Podle nejnovějších statistik zemřelo během historicky nejteplejšího léta v roce 2022 v celé Evropě více než 61 000 lidí. Rekordní teploty vedly v průběhu léta k vlnám veder, suchu a lesním požárům v celém regionu, informuje web StudyFinds.
Zpráva uvádí, že během jediného měsíce zemřelo na celém kontinentu téměř 40 000 lidí. Nejvíce úmrtí v důsledku veder bylo zaznamenáno v Itálii, Španělsku a Německu. Ženy přitom měly bezmála dvakrát vyšší pravděpodobnost úmrtí v důsledku horka než muži.
Do roku 2040 můžeme čekat sto tisíc úmrtí
Z výzkumu barcelonského Institutu pro globální zdraví vyplývá, že pokud nebudou zavedena účinnější opatření, Evropa – kontinent, na němž dochází k nejvýraznějšímu globálnímu oteplování – bude do konce desetiletí čelit přibližně 68 000 předčasným úmrtím v důsledku horka. Do roku 2040 by vystavení extrémním vedrům mohlo být jen na evropském kontinentu každé léto příčinou téměř 100 000 úmrtí.
K těmto číslům došel španělský Institut pro globální zdraví ve spolupráci s francouzským Národním zdravotním institutem, když zkoumal údaje o teplotě a úmrtnosti v letech 2015 až 2022 pro 823 regionů ve 35 evropských zemích s celkem více než 543 miliony obyvatel.
Tyto údaje pomohly vědcům vytvořit matematické modely a předpovědět úmrtnost způsobenou vysokou teplotou pro každý region a týden letní sezóny. Léto 2022 však bylo v tomto směru výjimečné obzvláště dlouhým obdobím nebývalých, neutuchajících veder.
Skoro 62 tisíc úmrtí v důsledku horka
Analýza publikovaná v odborném časopise Nature Medicine odhaduje, že v období od 30. května do 4. září loňského roku zemřelo v důsledku horka 61 672 lidí. Statistiky ukazují, že teploty byly v každém týdnu tohoto letního období vyšší než průměrné.
Předpokládá se, že nejteplejší období – mezi 11. červencem a 14. srpnem – mělo na svědomí 38 881 předčasných úmrtí v důsledku horka. V rámci tohoto období je celoevropská vlna veder mezi 18. a 24. červencem obviňována z 11 637 úmrtí.
Zemí s nejvyšším počtem úmrtí v důsledku horka byla v loňském létě Itálie s 18 010 úmrtími. Následuje Španělsko a Německo, kde došlo k 11 324, respektive 8 173 úmrtím. Ve Spojeném království zemřelo podle odhadů v důsledku veder během léta 3 469 osob.
Ženy umírají častěji než muži
Pokud jde o míru úmrtnosti v důsledku horka, statistiky naznačují, že v Itálii připadá na jeden milion obyvatel 295 úmrtí. Následuje Řecko (280), Španělsko (237) a Portugalsko (211). Evropský průměr činil 114 úmrtí na milion obyvatel.
Podíváme-li se podrobněji na teplotní anomálie, zjistíme, že Francie v období let 1991 až 2020 překročila průměrné hodnoty o +2,43 °C, následuje Švýcarsko (+2,30 °C), Itálie (+2,28 °C), Maďarsko (+2,13 °C) a Španělsko (+2,11 °C).
Studie zahrnovala také statistiky rozlišené podle věku a pohlaví, které ukázaly předvídatelně výrazný nárůst úmrtí ve starších věkových skupinách – zejména u starších žen. Podle odhadů zemřelo 4 822 Evropanů mladších 65 let, 9 226 osob ve věku 65 až 79 let a 36 848 osob starších 79 let.
Údaje rovněž ukázaly, že úmrtnost způsobená horkem je u žen o 63 % vyšší než u mužů, přičemž v některých zemích (Itálie a Řecko) byl zaznamenán dokonce dvojnásobný počet úmrtí žen než u mužů. Z údajů vyplývá, že mezi ženami bylo zaznamenáno celkem 35 406 předčasných úmrtí - 145 úmrtí na milion – oproti odhadovaným 21 667 úmrtím mezi muži (93 úmrtí na milion).
Bylo i horší léto, ale...
I přes šokující vysoký počet úmrtí způsobených horkem v loňském létě byla nejvyšší letní úmrtnost zaznamenána v roce 2003, kdy bylo hlášeno více než 70 000 nadúmrtí.
„Léto 2003 bylo mimořádně vzácným jevem, a to i s přihlédnutím k do té doby pozorovanému antropogennímu oteplování. Tato výjimečnost poukázala na nedostatek preventivních plánů a na křehkost zdravotnických systémů, které nebyly schopny čelit mimořádným událostem souvisejícím s klimatem, což se v následujících letech do jisté míry řešilo,“ vysvětluje v tiskové zprávě hlavní autor studie Joan Ballester Claramunt.
„Skutečnost, že v létě 2022 zemřelo v Evropě na následky tepelného stresu více než 61 600 lidí, přestože na rozdíl od roku 2003 již mnoho zemí mělo aktivní preventivní plány, naznačuje, že v současnosti dostupné adaptační strategie mohou být stále nedostatečné,“ říká další autor Hicham Achebak.
„Zrychlení oteplování pozorované v posledních deseti letech zdůrazňuje naléhavou potřebu přehodnotit a podstatně posílit preventivní plány a věnovat zvláštní pozornost rozdílům mezi evropskými zeměmi a regiony, jakož i rozdílům mezi věkovými kategoriemi a pohlavími, které v současnosti charakterizují rozdíly ve zranitelnosti vůči teplu.“ konstatuje Achebak.