Astronomové zkoumají objekt C/2014 UN271, nacházející se aktuálně mezi oběžnými dráhami Neptunu a Uranu. Pochází z Oortova oblaku (hypotetický kulovitý oblak komet na okraji naší sluneční soustavy), jež byl ve středu 23. června byl oficiálně označen za kometu.
Zařazení objektu mezi komety následovalo týden poté, co byla poprvé pozorována jako malá pohybující se tečka na archivních snímcích pořízených již v roce 2014 objektivem Dark Energy Camera na observatoři Cerro Tololo Inter-American Observatory v Chile. Kometa byla pojmenována po svých objevitelích, takže dostala o něco zapamatovatelnější název Bernardinelli-Bernstein.
Návštěvník z velké dálky
Astronomové poslali výsledky svého pozorování do Centra pro malé planety (Minor Planet Center), které objekt nejprve klasifikovalo jako asteroid nebo malou planetku, protože jeho povrch se zdál být chemicky inertní. Zpráva o novém objektu však přiměla amatérské astronomy, aby namířili své dalekohledy k obloze, a někteří si brzy všimli „komy“ neboli oparu z par a prachu, který z objektu vycházel.
„Zjistili, že tento objekt je aktivní,“ řekl Vereš pro časopis Live Science. Komety jsou aktivní, protože sluneční teplo a vítr způsobují uvolňování plynů z jejich povrchu. Podle Vereše je pravděpodobné, že povrch vykazuje v posledních letech rostoucí aktivitu, protože se kometa přiblížila ke Slunci.
Jedná se o relativně velký objekt, jehož šířku vědci odhadují na přibližně 100 kilometrů. V současné době je od Země vzdálený 20,126 astronomických jednotek, což odpovídá více než dvacetinásobku vzdálenosti naší planety od Slunce.
Dráha komety C/2014 UN271 (Bernardinelli-Bernstein)
Kometa C/2014 UN271 Bernardinelli-Bernstein obíhá po protáhlé eliptické dráze kolem Slunce, přičemž nejvíce se němu přiblíží 23. ledna 2031. V té době bude těsně za oběžnou dráhou Saturnu a od Země ji bude dělit asi 10,95 astronomických jednotek, tj. 1 638 096 680 kilometrů.
Důkladné pozorování
Astronomové jsou z objevu nadšeni, neboť mají zhruba dvě desetiletí na to, aby kometu důkladně prozkoumali. Poté jim opět zmizí z dohledu a do sluneční soustavy se vrátí až za dlouhých 5,5 milionů let. Její dráha je vůči oběžným drahám planet téměř kolmá a v nejvzdálenějším bodě je od Slunce vzdálená asi jeden světelný rok.
„Budeme mít prakticky 20 let na její studium,“ řekl astronom Peter Vereš z Centra pro astrofyziku na Harvardu a Centra pro malé planety, které identifikuje a vypočítává dráhy nových komet, malých planet a dalších vzdálených kamenných těles.
Podle něj je to vzrušující příležitost, protože kometa je pravděpodobně téměř čistým objektem z Oortova oblaku – pole ledových a kamenných úlomků, jež pravděpodobně obklopuje sluneční soustavu jako křupavý obal.
„V podstatě každý den dostáváme další a další pozorování,“ říká Vereš. Podle něj kometa stále vypadá jako rozmazaná tečka a pravděpodobně nikdy nebude vizuálně působivá, ale citlivé přístroje na velkých teleskopech budou možná brzy schopné detekovat změny ve světle přicházejícím z komety, které mohou odhalit molekuly vycházející z jejího povrchu. Tyto údaje by mohly odhalit, z čeho se kometa skládá.
Vědci se domnívají, že tato a další komety z Oortova oblaku byly pravděpodobně kdysi součástí sluneční soustavy, ale byly vyvrženy gravitačními interakcemi s většími planetami, jako jsou Saturn a Neptun. Je to pravděpodobně poprvé, kdy se taková kometa vrátila zpět do sluneční soustavy.