Atletika nabízí spoustu různých disciplín, ale běh na 400 metrů je mezi nimi doslova zabiják. Tahle zdánlivě krátká trať v sobě skrývá takovou kombinaci nástrah, že ji mnozí považují za vůbec nejnáročnější atletickou disciplínu.
Proč je zrovna čtvrtka tak extrémně náročná?
Základní problém je v tom, že běžec musí skloubit dva protichůdné požadavky – maximální rychlost i vytrvalost. Na rozdíl od stovky nebo dvoustovky, kde jde jen o explozivní sprint, musí čtvrtkaři udržet vysoké tempo po celou dobu závodu.
Běžci musí najít optimální rovnováhu mezi maximálním nasazením a úsporou sil. Příliš pomalý start znamená ztrátu cenných (desetin) sekund, a současně přílišné tempo v úvodu může vést k předčasnému vyčerpání.
Z pohledu fyziologie je běh na 400 metrů pro tělo naprostá demolice. V prvních metrech běžec čerpá okamžitou energii z ATP, pak nastupuje anaerobní systém a ve druhé polovině závodu už ve svalech prudce stoupá hladina laktátu. To vede k intenzivní bolesti a únavě. Právě tato laktátová krize je ve druhých dvou stech metrech pro atlety největší peklo.
Co je to ATP
ATP, neboli adenosintrifosfát, je základní energetická molekula v lidském těle. Funguje jako okamžitý zdroj energie pro svalovou činnost a další buněčné procesy.
Tělo obsahuje omezené množství ATP, které vystačí jen na několik sekund intenzivní aktivity. Pro prodloužení dostupnosti energie se ATP slučuje s kreatinfosfátem (CP), což umožňuje pokračovat v maximálním výkonu až 5–6 sekund. ATP-CP systém je klíčový pro krátkodobé, vysoce intenzivní aktivity, jako jsou právě sprinty. Po vyčerpání těchto zásob tělo přechází na jiné způsoby získávání energie. Zásoby CP se dokáží rychle obnovit, většinou do tří minut po zátěži.
Závod na 400 metrů lze rozdělit do několika fází:
- Start a prvních 50 metrů: Maximální nasazení a akcelerace.
- 50–200 metrů: Ustálení tempa a hledání optimálního rytmu.
- 200–300 metrů: Příprava na závěrečný finiš a boj s nastupující únavou.
- Posledních 100 metrů: Maximální vypětí sil a překonávání bolesti.
Na rozdíl od kratších sprintů hraje u běhu na 400 metrů obrovskou roli taktika. Běžci musí pečlivě rozvrhnout síly a reagovat na vývoj závodu. Zkušení čtvrtkaři proto sledují soupeře a přizpůsobují jim tempo, aby v závěru dokázali zmobilizovat poslední zbytky energie.
Náročnost běhu na 400 m pěkně prezentuje toto anglické video:
Ne, není to jen trochu delší sprint
Právě unikátní kombinace rychlosti a vytrvalosti dělá ze závodů na 400 metrů takovou výzvu. Je to disciplína, která prověří všechny aspekty atletické přípravy.
Trénink na 400 metrů je náročný a komplexní proces. Atleti musí rozvíjet sprinterskou rychlost, vytrvalost, sílu, techniku běhu a taktické myšlení. Obrovskou roli hraje i psychická odolnost. Schopnost překonat bolest, udržet koncentraci a bojovat až do posledního metru často rozhoduje o vítězství. Mentální příprava je proto nedílnou součástí tréninku špičkových čtvrtkařů.
Mnozí atleti se této disciplíně vyhýbají. I legendární sprinter Usain Bolt, který válel na stovce a dvoustovce, se od čtvrtky raději držel dál.
Závěrečné olympijské závody na 400 m
Středa 7. srpna 2024
- Muži, semifinále 400 m překážek (19.35–19.51)
- Ženy, semifinále 400 m (20.45–21.01)
- Muži, finále 400 m (21.20)
Čtvrtek 8. srpna 2024
- Ženy, finále 400 m překážek (21.25)
Pátek 9. srpna 2024
- Ženy, finále 400 m (20.00)
- Muži, finále 400 m překážek (21.45)
Sobota 10. srpna 2024
- Muži, finále štafeta 4 × 400 m (21.00)
- Ženy, finále štafeta 4 × 400 m (21.14)
Pro diváky je jsou závody na 400 m fascinující podívanou. V průběhu necelé minuty se před jejich očima odehrává drama fyziologických limitů, strategického myšlení a nezdolné vůle. Atleti ze sebe v závěru doslova ždímají poslední zbytky energie.
Až vám tedy někdo řekne, že běh na 400 metrů je jen o trochu delší sprint, můžete se mu vysmát. Je to anatomie atletického utrpení, kde se láme charakter a rodí legendy.
A to ještě existuje závod na 400 m s překážkami…