Bílý dům požaduje pro fiskální rok 2023 pro NASA rozpočet ve výši 26 miliard dolarů, což je o 8 % více ve srovnání s fiskálním rokem 2022.
Zajímavé je srovnání s celkovým federálním rozpočtem. Nejvíce USA vynakládaly na fungování NASA v době, kdy vrcholil program Apollo – v roce 1966 tvořily výdaje na NASA asi 4,4 % federálního rozpočtu. Ještě na začátku století to pak bylo přes 0,7 %, v posledních letech pak rozpočet sice stoupal v absolutních číslech, ale v porovnání s federálním rozpočtem se dostával i pod 0,5 %.
Rozpočet NASA v miliardách dolarů a výhled na další roky.
Návrat na Měsíc a sen o rudé planetě
Let člověka na Měsíc bude pro NASA hlavním úkolem příštích let, i když o podpoře z dob Apolla si může nechat jen zdát. Za pár týdnů by měla odstartovat mise Artemis 1. Nosná raketa SLS už je na startovací rampě pro nácvik odpočtu. Na jejím vrcholu bude lidská posádka sedět poprvé až v roce 2024, kdy v rámci mise Artemis 2 obletí Měsíc.
K přistání člověka na povrchu má dojít v rámci mise Artemis 3 roce 2025, i když třeba generální inspektor NASA je skeptičtější a uvádí termín v roce 2026.
Podle aktuálního manifestu si po prvním přistání na další misi počkáme. NASA se bude chtít soustředit na stavbu stanice Gateway – v roce 2026 nemá proběhnout žádný let k Měsíci, v roce 2027 ke Gateway a teprve mise Artemis 5 v roce 2028 zavede člověka znovu na povrch. V dalších letech má dojít k jednomu přistání ročně. Ale jsou to jen plány, které může pozměnit spousta věcí a to včetně změny americké administrativy.
Snažení u Měsíce má vést k přistání člověka na Marsu. NASA aktuálně hovoří o roku 2040.
Na vývoj Orionu i SLS půjde v roce 2023 méně peněz. Polepší si Gateway (ze 685 milionů na 779 milionů) a nejvíce HLS alias nový lunární modul. V dalších čtyřech letech na něj má jít o 1,1 miliardy více. V roce 2023 to bude 1,5 miliardy, což je nárůst o 24 %. NASA to otevírá možnost najít dalšího dodavatele HLS vedle SpaceX, která jako přistávací modul dodá loď Starship.
Měsíc bude v hledáčku také bezpilotních misí. Jednou z velkých priorit bude rover VIPER, který bude v oblasti pólu hledat stopy vodního ledu. Odstartovat by mohl už v příštím roce, ale reálnější je rok 2024.
Planetární výzkum
Když už je řeč o roverech. NASA má nyní dva na Marsu. Perseverance sbírá vzorky a jejich návrat z rudé planety (historicky první) bude v dalších letech jednou z priorit. NASA na tom bude spolupracovat s Evropskou kosmickou agenturou. Na Zemi mají vzorky dorazit v roce 2033. V příštím roce na tento úkol vynaloží NASA celkem 822 milionů dolarů.
Druhou velkou prioritou je sonda Europa Clipper, kterou v roce 2024 vynese raketa Falcon Heavy na cestu k Jupiterově měsíci Europa.
Na Planetární vědu půjde podobně jako v roce 2022 asi 3,16 miliard dolarů. Rozpočet této kapitoly od roku 2013, kdy byl jen 1,4 miliardy, postupně roste a dostává se na úroveň, kterou měl na počátku 70. let (samozřejmě po zohlednění a započítání inflace). Tehdy většinou rozpočtu spolky sondy Viking.
NASA naopak škrtá na „vesmírné obraně“ a to téměř 100 milionů dolarů. Zpoždění tak nabere dalekohled NEO Surveyor, který bude hledat blízkozemní planetky. Ke startu dojde nejdříve v roce 2028 – o dva roky později, než se očekávalo a to „kvůli rozpočtovému tlaku způsobenému různými misemi, které stojí více, než se očekávalo, kvůli covidu a dalším příčinám“.
Program Discovery, který financuje malé sondy, bude hospodařit s rozpočtem 230 milionů dolarů. V kapitole přivátá nové mise pro průzkum Venuše – VERITAS a DAVINCI, i když na relativně nízké úrovni financování. Obě mise jsou naplánovány na konec desetiletí. Více peněz na ně proto půjde až v dalších letech.
Další projekty
Nebyl by to správný rozpočet NASA, aby se v něm neobjevil Damoklův meč nad projektem s romantickým názvem SOFIA. Jedná se upravený dopravní letoun, který má v zadní části dveře a za nimi infračervený dalekohled. Projektu hrozí zrušení už dlouho, nyní je opět doporučené jeho zrušení.
Provoz ISS má podle NASA pokračovat do roku 2030. Rozpočet zůstává podobný – 1,307 miliard dolaru.
NASA ale není jen o vesmíru. Dlouhodobě jsou trochu ve stínu aktivity v zemské atmosféře. Už letos chce úřad zahájit testy plně elektrického letadla X-57.
Návrh rozpočtu je samozřejmě jen návrhem z dílny Bidenovy administrativy. Uvidíme, co projde Kongresem a jak se současným návrhem zamává inflace. Na to si musíme počkat až do konce roku, možná dokonce na leden roku 2023.
Zdroje: