Astronomové řeší záhadu „gigantických bledých spirál“

  • Galaxie s nízkou plošnou jasností jsou pro astronomy záhadou
  • Velkou otázkou je především to, jak vznikly
  • Uspokojivou odpověď se však zatím nepodařilo najít

Asi před čtyřiceti lety astronomové díky pokroku zobrazovacích technologií objevili novou kategorii galaxií, které jsou špatně viditelné, protože téměř nezáří.

Tyto takzvané galaxie s nízkou plošnou jasností (low surface brightness galaxies) mohou být různě velké. Řada z nich patří mezi trpasličí galaxie. Jsou mezi nimi ale i gigantické galaxie s nízkou plošnou jasností (gLSBG, giant low surface brightness galaxies) a ty jsou opravdu zvláštní.

Pro astronomy jsou chronickou záhadou. Jsou to spirální galaxie, jejichž hmota se blíží například hmotě Mléčné dráhy. Zároveň jsou ale několikanásobně rozměrnější, takže je v nich hmota rozložena velmi řídce. Jejich gigantické spirální disky nejsou příliš aktivní (v kinematickém smyslu, tedy pokud jde o jejich pohyby), takže tyto galaxie vypadají netečně a mrtvě.

První známou galaxií tohoto typu je Malin 1, objevená v roce 1986. Nachází se v souhvězdí Vlasy Bereniky, ve vzdálenosti asi 1,19 miliardy světelných let a její průměr je asi 650 tisíc světelných let.

Jak tyto galaxie vznikly?

Asi největší záhadou těchto „gigantických bledých spirál“ je jejich vznik. Pokud víme, tak větší galaxie obvykle vznikají galaktickým kanibalismem, tedy pohlcováním menších galaxií.

U galaxií gLSBG to ale zřejmě takhle nefunguje. Velké spirální galaxie, u nichž předpokládáme vznik splýváním menších galaxií, jsou obvykle nápadně kinematicky aktivní.

Vědci také v jejich okolí nenacházejí žádné menší galaxie, takže není moc co pohlcovat. Ještě větší pro problém pro tuto teorii ovšem je, že gigantické bledé spirály sice mají centrální supermasivní černé díry, ale ty jsou překvapivě mnohem méně hmotné, než by odpovídalo průměrné galaxii s podobnou hmotností. Vlastnosti těchto galaxií ukazují, že splývání s jinými galaxiemi zřejmě nemělo rozhodující vliv na jejich vznik.

Kromě splývání galaxií je ještě ve hře postupné narůstání přitahováním další a další hmoty, a pak také představa, podle níž mají na vznik těchto galaxií vliv neobvykle „řídká“ hala temné hmoty, jejichž gravitační vliv by měl být tím pádem omezený.

Igor Chilingarian z amerického centra Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics a jeho kolegové analyzovali vybrané galaxie gLSBG a zjistili, že se na jejich vzniku mohou podílet všechny tři uvedené fenomény. Zároveň ale stále nic není jisté. Záhada gigantických bledých spirál tedy trvá.

Diskuze (3) Další článek: SpaceX hledá medicínského inženýra, který se bude podílet na vývoji kosmické lodi Starship

Témata článku: Technologie, Vesmír, Výzkum, Astronomie, Záhady, Záhada, Spirála, Hmota, Vlas Bereniky, Vznik, Mléčná dráha, Jasnost, Galaxie, Uspokojivá odpověď, Malin, Velká otázka, Astronom