Blíží se doba rostlinných počítačů? Odborníci pracují na „kyber růžích“

Blíží se doba rostlinných počítačů? Odborníci pracují na „kyber růžích“

  • Vědce před nějakou dobou napadlo, že z květiny by bylo možné vytvořit plně funkční superkondenzátor pro skladování energie
  • Tzv. e-Plant se dá opakovaně nabíjet, aniž by docházelo k jakýmkoliv ztrátám výkonu
  • A to je teprve začátek

Autoři e-Plant jsou přesvědčeni, že v dohledné době by se mohly stát realitou palivové články či autonomní energetické systémy uvnitř živých rostlin – a již na tom intenzivně pracují.

„Před několika lety jsme ukázali, že je možné udělat elektronické rostliny... jakési elektrárny... a nyní jsme ukázali, že tento výzkum má praktické aplikace,“ uvedl jeden člen výzkumného týmu, Magnus Berggren z Linköping University. „Ukázali jsme nejen to, že je možné takto skladovat energii, ale také to, že můžeme dodávat systémy s vynikajícím výkonem.“

V roce 2015 byla představena první řezaná „kyber růže“, naplněná vodivým polymeračním roztokem. Jak tenkrát Aviva Rutkin prozradil New Scientist, její tvorba byla mnohem náročnější, než by se mohlo zdát – odborníci totiž museli najít takový materiál, který by měl slušnou vodivost, nebyl pro rostlinu toxický a navíc nedělal žádnou neplechu v jejím pletivu (konkrétně xylému).

To se nakonec podařilo. Během pouhých dvou dnů vyšlo najevo, že dřevní cévní svazky polymer absorbovaly. Když byly odstraněny vnější vrstvy spodní části stonku, objevily se„polymerní dráty“ probíhající pletivem. Pak už stačilo jen přidat zlaté elektrody plus sondy a plně funkční tranzistor byl na světě:

Kyber růže 2.jpg

V mezičase byl polymerní roztok vylepšen a momentálně už se může autonomně šířit celou rostlinou včetně listů a okvětních lístků. Má dvojnásobnou vodivost než dříve a proniká mezi buněčnou stěnu a plazmatickou membránu. Poté, co byly podél stonku umístěny superkondenzátory, tak vzniklo plně funkční elektronické zařízení.

„Růži jsme opakovaně – mnohosetkrát – nabíjeli a nezaznamenali žádnou ztrátu výkonu,“ uvedla Eleni Stavrinidou. „Pokud jde o množství skladované energie, dosáhli jsme stejné úrovně jako v případě tradičních superkondenzátorů. Rostlina potenciálně může – a to bez jakékoliv formy optimalizace systému – pohánět například naši iontovou pumpu a různé typy čidel.“

Dalším plánovaným krokem je upravit tuto technologii tak, aby fungovala i v živé (a nikoliv jen řezané) růži. „Ve velmi vzdálené budoucnosti – kterou neuvidíme ani my, ani naše děti – v našich zahradách možná budeme pěstovat rostlinné počítače,“ komentoval to Andrew Adamatzky z Bristol Robotics Laboratory.

Zdroj: New Scientist, Linköping University

Určitě si přečtěte

Články odjinud