V šedesátých a sedmdesátých letech měl československý turismus jednoznačnou ikonu. Byl jí autobus Škoda 706 RTO. Podívejte se, jak toto období svým fotoaparátem zachytil Vilém Heckel. Foto:  Vilém Heckel

V šedesátých a sedmdesátých letech měl československý turismus jednoznačnou ikonu. Byl jí autobus Škoda 706 RTO. Podívejte se, jak toto období svým fotoaparátem zachytil Vilém Heckel. | Foto: Vilém Heckel

Vilém Heckel byl český fotograf a horolezec. Narodil se v roce 1918 v Plzni a v roce 1970 tragicky zahynul pod lavinou u peruánské hory Huascarán. Tip: Na další fotografie Viléma Heckela se můžete podívat  na webu E15.cz . Foto:  Vilém Heckel

Vilém Heckel byl český fotograf a horolezec. Narodil se v roce 1918 v Plzni a v roce 1970 tragicky zahynul pod lavinou u peruánské hory Huascarán. Tip: Na další fotografie Viléma Heckela se můžete podívat na webu E15.cz. | Foto: Vilém Heckel

Jak uvádí  Wikipedie  (CC BY-SA 3.0), Škoda 706 RTO (rámový trambusový osobní) je typ československého autobusu, který v letech 1958 až 1972 vyráběl národní podnik Karosa. Foto:  Vilém Heckel

Jak uvádí Wikipedie (CC BY-SA 3.0), Škoda 706 RTO (rámový trambusový osobní) je typ československého autobusu, který v letech 1958 až 1972 vyráběl národní podnik Karosa. | Foto: Vilém Heckel

V Československu se na výrobě autobusů 706 RTO podílely podniky LIAZ (podvozek a motor) a Karosa (karoserie a kompletace). Foto:  Vilém Heckel

V Československu se na výrobě autobusů 706 RTO podílely podniky LIAZ (podvozek a motor) a Karosa (karoserie a kompletace). | Foto: Vilém Heckel

S výrobou autobusů Škoda 706 RTO se skončilo ve Vysokém Mýtě v 70. letech, ale ještě mnoho let poté se jejich podvozky a motory dodávaly např. do Polska pro stavbu autobusů Jelcz 272 a 041. V Polsku licenční výroba skončila v roce 1977. Foto:  Vilém Heckel

S výrobou autobusů Škoda 706 RTO se skončilo ve Vysokém Mýtě v 70. letech, ale ještě mnoho let poté se jejich podvozky a motory dodávaly např. do Polska pro stavbu autobusů Jelcz 272 a 041. V Polsku licenční výroba skončila v roce 1977. | Foto: Vilém Heckel

Autobus 706 RTO byl vyráběn pod značkou Škoda, neboť až do začátku výroby řady Š v Karose (polovina 60. let) byly autobusy vyrobené v Československu označovány podle výrobce motoru. Foto:  Vilém Heckel

Autobus 706 RTO byl vyráběn pod značkou Škoda, neboť až do začátku výroby řady Š v Karose (polovina 60. let) byly autobusy vyrobené v Československu označovány podle výrobce motoru. | Foto: Vilém Heckel

Vůz je dvounápravový a má trambusovou, polosamonosnou karoserii spočívající na nosném rámu. Vozová skříň byla oplechována z lisovaných profilů. Foto:  Vilém Heckel

Vůz je dvounápravový a má trambusovou, polosamonosnou karoserii spočívající na nosném rámu. Vozová skříň byla oplechována z lisovaných profilů. | Foto: Vilém Heckel

Vstup do autobusu zajišťovaly jedny nebo dvoje dveře, které byly ovládány mechanicky nebo elektropneumaticky řidičem či průvodčím. Foto:  Vilém Heckel

Vstup do autobusu zajišťovaly jedny nebo dvoje dveře, které byly ovládány mechanicky nebo elektropneumaticky řidičem či průvodčím. | Foto: Vilém Heckel

Řidič měl navíc svoje vlastní dvířka v levé bočnici, která vedla přímo na jeho stanoviště. Foto:  Vilém Heckel

Řidič měl navíc svoje vlastní dvířka v levé bočnici, která vedla přímo na jeho stanoviště. | Foto: Vilém Heckel

Interiér vozu byl obložen umakartem, střecha dřevovláknitými děrovanými deskami. Varianty MTZ, MEX a KAR byly uzpůsobeny k tahání autobusových vleků. Foto:  Vilém Heckel

Interiér vozu byl obložen umakartem, střecha dřevovláknitými děrovanými deskami. Varianty MTZ, MEX a KAR byly uzpůsobeny k tahání autobusových vleků. | Foto: Vilém Heckel

Velmi často se uvádí, že design karosérie je dílem Otakara Diblíka. Není to však úplně pravda: Diblík totiž přišel do Karosy až v době, kdy byl autobus téměř dokončený, podílel se tedy spíš na detailech, než na kompletním výtvarném řešení. Foto:  Vilém Heckel

Velmi často se uvádí, že design karosérie je dílem Otakara Diblíka. Není to však úplně pravda: Diblík totiž přišel do Karosy až v době, kdy byl autobus téměř dokončený, podílel se tedy spíš na detailech, než na kompletním výtvarném řešení. | Foto: Vilém Heckel

Je také vysoce nepravděpodobné, že by zaběhlí návrháři z dob Sodomky ponechali vytvoření karosérie na čerstvém absolventu vysoké školy. Foto:  Vilém Heckel

Je také vysoce nepravděpodobné, že by zaběhlí návrháři z dob Sodomky ponechali vytvoření karosérie na čerstvém absolventu vysoké školy. | Foto: Vilém Heckel

Výše uvedené tvrzení spíše vychází z toho, že Diblík skutečně vytvořil interiér speciální luxusní verze autobusu pro výstavu Expo 58 v Bruselu. Ten byl určen pro 24 sedících cestujících, v jeho výbavě byl i televizor a v zadní části toaleta a kuchyňka. Pravděpodobně se později Diblíkovo jméno nepřesně vztáhlo na celou řadu RTO. Foto:  Vilém Heckel

Výše uvedené tvrzení spíše vychází z toho, že Diblík skutečně vytvořil interiér speciální luxusní verze autobusu pro výstavu Expo 58 v Bruselu. Ten byl určen pro 24 sedících cestujících, v jeho výbavě byl i televizor a v zadní části toaleta a kuchyňka. Pravděpodobně se později Diblíkovo jméno nepřesně vztáhlo na celou řadu RTO. | Foto: Vilém Heckel

Autobusy 706 RTO byly vyráběny ve čtyřech variantách: 706 RTO MTZ (městský tuzemský), 706 RTO MEX (městský exportní), 706 RTO KAR (meziměstský linkový) a 706 RTO LUX (meziměstský dálkový – autokar). Foto:  Vilém Heckel

Autobusy 706 RTO byly vyráběny ve čtyřech variantách: 706 RTO MTZ (městský tuzemský), 706 RTO MEX (městský exportní), 706 RTO KAR (meziměstský linkový) a 706 RTO LUX (meziměstský dálkový – autokar). | Foto: Vilém Heckel

Poslední modifikací vozu 706 RTO byl kloubový autobus Škoda 706 RTO-K vyrobený v jediném exempláři. Foto:  Vilém Heckel

Poslední modifikací vozu 706 RTO byl kloubový autobus Škoda 706 RTO-K vyrobený v jediném exempláři. | Foto: Vilém Heckel

V Karose bylo vyrobeno celkem 14 451 vozů 706 RTO. K tomu je ale potřeba připočítat ještě autobusy a karoserie vyrobené v SVA Holýšov a v LIAZu Rýnovice. Foto:  Vilém Heckel

V Karose bylo vyrobeno celkem 14 451 vozů 706 RTO. K tomu je ale potřeba připočítat ještě autobusy a karoserie vyrobené v SVA Holýšov a v LIAZu Rýnovice. | Foto: Vilém Heckel

Díky monopolnímu postavení společnosti Karosa se vozy 706 RTO objevily ve všech československých městech i na spojích ČSAD meziměstských i dálkových. Foto:  Vilém Heckel

Díky monopolnímu postavení společnosti Karosa se vozy 706 RTO objevily ve všech československých městech i na spojích ČSAD meziměstských i dálkových. | Foto: Vilém Heckel

Poslední autobusy 706 RTO dojezdily v roce 1986 na středním Slovensku a na Vsetínsku. Foto:  Vilém Heckel

Poslední autobusy 706 RTO dojezdily v roce 1986 na středním Slovensku a na Vsetínsku. | Foto: Vilém Heckel

Tyto autobusy také byly exportovány, např. na Kubu, do Egypta, Bolívie, Rumunska, Afghánistánu a do mnoha dalších zemí. Foto:  Vilém Heckel

Tyto autobusy také byly exportovány, např. na Kubu, do Egypta, Bolívie, Rumunska, Afghánistánu a do mnoha dalších zemí. | Foto: Vilém Heckel

V roce 1961 byl představen prototyp autobusového návěsu Karosa NO 80 odvozeného z autobusu Škoda 706 RTO. K sériové výrobě však nedošlo. Foto:  Vilém Heckel

V roce 1961 byl představen prototyp autobusového návěsu Karosa NO 80 odvozeného z autobusu Škoda 706 RTO. K sériové výrobě však nedošlo. | Foto: Vilém Heckel

Polský autobusový přívěs Jelcz PO-1 se však hromadně vyráběl a byl používán i v Československu. Foto:  Vilém Heckel

Polský autobusový přívěs Jelcz PO-1 se však hromadně vyráběl a byl používán i v Československu. | Foto: Vilém Heckel

Dálková verze Škoda 706 RTO LUX byla hlavním neživým spoluúčinkujícím v československém filmu Florenc 13.30 z roku 1957. Foto:  Vilém Heckel

Dálková verze Škoda 706 RTO LUX byla hlavním neživým spoluúčinkujícím v československém filmu Florenc 13.30 z roku 1957. | Foto: Vilém Heckel

Foto:  Vilém Heckel

Foto: Vilém Heckel

Foto:  Vilém Heckel

Foto: Vilém Heckel

Foto:  Vilém Heckel

Foto: Vilém Heckel

Foto:  Vilém Heckel

Foto: Vilém Heckel

Foto:  Vilém Heckel

Foto: Vilém Heckel

Foto:  Vilém Heckel

Foto: Vilém Heckel

Foto:  Vilém Heckel

Foto: Vilém Heckel

Foto:  Vilém Heckel

Foto: Vilém Heckel

Foto:  Vilém Heckel

Foto: Vilém Heckel

Vilém Heckel byl český fotograf a horolezec. Narodil se v roce 1918 v Plzni a v roce 1970 tragicky zahynul pod lavinou u peruánské hory Huascarán. Tip: Na další fotografie Viléma Heckela se můžete podívat  na webu E15.cz . Foto:  Vilém Heckel
Jak uvádí  Wikipedie  (CC BY-SA 3.0), Škoda 706 RTO (rámový trambusový osobní) je typ československého autobusu, který v letech 1958 až 1972 vyráběl národní podnik Karosa. Foto:  Vilém Heckel
V Československu se na výrobě autobusů 706 RTO podílely podniky LIAZ (podvozek a motor) a Karosa (karoserie a kompletace). Foto:  Vilém Heckel
S výrobou autobusů Škoda 706 RTO se skončilo ve Vysokém Mýtě v 70. letech, ale ještě mnoho let poté se jejich podvozky a motory dodávaly např. do Polska pro stavbu autobusů Jelcz 272 a 041. V Polsku licenční výroba skončila v roce 1977. Foto:  Vilém Heckel
31
Fotogalerie

Autobus Škoda 706 RTO byla před padesáti lety ikona. Zažil ho ještě někdo z vás?

V šedesátých a sedmdesátých letech měl československý turismus svoji jednoznačnou ikonu. Byl jí autobus Škoda 706 RTO. Podívejte se do galerie, jak toto období svým fotoaparátem zachytil Vilém Heckel.

Vilém Heckel byl český fotograf a horolezec. Narodil se v roce 1918 v Plzni a v roce 1970 tragicky zahynul pod lavinou u peruánské hory Huascarán. Tip: Na další fotografie Viléma Heckela se můžete podívat na webu E15.cz.

Škoda 706 RTO je autobus, který vyráběl národní podnik Karosa mezi lety 1958 a 1972. Ve výrobě byl nahrazen vozy Karosa řady Š. V Polsku byl ale licenčně vyráběn pod označeními Jelcz 272 a Jelcz 041 až do roku 1977. Zajímavé je, že autobusy jezdily dlouhá léta po ukončení výroby. Ještě na počátku 90. let bylo na původním strojním zařízení v LIAZu vyráběno několik desítek nových motorů 706 ročně jako náhradní díly.

Přečtěte si celý článek na E15.cz

Určitě si přečtěte

Články odjinud