Barnardova hvězda je druhým nejbližším hvězdným systémem od Slunce. Nachází se ve vzdálenosti necelých šesti světelných let v souhvězdí Hadonoše. Jen pro srovnání, Alfa Centauri, která k nám nejspíše posílá kamenné vetřelce, je 4,3 světelných let daleko.
Není proto divu, že se o Barnarda už desítky let zajímají astronomové, kteří celou dobu doufali, že na oběžných drahách hvězdy najdou exoplanety. Adeptů už bylo za ty roky několik, nic z toho ale nakonec nebylo. Až do loňského roku.
Exoplanety! A tak blízko...
Jonay González Hernández a jeho tým tehdy oznámil objev tělesa o hmotnosti zhruba čtyřiceti procent Země, které obíhá hvězdu s periodou 75 hodin. Vědci tehdy našli ještě další tři pravděpodobná tělesa s oběhem jednou za 4, 2,3 a 6,7 dnů, čekalo se ale na potvrzení. Ve všech případech by mělo jít o planety menší než Země.
Barnardova hvězda
Je červený trpaslík o hmotnosti jen 16 % Slunce. Kromě malé vzdálenosti se proslavila především svým vlastním pohybem. Hvězdy vypadají díky zdánlivě neměnným souhvězdím poněkud „staticky“.
Barnardova hvězda
Ve skutečnosti to ale nejsou až tak velké stálice a mají vlastní pohyb, díky kterému vypadala souhvězdí v dávné minulosti úplně jinak. Barnardova hvězda má ze všech hvězd největší vlastní pohyb. Za rok urazí na obloze 10,34 obloukových vteřin.
Astronomové jejich existenci odhadli pomoci měření radiálních rychlostí. Tělesa totiž neobíhají přímo okolo hvězdy, což je jen velké zjednodušení, ale okolo společného těžiště, které je mírně posunuté vůči jejímu středu. Z vnějšího pohledu to pak vypadá, jako kdyby planeta s hvězdou kymácela, což se projeví v posuvu spektrálních čar vlivem Dopplerova jevu.
Problém ale spočívá v tom, že zvláště malé planety jen obtížně odlišíme od šumu, za kterým stojí aktivita samotné hvězdy.
V první studii použili vědci dnes nejvýkonnějšího lovce exoplanet zmíněnou metodou – přístroje ESPRESSO na dalekohledech VLT v Chile.
Nová studie potvrdila čtyři planety
Čtyři planety u Barnardovy hvězdy? Vypadalo to až příliš dobře, a tak odborná obec čekala, zda za pár měsíců nepřijde studie, která tyto objevy zpochybní. Stal se však pravý opak.
Jak hledáme exoplanety:
V novém článku využili vědci spektrograf MAROON-X, který se nachází rovněž na dalekohledu VLT. Díky těmto datům potvrdili dva ze tří kandidátů. Když pak dali dohromady data z obou přístrojů, potvrdili i čtvrtého.
Autoři nové studie měli k dispozici celkem 112 měření od roku 2021, protože se v rámci svého projektu zaměřují na hledání exoplanet u hvězd do vzdálenosti 13 světelných let.
Jsou menší než Země
Planety mají hmotnost od 0,2 po 0,33 Země. První potvrzená je tak o něco menší, než jakou uváděla původní studie. Pro srovnání: Mars má hmotnost 0,1 Země a Venuše 0,8 Země.
Život na nich ale asi nenajdeme. Nejvzdálenější oběžnice má teplotu 60 až 70 °C. Tuto hodnotu astronomové vypočítali na základě zářivého výkonu Barnardovy hvězdy, vzdálenosti planety a očekávaného albeda (míry odrazivosti povrchu). Reálnou teplotu ale ovlivní ještě složení atmosféry, o němž nic nevíme.
Potenciálně obyvatelná by byla planeta obíhající okolo Barnardovy hvězdy s periodou 10 až 42 dní. Pozorování nicméně vylučuje, že by se v této oblasti nacházelo těleso o hmotnosti větší než 0,6 Země.