Studenti z Fakulty dopravní ČVUT, kteří si říkají Green Gliders, se na polském okruhu Silesia Ring utkají v disciplíně, ve které hraje hlavní roli efektivita. Jedná se o historicky první účast českého týmu na proslulé soutěži Shell Eco-marathon. Klání probíhající od 10. do 15. června má tři hlavní kategorie: Prototypy, UrbanConcept a Autonomní vozidla, přičemž Češi startují v první zmíněné kategorii. Letos soutěží přes 120 týmů ze 25 zemí. Zdroj: ČVUT

Studenti z Fakulty dopravní ČVUT, kteří si říkají Green Gliders, se na polském okruhu Silesia Ring utkají v disciplíně, ve které hraje hlavní roli efektivita. Jedná se o historicky první účast českého týmu na proslulé soutěži Shell Eco-marathon. Klání probíhající od 10. do 15. června má tři hlavní kategorie: Prototypy, UrbanConcept a Autonomní vozidla, přičemž Češi startují v první zmíněné kategorii. Letos soutěží přes 120 týmů ze 25 zemí. | Zdroj: ČVUT

Smyslem těchto závodů není trhat rychlostní rekordy, nýbrž dosáhnout téměř neuvěřitelné úspornosti. Cílem je urazit co nejdelší vzdálenost na ekvivalent jednoho litru paliva nebo jedné kilowatthodiny elektrické energie. Pro lepší představu: ty nejlepší týmy dokáží s litrem benzínu ujet i více než 2500 kilometrů. To odpovídá vzdálenosti z Prahy do Vatikánu a zpět. Zdroj: ČVUT

Smyslem těchto závodů není trhat rychlostní rekordy, nýbrž dosáhnout téměř neuvěřitelné úspornosti. Cílem je urazit co nejdelší vzdálenost na ekvivalent jednoho litru paliva nebo jedné kilowatthodiny elektrické energie. Pro lepší představu: ty nejlepší týmy dokáží s litrem benzínu ujet i více než 2500 kilometrů. To odpovídá vzdálenosti z Prahy do Vatikánu a zpět. | Zdroj: ČVUT

Ztělesněním tohoto úsilí je prototyp z dílen Českého vysokého učení technického v Praze. Jeho základem je samonosná karoserie z karbon-kevlarového kompozitu, díky níž celé vozidlo váží pouhých 45 kilogramů. Zatímco uhlíková vlákna (karbon) zajišťují extrémní pevnost, aramidová vlákna (kevlar) dodávají houževnatost. Zdroj: ČVUT

Ztělesněním tohoto úsilí je prototyp z dílen Českého vysokého učení technického v Praze. Jeho základem je samonosná karoserie z karbon-kevlarového kompozitu, díky níž celé vozidlo váží pouhých 45 kilogramů. Zatímco uhlíková vlákna (karbon) zajišťují extrémní pevnost, aramidová vlákna (kevlar) dodávají houževnatost. | Zdroj: ČVUT

Výsledkem je konstrukce lehká jako pírko, ale zároveň tuhá a bezpečná pro řidiče. Vozidlo s délkou 2,6 metru a šířkou 1,25 metru je prototyp, kde se vše podřizuje maximální efektivitě. Každý gram hmotnosti i každičký detail tvaru karoserie rozhoduje o tom, jestli bude vůz patřit mezi špičku, nebo zapadne v průměru. Například zaoblené rohy křidélek předních kol slouží k ideálnímu obtékání vzduchu. Zdroj: ČVUT

Výsledkem je konstrukce lehká jako pírko, ale zároveň tuhá a bezpečná pro řidiče. Vozidlo s délkou 2,6 metru a šířkou 1,25 metru je prototyp, kde se vše podřizuje maximální efektivitě. Každý gram hmotnosti i každičký detail tvaru karoserie rozhoduje o tom, jestli bude vůz patřit mezi špičku, nebo zapadne v průměru. Například zaoblené rohy křidélek předních kol slouží k ideálnímu obtékání vzduchu. | Zdroj: ČVUT

O pohon se stará elektrický motor o výkonu 500 wattů, jenž je elegantně integrován přímo v náboji zadního kola. Jedná se o takzvaný PMSM motor (elektrický synchronní motor s permanentními magnety), který se vyznačuje vysokou účinností. Pro řízení a brzdy studenti použili cyklistické komponenty, které jsou lehčí než běžné automobilové díly, ale pro nízké rychlosti a hmotnost prototypu plně dostačují. Zdroj: ČVUT

O pohon se stará elektrický motor o výkonu 500 wattů, jenž je elegantně integrován přímo v náboji zadního kola. Jedná se o takzvaný PMSM motor (elektrický synchronní motor s permanentními magnety), který se vyznačuje vysokou účinností. Pro řízení a brzdy studenti použili cyklistické komponenty, které jsou lehčí než běžné automobilové díly, ale pro nízké rychlosti a hmotnost prototypu plně dostačují. | Zdroj: ČVUT

Skutečným důkazem technické vyspělosti týmu je ale řídicí jednotka, kterou studenti vyvinuli kompletně sami, zatímco většina konkurenčních týmů používá hotové řešení. Díky tomu mohou optimalizovat chod motoru přesně podle potřeb stroje a dosáhnout tak nižší spotřeby energie. Na elektroinstalaci spolupracovali studenti z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Zdroj: ČVUT

Skutečným důkazem technické vyspělosti týmu je ale řídicí jednotka, kterou studenti vyvinuli kompletně sami, zatímco většina konkurenčních týmů používá hotové řešení. Díky tomu mohou optimalizovat chod motoru přesně podle potřeb stroje a dosáhnout tak nižší spotřeby energie. Na elektroinstalaci spolupracovali studenti z Fakulty elektrotechnické ČVUT. | Zdroj: ČVUT

Jedním z důležitých prvků je bezpečnost. Pilotka Ljubov Kozlová, pro kterou byl kokpit navržen na míru, je chráněna šestibodovými pásy, certifikovanou helmou, kombinézou a rukavicemi. Vozidlo je vybaveno vnějším i vnitřním bezpečnostním spínačem umožňujícím okamžité odpojení pohonu v případě potřeby. Zdroj: ČVUT

Jedním z důležitých prvků je bezpečnost. Pilotka Ljubov Kozlová, pro kterou byl kokpit navržen na míru, je chráněna šestibodovými pásy, certifikovanou helmou, kombinézou a rukavicemi. Vozidlo je vybaveno vnějším i vnitřním bezpečnostním spínačem umožňujícím okamžité odpojení pohonu v případě potřeby. | Zdroj: ČVUT

Tým Green Gliders vznikl teprve před necelým rokem a sestrojit za tak krátkou dobu funkční prototyp je obdivuhodný výkon. Studenti zvládli vše, od nápadu přes návrh, shánění financí, konstrukci až po testování a logistiku účasti na mezinárodní soutěži. Stanovili si odvážný cíl: pokořit hranici 500 kilometrů na jednu kilowatthodinu. Zdroj: ČVUT

Tým Green Gliders vznikl teprve před necelým rokem a sestrojit za tak krátkou dobu funkční prototyp je obdivuhodný výkon. Studenti zvládli vše, od nápadu přes návrh, shánění financí, konstrukci až po testování a logistiku účasti na mezinárodní soutěži. Stanovili si odvážný cíl: pokořit hranici 500 kilometrů na jednu kilowatthodinu. | Zdroj: ČVUT

Z podkladů víme, že špičkové týmy v podobných kategoriích dosahují výkonů kolem 230 km/kWh. Cíl českého týmu je tedy více než dvojnásobný! Jak říká vedoucí týmu Michal Cenkner, jsou odhodláni ukázat, že český tým má schopnost posouvat hranice udržitelné mobility. Zdroj: ČVUT

Z podkladů víme, že špičkové týmy v podobných kategoriích dosahují výkonů kolem 230 km/kWh. Cíl českého týmu je tedy více než dvojnásobný! Jak říká vedoucí týmu Michal Cenkner, jsou odhodláni ukázat, že český tým má schopnost posouvat hranice udržitelné mobility. | Zdroj: ČVUT

I když si tyto futuristické speciály v dohledné době nekoupíme, jejich přínos je nezpochybnitelný. Právě zde se totiž na hraně možností testují principy, které automobilový průmysl nutně potřebuje: radikální snižování hmotnosti, dokonalá aerodynamika a efektivní pohonné systémy. Z těchto soutěží tak vychází nová generace skvěle připravených inženýrů, kteří budou formovat podobu dopravy v budoucnu. Zdroj: ČVUT

I když si tyto futuristické speciály v dohledné době nekoupíme, jejich přínos je nezpochybnitelný. Právě zde se totiž na hraně možností testují principy, které automobilový průmysl nutně potřebuje: radikální snižování hmotnosti, dokonalá aerodynamika a efektivní pohonné systémy. Z těchto soutěží tak vychází nová generace skvěle připravených inženýrů, kteří budou formovat podobu dopravy v budoucnu. | Zdroj: ČVUT

Smyslem těchto závodů není trhat rychlostní rekordy, nýbrž dosáhnout téměř neuvěřitelné úspornosti. Cílem je urazit co nejdelší vzdálenost na ekvivalent jednoho litru paliva nebo jedné kilowatthodiny elektrické energie. Pro lepší představu: ty nejlepší týmy dokáží s litrem benzínu ujet i více než 2500 kilometrů. To odpovídá vzdálenosti z Prahy do Vatikánu a zpět. Zdroj: ČVUT
Ztělesněním tohoto úsilí je prototyp z dílen Českého vysokého učení technického v Praze. Jeho základem je samonosná karoserie z karbon-kevlarového kompozitu, díky níž celé vozidlo váží pouhých 45 kilogramů. Zatímco uhlíková vlákna (karbon) zajišťují extrémní pevnost, aramidová vlákna (kevlar) dodávají houževnatost. Zdroj: ČVUT
Výsledkem je konstrukce lehká jako pírko, ale zároveň tuhá a bezpečná pro řidiče. Vozidlo s délkou 2,6 metru a šířkou 1,25 metru je prototyp, kde se vše podřizuje maximální efektivitě. Každý gram hmotnosti i každičký detail tvaru karoserie rozhoduje o tom, jestli bude vůz patřit mezi špičku, nebo zapadne v průměru. Například zaoblené rohy křidélek předních kol slouží k ideálnímu obtékání vzduchu. Zdroj: ČVUT
O pohon se stará elektrický motor o výkonu 500 wattů, jenž je elegantně integrován přímo v náboji zadního kola. Jedná se o takzvaný PMSM motor (elektrický synchronní motor s permanentními magnety), který se vyznačuje vysokou účinností. Pro řízení a brzdy studenti použili cyklistické komponenty, které jsou lehčí než běžné automobilové díly, ale pro nízké rychlosti a hmotnost prototypu plně dostačují. Zdroj: ČVUT
10
Fotogalerie

Až 500 kilometrů na jednu kilowatthodinu. Prototyp z ČVUT změří síly v soutěži Shell Eco-marathon

  • Studenti ČVUT se jako první Češi účastní soutěže Shell Eco-marathon
  • Jejich 45kg prototyp má vlastní řídicí jednotku pro maximální úspornost
  • Cílem týmu je na jednu kilowatthodinu energie ujet 500 kilometrů

Studenti z Fakulty dopravní ČVUT, kteří si říkají Green Gliders, se na polském okruhu Silesia Ring utkají v disciplíně, ve které hraje hlavní roli efektivita. Jedná se o historicky první účast českého týmu na proslulé soutěži Shell Eco-marathon. Klání probíhající od 10. do 15. června má tři hlavní kategorie: Prototypy, UrbanConcept a Autonomní vozidla, přičemž Češi startují v první zmíněné kategorii. Letos soutěží přes 120 týmů ze 25 zemí.

Smyslem těchto závodů není trhat rychlostní rekordy, nýbrž dosáhnout téměř neuvěřitelné úspornosti. Cílem je urazit co nejdelší vzdálenost na ekvivalent jednoho litru paliva nebo jedné kilowatthodiny elektrické energie. Pro lepší představu: ty nejlepší týmy dokáží s litrem benzínu ujet i více než 2500 kilometrů. To odpovídá vzdálenosti z Prahy do Vatikánu a zpět.

Extrémně úsporný prototyp z ČVUT

Ztělesněním tohoto úsilí je prototyp z dílen Českého vysokého učení technického v Praze. Jeho základem je samonosná karoserie z karbon-kevlarového kompozitu, díky níž celé vozidlo váží pouhých 45 kilogramů. Zatímco uhlíková vlákna (karbon) zajišťují extrémní pevnost, aramidová vlákna (kevlar) dodávají houževnatost.

Extrémně úsporný prototyp z ČVUT
 Extrémně úsporný prototyp z ČVUT

Výsledkem je konstrukce lehká jako pírko, ale zároveň tuhá a bezpečná pro řidiče. Vozidlo s délkou 2,6 metru a šířkou 1,25 metru je prototyp, kde se vše podřizuje maximální efektivitě. Každý gram hmotnosti i každičký detail tvaru karoserie rozhoduje o tom, jestli bude vůz patřit mezi špičku, nebo zapadne v průměru. Například zaoblené rohy křidélek předních kol slouží k ideálnímu obtékání vzduchu.

O pohon se stará elektrický motor o výkonu 500 wattů, jenž je elegantně integrován přímo v náboji zadního kola. Jedná se o takzvaný PMSM motor (elektrický synchronní motor s permanentními magnety), který se vyznačuje vysokou účinností. Pro řízení a brzdy studenti použili cyklistické komponenty, které jsou lehčí než běžné automobilové díly, ale pro nízké rychlosti a hmotnost prototypu plně dostačují.

Skutečným důkazem technické vyspělosti týmu je ale řídicí jednotka, kterou studenti vyvinuli kompletně sami, zatímco většina konkurenčních týmů používá hotové řešení. Díky tomu mohou optimalizovat chod motoru přesně podle potřeb stroje a dosáhnout tak nižší spotřeby energie. Na elektroinstalaci spolupracovali studenti z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

500 kilometrů na 1 kWh

Jedním z důležitých prvků je bezpečnost. Pilotka Ljubov Kozlová, pro kterou byl kokpit navržen na míru, je chráněna šestibodovými pásy, certifikovanou helmou, kombinézou a rukavicemi. Vozidlo je vybaveno vnějším i vnitřním bezpečnostním spínačem umožňujícím okamžité odpojení pohonu v případě potřeby.

Pilotka Ljubov Kozlová
 Pilotka Ljubov Kozlová

Tým Green Gliders vznikl teprve před necelým rokem a sestrojit za tak krátkou dobu funkční prototyp je obdivuhodný výkon. Studenti zvládli vše, od nápadu přes návrh, shánění financí, konstrukci až po testování a logistiku účasti na mezinárodní soutěži. Stanovili si odvážný cíl: pokořit hranici 500 kilometrů na jednu kilowatthodinu.

Z podkladů víme, že špičkové týmy v podobných kategoriích dosahují výkonů kolem 230 km/kWh. Cíl českého týmu je tedy více než dvojnásobný! Jak říká vedoucí týmu Michal Cenkner, jsou odhodláni ukázat, že český tým má schopnost posouvat hranice udržitelné mobility.

I když si tyto futuristické speciály v dohledné době nekoupíme, jejich přínos je nezpochybnitelný. Právě zde se totiž na hraně možností testují principy, které automobilový průmysl nutně potřebuje: radikální snižování hmotnosti, dokonalá aerodynamika a efektivní pohonné systémy. Z těchto soutěží tak vychází nová generace skvěle připravených inženýrů, kteří budou formovat podobu dopravy v budoucnu.

Zdroje a další informace: České vysoké učení technické v Praze

Určitě si přečtěte

Články odjinud