Beton z antického Říma je mimořádně odolný. Dokáže se sám opravit, protože ho Římané míchali za horka

Tak nás pouč, Ynženíre

Přesně tohle nikdo nebude chtít, je tu doba hýření a rychlé ekonomiky. Pro méně sečtělé, co vydrží není pro tuto dobu dobré!

Římané ovšem stavěli cesty dlážděné, a ne betonové, takže D1 by možná byla ze žulových kostek?

To se ale dá říct i obráceně. Dokud beton není popraskaný, nemá železná výztuž důvod rezavět.

Železná výztuž je většinou rezavá ještě než se zalije betonem, protože je udělaná z mizerného železa bez povrchové ochrany. Navíc beton je plný vody, takže i kdyby bylo železo před zalitím čisté, tak hned po zalití začne korodovat. A do třetice, beton je porézní a vsakuje vodu třeba z deště...

Povrchová koroze výztuže před zabetonováním je irelevantní. Ty oxidy jsou pasivní a samy od sebe se šířit nebudou.
Ve vyzrálém betonu je voda vázaná, která nějakou neplechu páchat nebude. A navíc i kdyby, tak voda není to co působí u železa korozi, ale vlhkost a soli. Podívej se na jakoukoliv železnou konstrukci částečně ponořenou do vody, a zjistíš, že zkorodovaná je oblast kolem hladiny, ale hluboko pod hladinou je železo zkorodované jen minimálně. Ihned po zalití do betonu výztuž určitě částečně zkoroduje. Když nic jiného tak protože samotný cement je dost korozivní. Ale s vyzráváním betonu se koroze zastaví.
No a do třetice, kvalitní beton opravdu není porézní a vodu nevsakuje buď vůbec, nebo jen minimálně. Umíš si vůbec předstvit co by se stalo s libovolnou betonovou stavbou při prvním úderu mrazu pokud by byl beton porézní a nasáklý vodou? Něco jiného je samozřejmě nekvalitní beton, který vodu sát může a ve kterém pak opravdu mohou korodovat výztuže a způsobovat praskání betonu, ale v tom případě je prvotní příčina problému ta nekvalita betonu.

Proč se tedy dělají hydroizolace základů, povrchů mostů,...? Aby ty baráky, mosty a co já vím stály zbytečně o to víc?

Aby v nich nebylo vlhko Jinak povrchová rez je vesměs antikorozní ochrana Mrkni se na ty baráky, které mají "rezavé" opláštění... je to schválně:)

A jak se skrz ten beton co netáhne vodu ta vlhkost dovnitř dostane?

Beton netáhne vodu, jo?

Bylo mi to zde několikrát řečeno. Proto se ptám...

Povrchová oxidace je antikorozní u všech jiných kovů, jen ne u železa, naopak další korozi ve spojení s vlhkostí urychluje.

Jsou i takové oceli https://cs.wikipedia.org/wiki/Pov%C4%9Btrnostn%C4%... ...

Jsou různé antikorozní slitiny, ale to není případ armovacích ocelí.

Zajímavé. Takže zabetonovaná tyč trčící z betonu má být natřená, aby nekorodovala v místě vstupu do betonu. Uvnitř betonu už nátěr nemá smysl.

železná výztuž je rezavá schválně - potřebujete, aby se maximalizovalo tření mezi betonem a výztuží. Koroze by se měla uvnitř betonu silně zpomalit (téměř zastavit) - bez přístupu vzduchu, vlhkosti. Beton rozhodně není porézní (ne ten, který se používá pro železobetonové konstrukce), naopak se vibrováním snažíte omezit póry a zbytečnou vodu.

Beton bez železa nemůže být namáhaný na tah nebo ohyb (resp. jeho pevnost v tahu je velmi nízká). Pokud namáháte jen tlakem, který je nižší než je nosnost betonu, tak vám praskliny vznikat nebudou. Bez ohledu na jiné chemické složení používáme beton (železobeton) jiným způsobem, což má samozřejmě vliv na životnost stavby. Pokud se dobře provede betonáž, tak by vnitřní výztuž neměla korodovat - antikorozní ochranou je sám beton. Problém může být nedodržení technologických postupů - stavba není laboratoř, a beton sám není odolný vůči kyselým dešťům.

Ale Lukášku, to je co? V Česku výztuž rezaví.
Tak stavějí totiž Češi. Křivě a z rezivého železa. V NY se výztuže opatřují nátěrem. Jinak by jim ty historické mrakodrapy chráněné památkáři dávno popadaly.

"Ojebávalo" se vždy. Je to vždy otázka ceny. Pokud má být něco kvalitní, musí se použít kvalitní materiály, zkušení a dobře motivovaní dělníci a spolehlivý dozor. Pokud tohle není, tak výsledek stojí za houby a je jedno, jestli je stavba placená v korunách nebo denárech.
Rozdíl je ten, že antické stavby které byly "ojebané" už se dávno rozpadly na prach

Na betonu se ojebávalo tak, že se ho udělalo více a po cestě na stavbu se odbočilo na jinou stavbu, kde se odlilo. Neojebávalo se ingrediencích (na cementu) tak jak je to dnes. Dnes už jsou ojebávané i ty ingredience ze kterých se ten beton dělá. Navíc k tomu, dnes je veliký spěch, zrání betonu se často urychluje příměsí další ingredience k tomu určené a to také není dobře. Proto každý kdo bourá/demoluje a narazí na starý "komunistický" beton, je překvapený tou tvrdostí, špice ze sbíječky zvoní, beton má lehce namodralou barvu, což je vliv dostatku kvalitního cementu a postupné vyzrálosti. Ostatně zářným příkladem "ojebávání" jsou silnice, na asfaltových směsích se také šetří (asfaltem-pojivo) a k tomu to ti "profíci" pokládají na konci roku při nízkých teplotách když se sype sníh z děštěm. Na druhou stranu, když je ve směsi málo pojiva, aspoň vám to děcka nenosí v létě na teniskách domů.

Názor byl 1× upraven, naposled 13. 01. 2023 16:38

Strasne zlozito. Proste sa vyfakturuje viac betonu alebo material ktory tam vobec nesiel. Pri stavben dialnice kto zisti ci na par km usek slo o par stoviek ton betonu viac ci menej. Nikto.

Ne, dřív se taky šulilo, jenom to co se ošulilo se nedochovalo. Vepřovice, klasové zdivo, dřevo-hliněný emplekton, ... Na druhou stranu u dnešního betonu, kerý zraje ve vlhkém prostředí, jeho vlastnosti jsou velice dobré.
Římané byli mistry v šulení, stavěli z cihel a pak to omítli. Např. Zdi Pantheonu. Vlastně nejenom zdi aji sloupy se serepetičkami, se také dělaly z omítnutých cihel.

Názor byl 1× upraven, naposled 14. 01. 2023 13:37