Autonomní automobily mohou přispívat k dopravním zácpám a mohou být potenciálně nebezpečné kvůli své neschopnosti porozumět lidskému chování. Nová studie ukazuje, že samořídící vozidla, která jsou často propagována jako dopravní prostředek budoucnosti, mívají problémy s interpretací jemných lidských sociálních signálů, které jsou základem pro rozhodování během řízení, informuje web Study Finds.
Klíčový příklad tohoto problému se zaměřuje na rozhodování, zda dát přednost, nebo pokračovat v jízdě – rozhodnutí, které lidé obvykle činí rychle a intuitivně. Samořídící vozidla však neustále selhávají v interpretaci lidského chování. V důsledku toho mohou jejich reakce vést k dopravním zácpám a zhoršovat situaci ostatních účastníků silničního provozu, tvrdí oceněná studie týmu z Kodaňské univerzity.
Auta lidem prostě nerozumí
„Schopnost pohybovat se v silničním provozu je založena na mnohem více faktorech než jen na pravidlech silničního provozu. Sociální interakce, včetně řeči těla, hrají důležitou roli, když si navzájem dáváme různé signály. Právě v tom programování samořiditelných automobilů stále zaostává,“ říká v univerzitní zprávě profesor Barry Brown z kodaňské katedry informatiky, který posledních pět let studoval vývoj chování autonomních automobilů. „Proto je pro ně obtížné důsledně pochopit, kdy mají zastavit a kdy jim někdo dává přednost, což může být nepříjemné i nebezpečné.“
Různé firmy, například Waymo a Cruise, zahájily v některých regionech USA provoz taxislužby využívající autonomních vozů. Tesla nasadila svůj model „plně samořídícího vozidla“ (FSD) u přibližně 100 000 dobrovolníků v USA a Kanadě. Navzdory těmto pokrokům profesor Brown a jeho tým upozorňují, že skutečné fungování těchto vozidel na silnicích je přísně střeženým obchodním tajemstvím s omezeným přístupem veřejnosti.
Aby odstranili tuto mezeru ve znalostech, provedli vědci hloubkovou analýzu 18 hodin 70 různých videí na YouTube, která natočili nadšenci testující autonomní automobily. Jedno z videí zachycuje čtyřčlennou rodinu hodlající přejít ulici v místě, kde není přechod pro chodce. Když se k nim blíží auto bez řidiče, zpomalí, na což dva dospělí členové rodiny reagovali gestem, aby pokračovalo v jízdě. Vůz však vedle nich na 11 sekund zastaví. Když rodina začne přecházet silnici, auto se opět rozjede a donutí je uskočit zpět na chodník.
„Situace je podobná hlavnímu problému, který jsme zjistili v naší analýze, a ukazuje na neschopnost autonomních aut porozumět sociálním interakcím. Vozidlo bez řidiče zastaví, aby nesrazilo chodce, ale nakonec do nich stejně najede, protože nerozumí signálům. Kromě toho, že to způsobuje zmatek a ztrátu času, to může být také vyloženě nebezpečné," říká profesor Brown.
Důležitost sociální interakce
V San Franciscu byla autonomní vozidla nasazena v různých částech města jako autobusy a taxíky, které se pohybují v kopcovitých ulicích mezi lidmi a dalšími městskými i přírodními prvky. Tato vozidla přitom ve městě způsobují problémy a narušují dopravu kvůli svým nepřiměřeným reakcím na ostatní účastníky silničního provozu.
„Myslím, že součástí odpovědi je fakt, že sociální prvek považujeme za samozřejmost. Nepřemýšlíme o něm, když nasedáme do auta a řídíme – děláme to prostě automaticky. Ale když jde o navrhování systémů, je třeba popsat vše, co považujeme za samozřejmé, a zahrnout to do návrhu,“ konstatuje profesor Brown. „Pochopení sociálních interakcí, které jsou naprosto běžnou součástí silničního provozu, by mělo být využito při navrhování interakcí samořídících automobilů s ostatními účastníky silničního provozu.“
Studie na toto téma získala prestižní ocenění za nejlepší příspěvek na konferenci Conference on Human Factors in Computing Systems 2023 o lidských faktorech v počítačových systémech a byla publikována v odborném časopise Association for Computing Machinery.
Pomoci může další barva na semaforu
Vědci ze Státní univerzity v Severní Karolíně nedávno navrhli přidat do semaforů čtvrtou barvu. Bílé světlo by umožnilo autonomním vozidlům pomáhat usměrňovat dopravní proud a informovat řidiče o tom, co se děje. V sérii počítačových simulací autoři studie zjistili, že přidání čtvrtého bílého světla výrazně zlepšilo dobu průjezdu křižovatkami a snížilo spotřebu paliva.
„Tento koncept, který navrhujeme pro dopravní křižovatky a který nazýváme 'bílá fáze', využívá výpočetní výkon samotných autonomních vozidel,“ říká autor článku Ali Hajbabaie, který působí jako docent stavebního, konstrukčního a environmentálního inženýrství na NC State.
„Koncept bílé fáze zahrnuje také novou dopravní signalizaci, aby lidští řidiči věděli, co mají dělat. Červená světla budou stále znamenat 'stůj'. Zelená bude stále znamenat 'jeď'. A bílá světla budou lidským řidičům říkat, aby jednoduše následovali auto před sebou.“ vysvětluje Hajbabaie.
Distribuované výpočty na křižovatkách
Koncept křižovatek s „bílou fází“ byl poprvé představen v roce 2020. Původní koncepce se však zaměřovala na použití centralizovaného systému, kdy počítač řídící semafory byl zcela zodpovědný za přijímání vstupů od všech blížících se autonomních vozidel, provádění potřebných výpočtů, a nakonec za řízení aut, jak mají křižovatkou projíždět. To je pro jeden počítač spousta práce.
„Tuto koncepci jsme vylepšili a ve článku popisujeme nový koncept bílé fáze, která se opírá o distribuované výpočty – efektivně využívá výpočetní zdroje všech autonomních vozidel k určování dopravního toku,“ komentuje profesor Hajbabaie.
„To je jednak efektivnější, a také je méně pravděpodobné, že dojde k výpadku komunikace. Pokud by například došlo k přerušení nebo časovému zpoždění komunikace se semaforem, systém postavený na distribuovaných výpočtech by byl stále schopen plynule řídit tok dopravy.“ dodává.
