Atomový reaktor Kilopower může být za tři roky připravený k misi na Mars. Nebo i někam dál

10kW verze, se kterou se počítá pro výpravu na Mars, by měla vážit přibližně 1,5 tuny.

I při té čtvrtinové gravitaci se jim s tím bude blbě manipulovat. Asi zůstane v přistávacím modulu a stanice se postaví kolem ní

uz ti nekdo rekl ze ve vesmiru je celkem kosa ? :D

tak ve stínu určitě....

Ve vesmíru se teplo nepředává vedením (není tam vzduch ani jiná látka, která by ho mohla převzít), ale pouze vyzařováním. Tudíž je potřeba obrovská plocha chladiče a jeho celkem vysoká teplota, aby vůbec bylo možné cokoli uchladit.

Ale pouziti bude na marsu kde atmosfera je.

To není pravda. Kilopower bude použit nejen na povrchu Marsu, ale i během cesty, nebo např. na Měsíci nebo pro cesty do vzdálenějších oblastí Sluneční soustavy.

Mohli by pouzit peltierovy clanky. Nebo stirlingovy motory.

Tak určitě, to co chceš od chlazení jaderného zdroje, který vystřelíš někam do vesmíru, je udělat ho mechanicky co nejsložitější nebo závislé ne zdroji energie.

Abyste se nedivil, NASA vývoj stirlingů iniciovala a počítá s ním na hodně vzdálené mise. Ostatně je to sice mechanické, ale daleko spolehlivější než leckterá elektronika. Stirling už umíme vyrobit tak, aby měl neomezenou životnost. To teda asi nebude případ těch vesmírných, protože ten koncept má šílenou hmotnost, ale teoreticky to lze dotáhnout až tam.Ve vesmíru elektronika poměrně rychle degraduje, čím jemnější, tím rychleji. Poctivý kus železa vydrží daleko déle.

Peltier se prilis nepouziva z duvodu nizke efektivity a toho ze v pripade pomerne nizkeho prekroceni max rozdilu teploty prechodu jde do haje.

Sice ma malou efektivitu, to ale v uzavrenem teplotnim prostredi nevadi.

https://en.wikipedia.org/wiki/Spacecraft_thermal_c... ...

Kosa tam je, ale je tam také vakuum, což je setsakra dobrý izolant (viz termoska).

kosa tam je, ale jelikoz je tam zaroven vakuum, je prenos energie velmi, vlemi spatny a spociva pouze a jenom v zareni, ktere je za nizsich teplot male, ale nastesti roste se 4. mocnicnou teploty, takze pokud tech chladic muze byt vysokoteplotni, neni to problem

Ale není tam vzduch, takže tepla se můžete zbavit jen radiací. A to je dost neefektivní. Ostatně ty hřiby co vidíte na ilustraci Marsu nejsou reaktory, ty jsou pod zemí, jsou to obří radiátory.

A nebo můžete rovnou použít jaderný pohon a chladit palivem. A nebo kombinací... jen pro doplnění.

Ono teplo, aby lidé mimo Zemi nezmrzli, naopak zapotřebí je tak jako tak, ne?

no... ani ne. Jelikož to teplo nemají moc jak ztratit, tak je třeba spíše chladit. Třeba jen teplo z blbé elektroniky je víc než dost...

No nevím, na Skylabu i na Miru měli problém s chladem, když jim "vypadl proud". Samozřejmě ještě větší problém je, když je těleso natočené ke slunci stále stejným směrem a zahřívá se tak pouze z jedné strany, Američané říkali tomu otáčení tuším "barbecue mode" Jak je to na ISS, to netuším, ale určitě bude záležet na odpadním teple elektroniky, ty tepelné ztráty na Skylabu a na Miru nebyly zase až tak zásadní, takže to asi větší množství odpadního tepla z elektroniky zahřát může.

A co by prosím pěkně na to vedení ve vesmíru namrzalo?!?!
Třeba meteority?

Píšete, jako by na přivrácené straně měsíce to bylo lepší. Jediný v čem je odvrácená strana horší je komunikace se Zemí.

Takto brutálně pravdivě a bez obalu..... to asi nerozdejchá

Děkuji za mínusy, ale argument by nebyl?

VASIMR je potencialni kandidat, pokud to ale zprovozni. Dalsi moznost je pouzit hodne klasickych iontovych motoru najednou

Iontové motory mají slabý tah, i kdyby jich bylo hodně. VASIMR - kombinace klasického raketového a iontového motoru - je slibná myšlenka, bohužel dosud v praxi (tj. v kosmickém prostoru) nevyzkoušená. Vidím ovšem jeden zádrhel - dle Wikipedie vyžaduje VASIMR pro let na Mars zdroj elektrické energie o výkonu 10 MW, a tento Kilopower má výkon dostačující pro pokrytí spotřeby osmi domů, což je mnohem, mnohem méně.

To by mohla zvladnout trochu vetsi vodni elektrarna. Rovnou by vyresili problem s gama zarenim.

Však existují iontové motory. S větším množstvím energie by je neměl být zas tak velký inženýrský problém naškálovat k větším výkonům.
Ale otázka je, co se při případné cestě na Mars vyplatí více, jaderný reaktor, nebo solární panely?

IMHO tyhle nápady je přejdou, pokud by od NASA dostali účet k propacení.

Nepřejdou, protože nikdy nic nezaplatí. Vždy žijí na účet někoho jiného.

Nejhorsi na tom je ze ta holka si mysli ze neco dokaze. Ve vysledku je to jenom loutka ktera kdyz za ni nebudou stat ti velci tak okamzite behem dne konci. Pokud to vydrzi do veku kdy je schopna takto fungovat sama tak je mozne ze se udrzi ale takto ani nevi co dela. Mysli si ze je nadana, ze dokaze vlek zmeny atd. Osobne ji lituji protoze si myslim ze ztrata popularity u toho cloveka povede k tomu ze skonci hodne spatne.

Slovo myslí bych raději nepoužíval v této souvislosti, i když to možná zní hrubě. Je to autistka a jako taková má vynikající paměť. Dokáže se naučit zpaměti a přednést dlouhé, i odborné texty. Nedokáže ale dobře plánovat ani vymýšlet, není kreativní. Je to prostě loutka, řízená svými aktivistickými rodiči - a ti to také nemají za sebe, ty řídí někdo další.

Tady vás musím vyvést z omylu, autismus v žádném případě negarantuje lepší paměť. I tento projev je značně individuální pro každého jednotlivce, trpícího touto poruchou.

Někteří lidé prostě potřebují terč, do kterého by se mohli trefovat, že?

Třeba například jakási Gréta, že?

Nebo životodárný CO2...

Osobně vnímám kompaktní "jaderné elektrárny" jako možné řešení energetické potřeby planety v budoucnosti. Byly by to malé elektrárny pro města/větší obce/regiony, mohlo by se to vyrábět sériově a tudíž levně, dalo by se to snadno umístit pod zem a tudíž snadno zabezpečit v případě havárie a pod.

To jde ale proti centralizaci, tudíž je velmi nepravděpodobné, že by něco takového mohlo nastat. Leda by se to povedlo centralizovat např. pomocí centrální správy a kontrolovaného dodavatele paliva a reaktorů.
Nic jako "můžete si postavit vlastní reaktor, nebo si někde nějaký koupit, palivo do toho dělá 15 výrobců, koupíte to na ebay, a zakopejte si to někde na zahradě" nebude nikdy existovat, i kdyby to bylo sebebezpečnější.Krom toho reaktor pod zemí není o nic bezpečnější než nad zemí. V Černobylu s tím měli docela potíže, když hrozilo, že se protaví do spodních vod, a otráví vodu v celé Evropě...

Jenže trend posledních 20 let je decentralizace. I v energetice...

V energetice možná, protože tam to dělají inženýři. V politice a společenských vědách ne.

Vite, proc se podniky, byty, elektrarny a podobne nestavi uz davno pod zemi? Zeptejte se hasicu, tunelaru nebo geologu. I stavar by neco znal.

Zeptal jsem se hasičů na věžák s byty. Prej noční můra.Nicméně já nechtěl stavět pod zemí byty, ale dát tam kompaktní jaderný minireaktor. Něco podobného, jako je třeba na ponorce, letadlové lodi a td.Obecně se pod zemí staví objekty, které mají nějaký zásadní důraz na zabezpečení. A tohle je ideální případ.Takový minireaktor když se náhodou podělá a je třeba 100m pod zemí, tak to prostě zavřete, zasypete a je po havárii. Reaktor na povrchu je problém, protože zasypat už moc nejde, obzvláště pokud je to kráva jako třeba ten v Černobylu.

Porouchaný jaderný reaktor je nebezpečný ze spousty směrů, jeden z nich je, že díky rozpadu atomů tam vznikají ošklivé jedy. Reaktor 100m pod zemí v nedostatečném kontejmentu (otázka je, co je dostatečný kontejment) tak může otrávit spodní vody na hodně hodně let, a rozšířit tak toxicitu do opravdu širokého okolí. U Černobylu se mluvilo až o střední Evropě, kde by byla voda ve studních na příštích 20 000 let zdravotně závadná.

Ta demagogie o té spodní vodě to máš odkud prosímtě?V Černobylu šlo o propálení reaktoru do chladících nádrží, které bohužel byly plné vody. Vznikla by termální exploze, odhadovali ji na 2-4Mt. To byl problém s propalováním reaktoru v Černobylu, nešlo o kontaminaci spodní vody. Tomu lze poměrně snadno zabránit izolačním rozhraním pod reaktorem.Navíc reaktor v Černobylu se začal tavit právě proto, že ho zasypávali křemenným materiálem s příměsí boru. A to byl materiál, který se tavil a propaloval se dolů do těch nádrží.Takže prioritou bylo okamžitě nádrže vypustit. To se nakonec včas podařilo. Reaktor se nikam dál/hlouběji už nepropálil.

Ze školy. Měl jsem tu čest to studovat. Ale díky za poučení.

Mimochodem je to stejný problém jako s těmi baterkami. Ten reaktor se neprotavoval proto, že byl zasypáván bórem, ale proto, že generoval obrovské teplo. A tu izolaci mu právě vybudovali.Nic to nemění na tom, že je možné vybudovat opravdu bezpečný reaktor, a navíc o velikosti, která s dostatečným kontejmentem nebezpečná opravdu nebude. Za největší problém vašeho nápadu s malými reaktory považuji právě tu decentralizaci, která je politicky silně nežádoucí.

Ale já nepsal, že se protavoval reaktor, protože jej zasypali bórem Ty máš na ty blbosti nějaký generátor? Neprotavoval se reaktor, ale propalovala se ona "láva", vytvořená žárem z reaktoru z toho písku s tím borem, co na něj sypali. Ano, izolaci pod reaktorem vybudovali, je tedy tato hypotetická "havárie" s tavením řešitelná.

Výbuch v řádech Mt je totální nesmysl, nechápu proč to do seriálu dali. V řádech Mt nebouchají ani klasické štěpné bomby, pouze fůzní a taková reakce tam nastat nemohla.

Já jen doufám, že zdejší diskuse o černobylu a spodní vodě nevychází ze seriálu HBO. Sice byl dobrej, ale musíme přiznat tvůrcům určitou uměleckou licenci.

Ani ne. Ostatně i Wikipedia o riziku kontaminace spodních vod v Černobylu ví dost, přestože o riziku protavení reaktoru tam není ani slovo. Je samozřejmě možné, že se mi to za ty roky trochu popletlo, ale co si pamatuji, tvrdili, že právě to byl jeden z důvodů, proč se stavěl ten betonový blok pod tím.
https://en.wikipedia.org/wiki/Chernobyl_groundwate... Co jsem tak ale googlil, sem tam se zmínka najde:
https://newrepublic.com/article/154024/enduring-h...

Dobře. Neříkám že v reálu ke kontaminaci spodních vod nedošlo/ nebo alespoň nehrozilo.
Ale co se v týhle diskusi píše mi zní jako údaje převzate hlavně ze seriálu, kde byly občas nadsazené.

tahle idea je tu 70 let a 70 let je prokázané, že je to ekonomický nesmysl. Jaderná energie se musí vyrábět centralizovaně v co největším množství, aby se vyplatila.

v japonsku už se vyrábějí minireaktory co se dají použít pro jeden panelák a umísťují se pod barák do země, reaktor je bezpečný, zem je jen pro další lepší odstínění radiace a proti jeho poškození a nijak se neřídí.

Zdroj?

Nemám zdroj, to jsem četl uz pred mnoha lety.
Myslim ze se to zatim nerozsirilo, protoze teplarna je levnejsi, ale snad se to pouziva na vyjimecnych mistech.

Na Grétě je nejlepší to, že jen popularizuje názory, na kterých se shodli vědci z oboru. Ona je tedy něco jako jejich mediální tvář, protože názory vědců média nezajímají, místo toho dostávají mediální prostor leda tak politici.
A protože odpůrci klimatologie nejsou schopni je porazit argumenty, musí si pomáhat ad hominem.

Těmi "vědci" máte na mysli populizátory známého podvodného hokejkového grafu? A doufám, že odečítáte ty vědce, kteří jsou odstavováni, protože nesouhlasí.

Tzv. hokejkový graf je tu s námi 20 let a i přes průběžná upřesňování nebo kauzy nebyl dosud ani vyvrácen, ani nahrazen jinou, prokazatelně přesnější, teorií. Nikdo, kdo by přišel s přesnější teorií nebyl odstraněn, zabit, znemožněn atd.

Kdyz se po uverejneni pokusil vyvrátit hokejku byl vystrkán mimo hlavní proud, ne ze ne. Zabit pravda nebyl, ale profesne znemoznet ano. To ze se hokejka porad publikuje je nasledkem politicke korektnosti kdy nikdo se neodvazi priohlasit ke klimaskeptismu.

Ale prosím tě, všechny smysluplné argumentace proti hokejce byly přijaty. Přesto přes všechny tyto diskuse a disputace tu hokejka pořád je a reprezentuje to nejvěrohodnější,k čemu se povedlo dojít.

Btw. cena větrné energie v Saúdské Arábii klesla pod $2c/kWh. Tj. cca 50 haléřů za kilowatthodinu. Za tuto cenu se jim už ani nevyplatí pálit ropu. V Americe klesá cena na podobnou úroveň. Taková malá poznámka k větrníkům

Rozhodně je mi milejší nějaká Gréta, než fanatici, co musí cpát své nenávistné, pomatené názory do diskuze o problematice, o které nic nevědí.Ve vesmírném výzkumu se zatím velice dobře osvědčili solární panely, a nevypadá to, že by je něco mělo nahradit. Teda co se vnitřní sluneční soustavy týče. Kilopower by se mohl hodit spíš až dále od Slunce.

To je blábol. Fotovoltaika má zásadní limity co do poskytovaného výkonu. Proto se u sond a družic šetří s každým wattem, což omezuje jejich možnosti a proto se do vesmíru posílají radionuklidové zdroje, a to včetně výzkumu Marsu. Výkonnější zdroj energie by zásadně zvýšil možnosti výzkumu vesmíru a jeho využití. Mimochodem, pomatená je evidentně Gréta.

Solární panely na ISS mají výkon asi 100 kilowatů, radionuklidový zdroj na Couriosity asi 100 watů. Ale bláboly prý píše někdo jiný, pomatený je někdo jiný Všecho má nějaké své nevýhody, solární panely se zatím prosazují suveréně nejvíce. Radionuklidové zroje jsou právě hodně omezené a používají se spíš jen jako zdroj tepla, například pro zahřívání baterií právě pro solární panely.

Ještě doplním, že solární panely na ISS jsou samozřejmě dost velké a musely být vynášeny raketoplánem. Takže srovnání s atomovou ledničkou není úplně fér. Na druhou stranu jsou vyrobené před třiceti lety a od té doby se udělal v efektivitě solárních panelů, pro vesmírné použití obvzlášť, obrovský posun. Takže stejně bych nepočítal, že by je jaderné reaktory mohli v blízké době vytlačit jako hlavní zdroje energie.

Docela se hodí srovnání se sondou Juno (ta co zkoumala Jupiter ), pro kterou byly překvapivě zvoleny solární panely. Ty měly výkon 14 kilowatů. Vážily přitom něco kolem 300 kg. Ale u Jupiteru padl výkon až na nějakých 500 watů. To už by mohl zvládnout i onen radionuklidový zdroj. Ale bylo by potřeba tolik plutonia, které není zrovna levné (a lehce dostupné ) že se vyplatilo použít solární panely i přes tak dramatický pokles výkonu.

"před 30 lety" .. a tohle sis vycucal z kterýho prstu? Panely byly na ISS vynášeny v letech 2000 až 2009. Myslíš, že je před tím 20 let NASA někde skladovala?
Ten "obrovský posun" jsou promile nebo jednotlivá procenta, a to za dlouhé roky. A to platí obzvláště pro špičkovou fotovoltaiku. Tam už není kam jít. Ať si zelení vyIízanci žvaní co chtějí, prostě a jednoduše platí, že bez jaderných reaktorů se o mnoho dál než na oběžnou dráhu lidé nedostanou.

Vynášeny ano, nikoliv navrženy. Schválně uvádím jako příklad solární panely sondy Juno, která je myslím dost vhodná pro srovnání. Ale ta samozřejmě nesedí do tvého vidění světa že?

Jinými slovy, snažíš se zamluvit to, že si cucáš z prstu hausnumera, protože ti fakta nejdou pod čumák. Abych tě parafrázoval, realita nesedí do tvého vidění světa, že?

A víš jaké je velikost těch panelů ty blábole? Evidentně nevíš. Na délku mají 73 a jejich 8 párů. Jak si představuješ, že bude vypadat konstrukce sondy k Marsu s fotbalovým hřištěm na zádech.
Radionuklidové zdroje jsou stejně jako fotovoltaika omezená výkonem, i když proti ní mají mnohé výhody. Proto je nutné do výzkumu vesmíru nasadit plnohodnotný reaktor. Ale to je evidentně něco, co přesahuje tvou mentální úroveň.

Tak znovu, sonda Juno, startovala v roce 2011, původně měla startovat v roce 2009. Solární panely měly hmotnost 300 kg, výkon 14 kilowatů na orbitě Země, ve složeném stavu se samozřejmě vlezli pod pětimetrový kryt rakety i s celou sondou. Jaké urážky si hejteři vymyslí teď, aby to překřičeli?

Netroufám si odhadovat co si vymyslíš za urážky. Avšak vzhledem k tomu, že ti tahle disciplína (obdobně jako věcná argumentace) šla dosud jako psovi pastva, tak to stejně nebude to stát za to. Ale zpět k faktům. Tušíš vůbec kolik ty panely dávaly výkon u Jupiteru? Evidentně netušíš. Pro info, bylo to 0,5 (slovy půl) kilowattu. Kilopower je schopen dávat 10 kilowat jak u Země, tak u Jupiteru, nebo u Pluta, a to po dobu minimálně 10 let. Po lopatě řečeno (pro místní jednodušší jedince) to znamená, že sonda vybavená takovým reaktorem (kdyby byl k dispozici), je schopna u Jupiteru odvést dvacetkrát víc práce. Každému, kdo má například minimální znalost o programu průzkumu Marsu, ví proč má Curiosity radioizotopový zdroj. A tobě doporučuji si to zjistit, abys příště nebyl za hlupáka, jako dosud.

Ano, taky je 20x těžší. Právě Jupiter je zhruba hranice, odkud by se Kilopower mohl vyplatit o proti solárním panelům. Jak říkám, od začátku, ve vnější Slunečneční soustavě by mohl být Kilopower užitečný.
O tom, proč má Couriosity radionuklidový zdroj mám svou představu, ale rád se nechám poučit. Jen připomínám, že InSight má solární panely a vyrábí na Marsu 4x více energie než zdroj Couriosity.

Jinými slovy si v hysterii už cucáš z palce absurdní nesmysly. To máš odkud, že Kilopower je 20 x těžší? Realita je taková, že je cca o polovinu lehčí než těch 300 kg, kterými ses oháněl u panelů, kterými byla vybavena JUNO.
A proto si začal ohánět fotovoltaikou u Jupiteru, že?
Kdyby sis namáhl o programu marsovských sond něco přečíst, tak by ses dozvěděl, jak obrovský problémem byly podmínky osvětlení u sond Spirit a Oportunity. Marsovská zima obrovský problém, noc obrovský problém, stín obrovský problém. Stačilo zajet a do nějakého trvalejšího stínu a znamenalo by to pro sondu smrt. Proto má Curiosity radionuklidový zdroje a díky němu je nezávislá a schopná podstatně vyšších výkonů než předchozí sondy závislé na fv panelech. Dále opět žvaníš, radionuklidový zdroj Curiosity vyrobí podstatně víc ENERGIE. Mimo jiné totiž vyrobí i 2000 wattů tepla. Samozřejmě termoelektrické články nejsou příliš účinné a proto je ve výzkumu vesmíru na řadě reaktor, který je schopen vyrábět elektřinu mnohem efektivněji, než klasický radionuklidový zdroje nebo fv panely. To je ale něco, co jde zcela evidentně mimo tvé chápání.

- 20x těžší než paleny sondy InSight, viz specifikace výrobce
- neříkám, že nemají jaderné zdroje svá specifická využití, ale to, že ve vnitřní sluneční soustavě produkují solární panely daleko více energie
- ano, jaderné zdroje produkují většinu energie ve formě tepla, ale té je třeba se zbavovat. A to stojí spoustu prostředků nejen ve vesmíru, ale i tady na Zemi. Jak ví asi každý, kdo kdy viděl jadernou elektrárnu alespoň na obrázku
- efektivita využití jaderného zdroje nespočívá v tom, jestli je teplo tvořené štěpením nebo samovolným rozpadem, ale v tom, jakým způsobem se vzniklé teplo převede na elektřinu.

Jinými slovy, ve své hysterii jsi zapomněl, že jsi váhu reaktoru srovnával s panely sondy JUNU, které, jak jsi sám uvedl, váží 300 kg. Nebo jsi na to nezapomněl, a jen se dál ztrapňuješ ve snaze mít poslední slovo. Každopádně ten svůj blábol o dvacetinásobku jsi ničím nepodložil, takže sis ho s vysokou pravděpodobností vycucal z palce.
Ano, to říkáš. Jenže to je, jak už ti bylo několikrát dokázáno, nesmysl. Existují stovky situací, kdy solární panely nejsou schopny zajistit dost elektřiny pro práci sond v rámci vnitřních planet sluneční soustavy. Mars je toho dokonalým příkladem. To zvládne jen reaktor.
Zase blábolíš. Zbavit se tepla problém není. To je konstrukčně dávno zvládnuté. Problém je to teplo a elektřin získat, když na panely nesvítí slunce, třeba několik desítek pozemských dní za sebou.
Je prostě evidentní, že výkonné sondy a velké instalace s případnou lidskou posádkou se bez reaktoru neobejdou, i když to bude jen na Měsíci.

Mimochodem další ohled je výdrž. Zatím co solární panely běžně vydrží 50 let, teda spíš víc, jen to jaksi nebylo jak otestovat, plutoniové radionuklidové zdroje maximálně 20 let. Což je dost problém vzhledem k tomu, že do vnější Sluneční soustavy to trvá tak 10 let. Zachránit by je mohla ESA, která je vyvíjí na americiu, které má mnohem delší poločas rozpadu, a tak má potenciál vydržet až 100 let. Navíc by mohli být levnější. Ale zase mají vyšší hmnotnost na stejný výkon.

A palivo v jaderných reaktorech taky nevydrží tak dlouho. Což by teda mělo být jasné každému, ale nějak si teď nejsem jistý....

A to sis vycucal z kterýho prstu? 30 let je teoretická životnost, přičemž se v té době musí počítat s výrazným poklesem účinnosti. Navíc toto platí pouze pro zařízení, které lze udržovat a opravovat a jsou pod ochranou atmosféry. Panely vystavené kosmickému záření degradují podstatně rychleji. 50ti letá funkční fotovoltaika ve vesmíru je vlhká fantasmagorie zeleného pubescenta nepolíbeného technickým vzděláním. Realita je taková, že životnost sond s radioizotopovými zdroji je podstatně větší než životnost těch s fotovoltaikou. Pro info, pro to tvoje slavné Juno byla vybrána fotovoltaika jen proto, aby se šetřilo nedostatkovým plutoniem nutným pro radioizotopové zdroje, a mimo jiné to znamenalo, že sonda nebude mít zdaleka tolik možností průzkumu Jupitera jako v případě radioizotopového zdroje (mimo jiné se musela držet dál od planety, aby silný magnetismus panely zcela nezlikvidoval, atd.) Nedostatek plutonia byl vyřešen novou technologií radioizotopových zdrojů a také prvním reaktorem použitelným ve vesmíru. Není tedy nutno se držet zpátky a brát ohledy na žvanění diletantů kydajících z prstu vycucanou špínu na jaderné technologie.

Nikoliv, jsou to garance výrobců. Solární panely se opravdu neopravují. Radiace by zlikvidovala v první řadě elekroniku, nikoliv solární panely. O nových radionuklidových zdrojích jsem tu psal, mají své výhody, ale výkon k nim opravdu nepatří.

Tak to už je vrchol technického diletantismu. Který výrobce garantuje 50 let stejnou účinnost fv panelů? Prosím o odkazy jinak budeš za lháře nebo dementa. Nic ti neříká pojem degradace fotovoltaiky? To, že se panely musí vyměňovat protože po pár letech mají třeba o 20 % nižší účinnosti než na začátku je zřejmě pro tebe taky španělská vesnice. Ve vesmíru je degradace fotovoltaiky samozřejmě mnohem rychlejší. A extra rychlá je v silném magnetickém poli (viz Van Allenovy pásy, tedy pokud ti to něco říká).
Už jsi zapomněl, že řeč byla o délce životnosti radionuklidových zdrojů, která je samozřejmě podstatně větší než životnost fotovoltaiky ve vesmírů. A i výkon je vyšší, s ohledem na skutečnost že zdroje energie musí zajišťovat i teplo, což radionuklidový zdroj zvládne velmi dobře. O reaktoru, který samozřejmě překoná jakoukoli fotovoltaiku ve všech ohledech, nemluvě.

Solární panely používané ve vesmíru samozřejmě nejsou ty samé, jako si lidé dávají na střechy domů, jsou mnohem odolnější a přizpůsobené prostředí. Specifikace a garance lze najít třeba v user manuálech výrobců, úbytek samozřejmě je, ale mnohem menší než u radionuklidových zdrojů, jejichž životnost je dána poločasem rozpadu...Solární panely se ve vesmíru jednoduše osvědčili. Nechápu, proč proti tomu má někdo takovou potřebu protestovat. Požadavek desítek kW elektrického výkonu na pouze několik stovek kg váhy ani radionuklidové zdroje, ani jaderné reaktory prostě nesplní.

Jediný kdo tady protestuje jsi ty, a to proti reaktorům ve vesmíru. To uvádím, abych ti připomenul, žes ty jsi tady začal diletantsky žvanit a kydat na projekt kilopoweru.
Jinak samozřejmě platí, že tvoje z prstu vycucané tvrzení o 50 leté životnosti panelů ve vesmíru je tupý blábol. O podmínkách v kosmickém prostoru a nebezpečnosti kosmického záření víš kulové. Sebeodolnější panel ve vesmíru vydrží podstatně kratší dobu než na Zemi a podstatně kratší dobu než radionuklidové zdroje. Trapnými lžemi o jakýchsi manuálech, jen dokazuješ vlastní hloupost a ubohost. Nebyl jsi sto uvést jediný odkaz na ty tvoje z prstu vycucané manuály a ani jsi nevěděl jak dlouhou jsou panely na ISS. Realita je taková, že sondy vybavené radionuklidovými zdroji vydržely pracovat desetiletí. Sondy vybavené fv panely vydržely pouze zlomek tohoto času.