„Naše nová studie tyto předpoklady pomocí nových dat zjednodušuje a dává nám solidní odhad počtu civilizací v naší galaxii,“ dodal Westby.

„Naše nová studie tyto předpoklady pomocí nových dat zjednodušuje a dává nám solidní odhad počtu civilizací v naší galaxii,“ dodal Westby.

Cizí civilizace by se pak nacházela v průměru cca 17 000 světelných let daleko.

Cizí civilizace by se pak nacházela v průměru cca 17 000 světelných let daleko.

A její případné objevení by nám mohlo poskytnout důležité informace o nás samotných.

A její případné objevení by nám mohlo poskytnout důležité informace o nás samotných.

„Pokud zjistíme, že inteligentní život je běžný, pak by to znamenalo, že naše civilizace může existovat mnohem déle než několik set let,“ vysvětluje Conselice.

„Pokud zjistíme, že inteligentní život je běžný, pak by to znamenalo, že naše civilizace může existovat mnohem déle než několik set let,“ vysvětluje Conselice.

„ Pokud naopak zjistíme, že v naší galaxii žádné aktivní civilizaci nejsou, pak by to byl pro naši vlastní dlouhodobou existenci špatný signál.“

„ Pokud naopak zjistíme, že v naší galaxii žádné aktivní civilizaci nejsou, pak by to byl pro naši vlastní dlouhodobou existenci špatný signál.“

„Hledáním inteligentního mimozemského života tedy objevujeme naši vlastní budoucnost a osud – i když nic nenajdeme,“ uzavírá Conselice.

„Hledáním inteligentního mimozemského života tedy objevujeme naši vlastní budoucnost a osud – i když nic nenajdeme,“ uzavírá Conselice.

Připomeňme, že mnozí vědci jsou v tomto ohledu značně optimističtí.

Připomeňme, že mnozí vědci jsou v tomto ohledu značně optimističtí.

Jeden z nejuznávanějších teoretických fyziků na světě, Michio Kaku, se domnívá, že nějaká mimozemská civilizace nás kontaktuje ještě během tohoto století.

Jeden z nejuznávanějších teoretických fyziků na světě, Michio Kaku, se domnívá, že nějaká mimozemská civilizace nás kontaktuje ještě během tohoto století.

„Mluvit s nimi však bude obtížné, protože mohou být desítky světelných let daleko,“  konstatoval  Kaku.

„Mluvit s nimi však bude obtížné, protože mohou být desítky světelných let daleko,“ konstatoval Kaku.

Podle Michia lze přemýšlet i o variantě, že mimozemšťané prostě přistanou na trávníku před Bílým domem a oznámí svou existenci.

Podle Michia lze přemýšlet i o variantě, že mimozemšťané prostě přistanou na trávníku před Bílým domem a oznámí svou existenci.

„Myslím ale, že to není pravděpodobné, protože bychom pro ně byli jako lesní zvířata, s nimiž nestojí za to komunikovat,“ poznamenal slavný badatel.

„Myslím ale, že to není pravděpodobné, protože bychom pro ně byli jako lesní zvířata, s nimiž nestojí za to komunikovat,“ poznamenal slavný badatel.

Astronom Seth Shostak, který pracuje na projektu SETI, je dokonce přesvědčen o tom, že od nalezení inteligentního života ve vesmíru nás dělí maximálně dvě desetiletí.

Astronom Seth Shostak, který pracuje na projektu SETI, je dokonce přesvědčen o tom, že od nalezení inteligentního života ve vesmíru nás dělí maximálně dvě desetiletí.

Existuje i  studie , podle níž mimozemšťané naši planetu již navštívili.

Existuje i studie, podle níž mimozemšťané naši planetu již navštívili.

Ilustrace: Helen S. Cooper

Ilustrace: Helen S. Cooper

Podle svých vlastních slov by na to „vsadil každý šálek kávy“.

Podle svých vlastních slov by na to „vsadil každý šálek kávy“.

Konkrétně před milióny let, kdy by jim takový „výlet“ zabral kratší dobu. Foto:  masbt ,  CC HTTPS://CREATIVECOMMONS.ORG/PUBLICDOMAIN/ZERO/1.0/ https://creativecommons.org/publicdomain/zero/1.0/

Konkrétně před milióny let, kdy by jim takový „výlet“ zabral kratší dobu. | Foto: masbt, CC HTTPS://CREATIVECOMMONS.ORG/PUBLICDOMAIN/ZERO/1.0/ https://creativecommons.org/publicdomain/zero/1.0/

Foto: NASA

Foto: NASA

Cizí civilizace by se pak nacházela v průměru cca 17 000 světelných let daleko.
A její případné objevení by nám mohlo poskytnout důležité informace o nás samotných.
„Pokud zjistíme, že inteligentní život je běžný, pak by to znamenalo, že naše civilizace může existovat mnohem déle než několik set let,“ vysvětluje Conselice.
„ Pokud naopak zjistíme, že v naší galaxii žádné aktivní civilizaci nejsou, pak by to byl pro naši vlastní dlouhodobou existenci špatný signál.“
17
Fotogalerie

Avi Loeb: „Objev mrtvé mimozemské civilizace by mohl zachránit lidstvo.“

Drtivá většina lovců mimozemšťanů přirozeně doufá, že se nám ve vesmíru podaří najít další živé bytosti. Nicméně Avi Loeb z Harvardu je přesvědčen, že velmi přínosný by byl i objev mrtvé cizí civilizace.

Taková událost by prý mohla posloužit coby jakýsi varovný příběh pro lidstvo a umožnila nám zjistit jakému konání se vyhnout, nechceme-li dopadnout stejně.

„Myšlenka je taková, že se tím procesem můžeme něco naučit. Můžeme se naučit lépe se k sobě chovat, ne zahájit jadernou válku. Nebo monitorovat naši planetu a ujistit se, že bude obyvatelná tak dlouho, jak dlouho budeme schopni ji obyvatelnou udržet,“ konstatoval Loeb.

Podle slavného teoretického fyzika se v dané souvislosti dá hovořit o tzv. vesmírné archeologii. A na co konkrétně by se naše pátrání mělo zaměřit? Například na spálené planetární povrchy či zaniklé technologie.

Pokud v kosmu nejsme jediní, kdo má sebezničující tendece, mohlo by to alespoň částečně vysvětlit, proč se nám ještě s žádnými mimozemšťany nepodařilo navázat kontakt.

„Jednou z možností je, že tyto civilizace – které jednají stejným způsobem jako my – mají jen krátkou životnost,“ vysvětlil Loeb. „Uvažují krátkozrace a samy sobě zasazují rány, které je nakonec zabijí.“

Určitě si přečtěte

Články odjinud