Na nemocniční jednotky intenzivní péče se často dostávají ti nejzranitelnější pacienti. Ačkoli by se mohlo zdát, že se jedná o čisté a bezpečné místo, kde nehrozí prakticky žádná infekce, nová studie, publikovaná v pondělí 8. května v odborném časopise The Lancet, zjistila, že bakterie odolné vůči antibiotikům se mohou dostat i sem, informuje web StudyFinds.
Vědci zjistili, že jednotka intenzivní péče v nemocnici v čínském městě Chang-čou byla kontaminována virulentním kmenem, který nakazil každého třetího pacienta. Konkrétně se jednalo o multirezistentní gramnegativní kmen bakterie Acinetobacter baumannii, která se vyskytuje v nemocničním prostředí. Tato bakterie byla příležitostně nalezena v environmentálních vzorcích půdy a vody, nicméně její přirozené prostředí není dosud známo.
Zamořená JIPka
Pro zdravého člověka nepředstavuje tato bakterie téměř žádné zdravotní riziko, nicméně u oslabených či starých jedinců může vyvolat zápal plic, sepsi a záněty. Hovorově bývá označována jako „Iraqibacter“ kvůli zdánlivě náhlému výskytu ve vojenských zdravotnických zařízeních během války v Iráku. Do civilních nemocnic se rozšířila v důsledku transportu infikovaných vojáků přes více zařízení.
Na jednotku intenzivní péče v Číně se bakterie dle dosavadních zjištění dostala během příjmu několika pacientů. Vědecký tým ze Spojeného království vysvětluje, že se rozšířila prouděním vzduchu, přenosem přes personál, vybavení a vodovodní rozvody.
Dle spoluautora studie profesora Alana McNallyho z Birminghamské univerzity představuje tato bakterie pro hospitalizované pacienty velké riziko. Může způsobit závažná onemocnění, včetně zápalu plic, infekce močových cest, bakteriémie (stav, kdy v krvi kolují bakterie), meningitidy (zánět mozkových blan) a infekcí měkkých tkání, které mohou být velmi obtížně léčitelné kvůli multirezistenci.
Bakterie byla skoro všude
Vědci odebrali vzorky z celé jednotky intenzivní péče a odhalili 35 pozitivních pacientů, přičemž 14 z nich se nakazilo během svého pobytu. Infikovaní byli nejen pacienti, ale kontaminována byla také jejich lůžka a další nemocniční vybavení. Nejčastěji byla bakterie zjištěna na plicních ventilátorech a vozících určených k distribuci léků a dalšího zdravotnického materiálu po odděleních a pokojích pacientů.
„Množství bakterií nalezené na této jednotce intenzivní péče zdůrazňuje naléhavou potřebu cílených opatření pro prevenci a kontrolu infekcí ve zdravotnických zařízeních, kde je pravděpodobné tak velké nahromadění bakterií, abychom mohli zastavit globální šíření tohoto patogenu,“ dodává v prohlášení McNally.
Rezistence vůči antibiotikům představuje hrozbu pro veřejné zdraví, která oprávněně znepokojuje vědce i širokou veřejnost. Ačkoli by pacienti měli mít jistotu, že antibiotická léčba bude fungovat proti bakteriím, proti nimž byla vytvořena, stále více kmenů úspěšně odolává lékům určeným k jejich likvidaci.
Budou potřeba opatření
Acinetobacter baumannii může zůstat na površích a vybavení po delší dobu a rozšířit se mezi pacienty během pouhých 48 hodin od přijetí. Takové epidemie vyžadují rozsáhlé změny na úrovni infrastruktury, které mohou mít podle autorů studie negativní dopad na klinickou péči, logistické funkce a finanční plánování.
Zjištění zdůrazňují potřebu důkladného a pravidelného čištění povrchů, kterých se pacienti i personál často dotýkají, izolace pozitivních pacientů, minimálního přemisťování nemocných mezi lůžky, aby se zpomalilo její šíření, a zlepšení protokolů pro mytí rukou personálu.
„Pokud chceme omezit nákazy a úmrtnost způsobenou bakteriemi v nemocnicích, jsou při nedostatku nových léčebných látek nezbytné účinné strategie kontroly a prevence infekcí. Musíme důkladně porozumět perzistenci, přenosu a evoluci populací bakterie v těchto prostředích,“ uzavírá McNally.