Hlavním benefitem autonomních vozidel není ani tak pohodlí řidiče, ale především snaha o vyšší bezpečnost jízdy. Bylo by ale bláhové předpokládat, že si samořídící auta poradí s jakoukoli situací, ve které se ocitnou. Nedávno publikovaná studie tvrdí, že stávající autonomní technologie řízení dokážou zabránit 34 % nehod způsobených chybou řidiče.
Za studií stojí institut Insurance Institute for Highway Safety’s Highway Loss Data Institute (IIHS-HLDI), zpracovávající data pro pojišťovny. Vycházel přitom z informací o pěti tisících nehodách, které vyšetřovala policie, u nichž bylo odtaženo alespoň jedno vozidlo a na místo byla přivolána záchranka. Data nejprve roztřídili do pěti skupin podle jejich příčiny.
Kdy jsou autonomní auta lepší než řidiči?
Ve prospěch samořídících vozidel hovoří celá řada faktorů. Například se nenechají rozptylovat spolujezdcem, lépe si poradí s horším počasím, neberou drogy ani nepijí alkohol. V uvedeném vzorku pěti tisíc případů činily nehody, způsobené omezeným vnímáním nebo jinou neschopností 24, respektive 10 %. To jsou problémy, kterými autonomní auta z pochopitelných důvodů netrpí.
40 % nehod bylo způsobeno chybnými rozhodnutími řidiče – jednalo se například o překročení rychlosti, otáčení v místech, kde je to zakázané, či další úmyslné akce řidičů, které vedly k nešťastným následkům. IIHS konstatuje, že „Chyby řidičů hrají roli prakticky ve všech haváriích.“ Ve více než devíti z deseti případů je právě řidičská chyba posledním článkem v řetězci událostí vedoucích k nehodě.
Největší problém současných samořídících aut spočívá v tom, že jezdí až příliš podobně jako lidé. „Je pravděpodobné, že plně autonomní auta budou nakonec identifikovat nebezpečí lépe než lidé, ale zjistili jsme, že to samo o sobě nezabrání vážné havárii,“ uvedla viceprezidentka IIHS pro výzkum a spoluautorka studie Jessica Cicchino.
Do 100 % ještě něco chybí
Analýza tedy naznačuje, že asi třetina nehod byla důsledkem chyb, které by automatizovaná vozidla neudělala, protože na rozdíl od řidičů nemají ovlivnitelné vnímání. Aby dokázala eliminovat zbývající dvě třetiny, musela by být specificky naprogramována, aby upřednostňovala bezpečnost před rychlostí a pohodlím.
Zpráva uvádí jako negativní příklad nehodu autonomního vozu Uberu, který srazil a usmrtil 49letou Elaine Herzberg, jež ve špatně osvětleném místě s kolem přecházela vozovku. Systémy auta opakovaně chybně vyhodnotily, o jaký objekt se jedná a na základě toho mylně usuzovaly, že mu nezkříží dráhu.
Dalším bodem, kde mohou samořídící auta zvýšit bezpečnost, je omezení úmyslných rozhodnutí řidičů – například překročení nejvyšší povolené rychlosti. Systémy by tedy měly při rozhodování mezi požadavkem řidiče a dalšími faktory (např. dopravními značkami či situací na místě) rozhodnout ve prospěch vyšší bezpečnosti.
Opatrnost na prvním místě
Autonomní vozidla se také budou muset řídit nejen dopravními předpisy, ale měla by se přizpůsobit dalším podmínkám silničního provozu a implementovat jízdní strategie, které zohledňují nejistotu ohledně toho, co udělají ostatní účastníci silničního provozu. Měla by například jezdit pomaleji v oblastech, kde se vyskytují chodci či za podmínek snížené viditelnosti.
„Naše analýza ukazuje, že pro konstruktéry bude rozhodující upřednostnit bezpečnost před preferencemi řidiče, pokud mají autonomní vozidla splnit svůj slib, že budou bezpečnější než lidští řidiči,“ konstatuje v závěru vedoucí studie Alexandra Mueller.