Z hlubokého vesmíru k nám létají zvláštní rádiové výkřiky. Jakoby někdo velice krátce a s nesmírnou intenzitou zavřeštěl v rádiové oblasti spektra. Jsou to rychlé rádiové záblesky FBR (Fast Radio Burst) a víme o nich od roku 2007. Od té doby jich vědci zachytili celou řadu a v některých případech se i opakují. Je to ale stále v mnoha ohledech záhadný fenomén, kterému doposud příliš nerozumíme.
Hezkým příkladem je nejnovější výzkum odborníků americké Northwestern University, kteří jako první vystopovali rychlý rádiový záblesk FRB 20240209A na periferii starobylé a dnes už mrtvé eliptické galaxie. Signál k Zemi putoval ze vzdálenosti zhruba dvou miliard světelných let.
Záblesk, který neměl nastat
Pro astronomy je galaxie „mrtvá“ (dead galaxy), když v ní neprobíhá žádná nebo jen zcela mizivá tvorba hvězd. Periferie jako takové jsou relativně nudné u většiny galaxií. Rádiový záblesk z podobného místa proto odborníky poněkud vyděsil. Je to totiž v rozporu se současnými představami, jak takový fenoménem vzniká. Vědci totiž mají za to, že mají co do činění s magnetary.
Příklad záblesku FBR
Magnetary jsou zvláštní neutronové hvězdy, které už podle jejich názvu obklopuje mimořádně silné magnetické pole. Jsou to veskrze extrémní objekty, v jejichž bezprostředním okolí zřejmě fungují exotické fyzikální mechanismy, které by podle vědců v zásadě mohly souviset s rychlými rádiovými záblesky.
Problém je ale v tom, že magnetary mají na kosmické poměry zřejmě velmi „jepičí život.“ Podle současných teorií se rodí při explozi supernovy masivní hvězdy, která rychle rotuje a má silné magnetické pole. Dochází k tomu asi u jedné desetiny supernov. Magnetar by pak měl fungovat jen asi deset tisíc let a jeho vlastnosti se pak mění.
Vědci stále tápou
Pokud jsou tyto úvahy správné, měly by rychlé rádiové záblesky souviset s explozemi supernov a jejich následky. K těm ale dochází prakticky jen v oblastech, kde právě probíhá aktivní tvorba značného množství nových hvězd, z nichž některé jsou gigantické a po krátké době vybuchují jako supernovy. Okraj mrtvé eliptické galaxie takovým místem rozhodně není. Podle badatelů proto magnetary musejí v tomto případě vznikat jiným způsobem – například splynutím dvou neutronových hvězd.
Jak říká astronomka Wen-Fai Fongová, která vedla výzkum, vesmír opět ukázal svoji typickou zlomyslnost. Když se už už zdá, že nějakému fenoménu začínáme rozumět, přijde pozorování, které postaví dosavadní představy na hlavu, anebo je alespoň zkomplikuje.
Zdroj: Northwestern University