud jsme v Mléčné dráze objevili asi 300 tisíc bílých trpaslíků, takže určitě bude na co se dívat.

Titulní ilustrační foto: NASA, ESA, STScI, and G. Bacon (STScI), CC BY 4.0

Diskuze (4) Další článek: Bill Gates vydal knihu „Jak zabránit další pandemii“. Věří, že covid-19 může být poslední

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , ,