Belgický Černobyl. Příběh o tom, jak věčné chemikálie používané pro výrobu Gore-Texu a Teflonu zamořují Evropu

Když Wendy před deseti roky začínala se svým doktorátem na poli biologie, nikdy by nevěřila, co na předměstí Antverp objeví. Její rodina od počátku 19. století farmu západně od Antverp. Předměstí Zwijndrecht je ohraničeno dvojicí dálnic přivádějících dopravu do města.

Klepněte pro větší obrázek
Na sever od předměstí Zwijndrecht sídlí rozsáhlý areál chemiček. Tou největší je výrobní závod americké firmy 3M

V rámci doktorátu se rozhodla, že bude studovat kontaminaci ptačích vajec věčnými chemikáliemi. Koktejlem více jak 5000 chemických látek, které se od 50. let 20. století v Evropě, ale i ve zbytku světa, ve velkém využívaly v průmyslu i v domácnostech.

Objevila, že čím blíže k továrně 3M byla vajíčka slepicemi snesena, tím větší koncentraci „věčných chemikálií“ v sobě mají. Některé koncentrace, které naměřila, jí vyrazily dech. Bylo zřejmé, že celá oblast je výrazně kontaminována.

A pak Wendy napadlo otestovat sebe

Ve své krvi objevila koncentraci věčných chemikálií v počtu 300 mikrogramů na litr. To odpovídá přibližně 60násobnému překročení bezpečné hladiny těchto látek v krvi dle doporučení orgánů EU. Wendy byla v té době těhotná a po zjištění okamžitě omezila konzumaci místních vajec. Věřila, že tím problém pro svou rodinu vyřešila.

O autorovi

Petr Brož je vědec, geolog, popularizátor vědy (podle vlastních slov potrhlý popularizátor), člen Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, kde zkoumá zejména sopky napříč Sluneční soustavou. A také je autorem skvělé knihy Vesmírníček, kterou jsme nedávno doporučovali v tipech na nejlepší knihy pro geeky.

Petra najdete na webu www.PetrBroz.eu, nebo na Twitteru @Chmee2, kam píše dlouhá vlákna. Tento článek vzniknul jako jedno z nich.

Klepněte pro větší obrázek

Wendy v roce 2012 napsala tehdejšímu starostovi o svých zjištěních. Nikdy nedostala odpověď. Přitom ji vůbec nenapadlo, jak obrovský průšvih vznikl... Kontaminace chemikáliemi byla časovaná bomba. Bomba, které někdo zapnul odpočet.

Minulý rok byla otestována její matka. V krvi jí našli koncentraci 1100 μg/l. To je množství, které se většinou nachází v odpadních vodách chemiček... Její otec má v krvi 800 μg/l. A její devatenáctiletá dcera 300 μg/l. Věčné chemikálie mají z obce v sobě všichni.

Wendy i její matka začaly v poslední době trpět problémy se štítnou žlázou. Mají tak zdravotní komplikace, které jsou dnes přímo s vystavením věčným chemikáliím spojovány:

Vysoká politická hra

Je ale pozdě s tím něco dělat. Možná, že kdyby Wendy začala bít před 10 lety více na poplach, mohlo by to dopadnout pro její rodinu a pro jejich sousedy jinak. Jenže jak ukazuje jeden z největších politických skandálů Belgie současnosti, možná taky ne... Tady se hrála vysoká hra.

Je možné, že by to nikdy neprasklo, kdyby Antverpy netrpěly tím, čím trpí Praha. Nadměrným počtem aut. A stejně jako Praze, i Antverpám chybí obchvat, který by odváděl tranzit mimo město. A podobně jako v Praze, i v Antverpách bylo složité domluvit trasu, kudy povede.

Dvacet let se místní politici snažili vymyslet trasu, která by odvedla kamionovou dopravu obsluhující velice živý přístav. Nakonec se to povedlo. Okruh měl být dokončen za pomoci série tunelů, nových silnic a doprovodných parkovišť.

Aby se tenhle projekt za 4,5 miliardy eur mohl zrealizovat, bude potřeba vytěžit okolo 14 miliónů kubíků zeminy. A tu někam přemístit a následně uložit. V cestě obchvatu leží nejenom řeka, ale také okolí továrny 3M...

Zvídavý senior

Frank Van Houtte je důchodce milující jednu ptačí rezervaci, která se poblíž Antverp nachází. V roce 2017 se šeptandou dozvěděl, že by rezervaci měl být konec. Všechny stromy měly být vykáceny a plocha zavezena 4 milióny kubíků zeminy, která se při ražbě tunelu vytěží...

Zaujalo ho, že by ten několik desítek metrů vysoký, uměle vytvořený kopec měl být zcela zabalen do izolační fólie... Aby aby ze zeminy nic neutíkalo do okolí. Co by mělo utíkat? Začal tak belgické úřady bombardovat dotazy.

V roce 2020 dostal odpověď, ve které se psalo, že obdobný osud jako jeho oblíbenou ptačí rezervaci bude čekat i dalších 40 znečištěných míst v Belgii. I na ně bude uložen materiál vzniklý při stavbě okruhu. Frank si s tím nevěděl rady a tak dokumenty předal dál.

Mediální bouře

Do ruky jej dostal Thomas Goorden, místní ekologický aktivista, který hned pochopil, že má v ruce něco velkého. Thomas se tak obratem dal do psaní a připravil zprávu, kterou předal novinářům z antverpského deníku De Standaard. Ti ji vydali v dubnu 2021, čímž se skandál zažehl.

Zpráva totiž detailně popisovala skutečně neuvěřitelnou kontaminaci okolí závodu společnosti 3M. Kontaminaci, o které až moc lidí dlouhodobě vědělo a nic s ní nedělali. Bylo totiž potřeba dostavět obchvat a odhalení kontaminace půdy by to mohlo zhatit.

V rámci přípravných prací na výstavbu okruhu byly v budoucí trase obchvatu dělány geologické průzkumné práce. Jejich součástí bylo i odebírání vzorků půd a jejich testování na věčné chemikálie. Společnost, která byla pracemi pověřena, objevila poblíž továrny 3M zvýšené hodnoty.

Vzorky obsahovaly 1232 mikrogramu věčných chemikálií na kilogram půdy. Bylo tak jasné, že půda, kterou bude potřeba těžit, je extrémně kontaminovaná a bude tak potřeba s ní nakládat jako s nebezpečným odpadem. Pověřená společnost ani 3M o objevu neinformovaly veřejnost.

Kreativní řešení

Už tehdy byl proti výstavbě okruhu odpor. Ekologové nechtěli, aby byl zničen les a řada místních nechtěla mít další dálnici za barákem. Ututlat masivní znečištění tak bylo v zájmu nejenom 3M, ale i místních politiků, kteří měli výstavbu okruhu za výkladní skříň své práce.

Po dlouhé právní bitvě se vládě podařilo v roce 2017 domluvit s ekologickými aktivisty a výstavba okruhu tak mohla začít. Je určitě jen náhoda, že aktivisty (ale i veřejnost) vláda zapomněla během těch jednání seznámit s tím, že se bude u 3M kopat tunel...

Bylo ale potřeba se s nejvíce kontaminovanou zeminou nějak vypořádat. Bylo tak potřeba, aby 3M vládě pomohla. Vznikla tak tajná dohoda mezi 3M a společností, která měla mít odtěžení na starost. Ta stanovila, že nejpostiženější zemina bude uložena ve formě valu u chemičky 3M.

Kreativní řešení. Belgické předpisy totiž dovolovaly přesunovat i kontaminované horniny bez nutnosti s nimi jako kontaminovanými nakládat, pokud budou sloužit k nějakému účelu. A ten tady byl. Bezpečnostní val.

Odhadované náklady na vyřešení problému - 64 miliónů eur. Ale hlavně, okruh bude!

Bagry v akci

„Bezpečnostní“ val měl být ve skutečnosti VAL! Přibližně 1,5 kilometrů dlouhý, 25 metrů široký a 6 metrů vysoký. Když vyšlo najevo, z čeho by měl být, ekologičtí aktivisté okamžitě rozjeli právní bitvu proti. A belgický soud jim dal minulý rok za pravdu.

Kontaminovaná zemina se tak zatím převážet do areálu 3M nebude. Panují totiž obavy, že by těžba nejvíc zasažených zemin zhoršila kontaminaci, která v okolí závodu je. Vítr by mohl věčné chemikálie rozfoukat do okolí a voda spláchnout . Zasažena by tak byla mnohem větší plocha.

Jak už to tak ale bývá, než soud stihl rozhodnout, bagry začaly konat... část zeminy tak stihla společnost odtěžit. Teď je potřeba ji zakrýt izolační fólií a nejvíc zasažená místa zasypat jílem a štěrkem, aby věčné chemikálie nikam dál neutekly.

S tím, jak začal skandál bobtnat, začaly se v Belgii dít věci. V říjnu loňského roku dostala chemička 3M od belgické vlády zákaz k výrobě téměř všech věčných chemikálií ve svém antverpském provozu. Poprvé v historii, co se k takovému kroku nějaká vláda rozhodla.

Belgický problém není ojedinělý

3M je vyšetřována kriminálkou, v belgickém parlamentu vznikla vyšetřovací komise tvrdě jdoucí po ministrech tamní vlády a veřejnost je naštvaná na to, že desítky tisíc lidí byly vystaveny nebezpečí.

3M samozřejmě tvrdí, že koncentrace věčných chemikálií nacházených v přírodě neohrožují lidské zdraví. Jenže svět je malej. 3M totiž nemá problémy jen v Belgii. Vyšetřována byla i v USA, kde na ni byla podána žaloba. Během procesu vyšlo najevo, že 3M věděla desetiletí, že vystavení věčným chemikáliím představuje problém pro zdraví. V 70. a 80. letech 20. stoletích totiž nechala testovat své zaměstnance a v jejich krvi objevila vysoké dávky těchto látek. Že to je nebezpečné, věděla z experimentů na opicích. Jenže 3M mlčela.

V roce 2000 společnost 3M oznámila, že dobrovolně ukončuje výrobu jednoho typu věčných chemikálií (PFOS) a že je nahradí jinými (PFAS). Ty totiž mohly být použity k výrobě stejných produktů, ale měly být bezpečnější pro ekosystém. Tvrzení, které řada vědců/kyň rozporuje.

V roce 2001 nechala 3M otestovat podzemí vody v okolí továrny na výskyt věčných chemikálií. Výsledky byly úplně mimo tehdy používané stupnice. Jeden vzorek bude ukazovat hodnotu 257 tisíc mikrogramů na litr (bezpečný limit je v Minnesotě stanoven na 0,015 mikrogramu na litr).

Až vyjdou tyhle hodnoty časem na světlo, budou si aktivisti myslet, že se někdo upsal v desetinné čárce. Jenže neupsal.

V roce 2002 byl proveden další odběr vzorků ve snaze sledovat kontaminaci. Na přístrojích opět zazářila neuvěřitelná hodnota, 82 800 mikrogramů na litr. Vedení 3M tak muselo být jasné, v jak velkém průšvihu okolí chemičky je. Jenže budou mlčet. Všichni.

Viník nalezen! Na jedné straně...

Parlamentní vyšetřovací komise loni zveřejnila zprávu, která jasně všechna tahle pochybení pojmenovává. A jednoznačně ukazuje na chemičku 3M jako na zdroj znečištění. Na 3M tak padá hlavní část zodpovědnosti. Jenže zpráva má drobnou vadu na kráse.

Neukazuje vůbec na nikoho z belgické vlády, kdo by za zamlčování obrovské ekologicko-lidské katastrofy nesl odpovědnost. Viníka tak našla komise jen na jedné straně pochybení.

V roce 2021 místní ekologičtí aktivisté vyzvali vedení Zwijndrechtu, aby nechali nezávisle otestovat půdu v okolí chemičky. Nezávislé testy odhalily veřejně rozsah katastrofy. V okruhu 0,5 kilometru od továrny jsou limity překročeny 26krát.

Když to vedení Zwijndrechtu zjistilo, obratem podalo na společnost 3M trestní oznámení. Není se moc co divit. V roce 2020 totiž reprezentanti 3M ujišťovali zástupce obce, že podzemní voda je zdraví nezávadná a nic lidem nehrozí... Lež za lží.

Belgický Černobyl

Po propuknutí skandálu začaly naplno dopadat na Zwijndrecht negativní následky. Místní zemědělská produkce je v rámci Belgie neprodejná. Nikdo nechce kupovat zemědělské produkty z „belgického Černobylu“.

3M tak začala farmářům vyplácet kompenzace, prozatím 5 miliónu eur. Jenže farmáři nejsou jediní. Půda je kontaminovaná všude a 3M s tím bude muset něco dělat. Belgická vláda společnosti nařídila, aby do 1. července 2023 představila plán, jak celou oblast vyčistí.

Okolí 3M tak čeká neskutečný projekt. V červené, nejpostiženější zóně, ve které žije okolo 4,5 tisíce lidí, bude potřeba vybagrovat okolo metru povrchu a ten bezpečně někam uložit. Všude. Na farmách, zahradách, v parcích... Bude potřeba odstranit veškerou vegetaci, stromy.

Odhaduje se, že projekt dekontaminace i zlepšení filtrace odpadních vod, které jsou vypouštěny z chemičky do blízké řeky, bude stát 3M několik stovek miliónů eur. Jenže pro lidi, co byli ze strany 3M vědomě vystaveni kontaminaci po desetiletí, to nic nezmění.

Věčné chemikálie mají ve svém těle v obrovské koncentraci a jen tak se jich nezbaví.

Jak nedávno upozorňoval článek na @SeznamZpravy, kontaminace věčnými chemikáliemi není přitom problém jen okolí Antverp. Problém mají stovky míst v Evropě i řada míst v Česku:

Vystavení těmto látkám přitom zdá se, přináší víc problémů, než jen jsou problémy se štítnou žlázou. @Vedator5 například nedávno psal, že existuje jejich spojení s nádory jater:

Studie navíc ukazují, že se věčné chemikálie neshromažďují jen v lidských tělech. Nacházíme je v přírodě stále častěji. V rybách, v mase, v mléce... Postupně tak kontaminují náš potravní řetězec. A to bez toho, aniž bychom věděli, co všechno dokážou.

V Evropské unii se tak začínají ozývat stále výraznější hlasy pro to, aby tyhle látky byly kompletně zakázané.

A víte, co vám teď vyrazí dech? Že věčné chemikálie máte doma a jste za ně rádi. Jsou totiž součástí oblíbeného goretexu, povrchů teflonových pánví, nebo také třeba v 50 % textilu, který máte ve své šatní skříni... Věčné chemikálie se dostaly téměř všude.


K sepsání vlákna mi byl inspirací tenhle naprosto mistrovsky sepsaný článek na webu Bloomberg:

Nevím jak vám, ale mě tenhle příběh až moc připomíná průběh katastrofy v japonské Minamatě:

PS: Co si z toho odnáším? Ten příběh mi zas ukazuje, jak je nesmírně důležité mít ve státě ty nenáviděné, ale nezávislé ekologické neziskovky, které šlapou politikům po zádech a hlídají je. A jak důležité je mít nezávislou žurnalistiku. Nebýt jedno či druhého, kope se tunel.

Diskuze (34) Další článek: Plovoucí solární panely mohou zajistit více než třetinu celosvětové spotřeby elektřiny

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,