Blikání dvou hvězd možná prozrazuje exokomety

  • Vesmírný dalekohled Kepler se proslavil objevy tisícovek exoplanet
  • Teď by si mohl připsat na seznam úspěchů i exokomety
  • Jeho pozorování přinesla známky přítomnosti exokomet u dvou hvězd vzdálených asi 800 světelných let

Vesmírný dalekohled Kepler se proslavil objevy tisícovek exoplanet. Teď by si mohl připsat na seznam úspěchů i exokomety, tedy komety v cizích planetárních soustavách. Jeho pozorování přinesla známky přítomnosti exokomet u hvězd KIC 3542116 a KIC 11084727. Obě hvězdy jsou od nás vzdálené asi 800 světelných let.

Dalekohled Kepler pracuje tak, že delší dobu sleduje vybraný kousek oblohy a měří intenzitu záře blízkých hvězd, které se v této oblasti nacházejí. Když se nějaký objekt, typicky planeta, na své oběžné dráze dostane mezi hvězdu a teleskop Kepler, tak se záře hvězdy dočasně zeslabí. Takové události se říká tranzit. Pokud jde o planetu, tedy prakticky kulaté těleso, tak zeslabení a opětovné zesílení během tranzitu bývá symetrické.

Andrew Vanderburg z Harvardu a jeho spolupracovníci ale u zmíněných dvou hvězd zaznamenali tranzity, které nejsou symetrické. Záře hvězdy nejprve rychle zeslábne a pak se jen pozvolna vrací na původní úroveň.

Pravděpodobným vysvětlením podle nich je, že v soustavách hvězd KIC 3542116 a KIC 11084727 obíhají exokomety. Když se totiž komety přiblíží ke hvězdě, tak nejsou kulaté, ale mají na jedné straně dlouhý ohon, který je tvořený plynem a prachem uvolněným z jádra komety.

Pokud jde o hvězdu KIC 3542116, tak u ní dalekohled Kepler zachytil celkem 6 tranzitů, které je možné vysvětlit jako obíhání 2 až 6 kometárních těles kolem zmíněné hvězdy. U hvězdy KIC 11084727 badatelé vystopovali jeden takový tranzit. Ve všech případech tyto tranzity trvaly po dobu zhruba 1 dne.

Vanderburgův tým nevylučuje, že pozorovaná zeslabení záření hvězd KIC 3542116 a KIC 11084727 může mít na svědomí i něco jiného než komety. Důkazy prý ale mluví docela jasně a vysvětlení s kometami je solidní.

Není to poprvé, co vědci přišli s pozorováním exokomet. Až doposud šlo ale jen o nepřímé důkazy, založené na změnách spektra záření hvězdy. Takové změny mohou ukazovat na přítomnost hejna exokomet, nejde ale o přímou detekci.

O exokometách se zpočátku mluvilo i v případě záhadné hvězdy KIC 8462852, jejíž záření se mění velmi podivným způsobem a někteří odborníci uvažují i o přítomnosti megastruktury cizí civilizace. Vysvětlení s exokometami ale bylo v tomto případě později zamítnuto. Pokud se potvrdí závěry Vanderburgova týmu, tak v soustavách hvězd KIC 3542116 a KIC 11084727 budeme mít první spolehlivě potvrzené exokomety.

Zdroj: New Scientist, Foto: NASA

Váš názor Další článek: PCIe 4.0 dorazí ještě letos. Další verze 5.0 za dva roky

Témata článku: Vesmír, Výzkum, Astronomie, Dalekohledy, Exoplanety, Komety, Harvard, New Scientist, Ohon, Blízká hvězda, Teleskop, Důkaz existence, Dlouhá doba, Vesmírný dalekohled, Tranzit, Původní úroveň, Kometa, Podivný způsob, Tající exoměsíce, Dalekohled, Pozorování, Cizí civilizace, Přítomnost, Hvězda, Kepler, Dalekohledy na Heureka.cz



Recenze hry Gungrave G.O.R.E. Jedním slovem mlátička. Aneb když hra nemá co více nabídnout

Recenze hry Gungrave G.O.R.E. Jedním slovem mlátička. Aneb když hra nemá co více nabídnout

Old school akční rubačka, která je i přes to, že se občas snaží, intelektuálně prázdná až hanba.

Michal Drmla
Gungrave G.O.R.E.RecenzePC
Nokia 9210 Communicator. Před 22 lety hi-tech, dnes by se nám z tolika tlačítek zamotala hlava

Nokia 9210 Communicator. Před 22 lety hi-tech, dnes by se nám z tolika tlačítek zamotala hlava

** Přesně před 22 lety představila Nokia svůj legendární model 9210 ** Třetí generace komunikátorů přinesla mnohá vylepšení ** Jako první Nokia běžel na Symbianu (S80), uměl fungovat jako fax

Tomáš HolčíkFilip Kůžel
RetroLegendyVideo
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2