Blazary jsou aktivní galaktická jádra, tedy supermasivní černé díry v centrech galaxií, jejichž „motor“ jede na plný plyn. Z těchto černoděrových motorů tryská velmi intenzivní záření, které v případě blazarů míří přímo k Zemi.
Blazary jsou naštěstí dost daleko na to, aby jejich záření ohrozilo život na naší planetě. Zároveň je díky orientaci výtrysků záření mohou pohodlně studovat vědci. Pro ně jsou blazary úžasné galaktické laboratoře, v nichž se pracuje s extrémně vysokými energiemi.
V těchto přírodních laboratořích pak vědci rádi zkoumají urychlování částic ve vesmíru, relativistické procesy ve vesmírném plazmatu, chování vesmírných magnetických polí, a také taje fyziky supermasivních černých děr.
Nejvýkonnější a nejzářivější jsou přitom blazary s vysokým rudým posuvem, čili blazary ve velmi vzdáleném a tudíž velmi starém vesmíru. Vaidehi Sharan Paliya z německého výzkumného centra DESY v Zeuthenu a jeho kolegové prozkoumali jeden takový blazar, který nese jméno DA 193.
Při výzkumu používali teleskop Large Area Telescope (LAT), který je na palubě americké vesmírné gama observatoře Fermi, a také další přístroje, aby s jejich pomocí zjišťovali vlastnosti blazaru DA 193.
Výjimečný výtrysk gama záření
Paliya a spol. během výzkumu zachytili extrémní a velmi výjimečný výtrysk gama záření z tohoto blazaru. DA 193 spustil tento výtrysk v prvním týdnu roku 2018. Badatelé zjistili, že šlo o extrémně intenzivní výtrysk gama záření s energií v řádu GeV, jehož zářivý výkon odpovídal asi 130 oktilionů (deset na 48) ergů za sekundu.
Blazary běžně září i v oblasti gama záření. Přesto jsou podobné extrémní výtrysky gama záření u blazarů velmi vzácné. Zvláště blazary ve velmi vzdáleném vesmíru v oblasti gama záření obvykle pozorujeme jako dost slabé.
Zatím není jasné, co mohlo tak extrémní výtrysk gama záření blazaru způsobit. Paliya a jeho tým hodlají blazar DA 193 nadále sledovat, a také budou monitorovat oblohu v oblasti gama záření a pátrat po podobně extrémních výtryscích dalších blazarů.Výzkum takových událostí podle nich přispěje k lepšímu pochopení procesů, které probíhají v blazarech a dalších typech aktivních galaktických jader.
Ilustrační titulní foto: NASA