Už dlouho vědci vědí, že v krvi starých zvířat i lidí koluje látka, která má neblahý dopad na funkce mozku. Pokud dostanou mladá zvířata transfuzi krve od „seniorů“, tak zhloupnou. Funguje to i naopak. Transfuze krve „juniorů!“ má na mozek starých zvířat omlazující účinky.
Ve světě se už objevily firmy, které nabízejí seniorům transfuzi krevní plazmy od mladých dárců. Zatím se nezdá, že by to třeba u pacientů s Alzheimerovou chorobou nějak zvlášť zabíralo. Pátrání po tajemném „elixíru mládí“ z krve mladých jedinců je však v plném proudu a některé vědecké týmy jsou přesvědčeny, že identitu takových molekul odhalily.
K týmům, které se na tomto poli velmi intenzivně angažují, patří i laboratoř vedená Tonym Wyss-Corayem ze Stanford University. Jejich poslední studie publikovaná v předním lékařském časopise Nature Medicine odhaluje „stárnoucí“ látku, která přispívá k poklesu výkonnosti mozku u seniorů – zatím tedy jen u starých myší.
Vědci došli k závěru, že k poklesu výkonnosti mozku s narůstajícím věkem významně přispívá nedobrý stav mozkových cév. Zjistili, že v mozkových cévách stárnoucích myší přibývá proteinu označovaného jako VCAM1 (zkratka z anglického „Vascular Cell Adhesion Molecule-1).
Pokud je tento protein u starých myší zneškodněn, pak transfuze jejich krve mozku mladých myší neškodí. Ba co víc, po vyřazení proteinu VCAM1 z činnosti vykazuje mozek starých myší jasné známky omlazení.
Omlazující blokáda proteinu
VCAM1 je protein, který sedí na povrchu tzv. endotelových buněk vystýlajících cévy mozku. S postupujícím věkem ho asi v 5 % buněk endotelu významně přibývá a uvolňuje se z nich do krve. Tyto buňky jsou zároveň vybaveny signálními molekulami zvyšujícími aktivitu imunitního systému.
Ve stárnoucím mozku se na molekuly VCAM1 endotelových buněk vážou bílé krvinky. To následně uvádí do pohotovosti buňky mozku označované jako mikroglie, jež plní ve zdravém mozku úlohy imunitního systému. Pokud jsou mikroglie probuzeny k aktivitě buňkami cév s bohatou výbavou molekul VCAM1, pak páchají v mozku více škod než užitku.
Celý tento proces těžce postihuje nervové kmenové buňky, z kterých se v části mozku zvané hipokampus tvoří nové neurony. To má pro mozek fatální následky, protože hipokampus sehrává klíčovou roli při ukládání informací do paměti a k tomu potřebuje trvalý přísun nově vznikajících neuronů. Výkonnost mozku tak rapidně klesá.
Když vědci vyblokovali v myším organismu tvorbu VCAM1 zásahem do dědičné informace nebo jeho funkce „zneutralizovali“ protilátkou, starým myším se vylepšila paměť a prostorová orientace na úroveň běžnou u mladých myší. Bude něco podobného možné navodit i ve stárnoucím lidském mozku?
Naděje pro seniory
Blokáda molekul VCAM1 v lidském mozku by neměla představovat technický problém, protože ty se nacházejí na vnitřní straně stěny cév v mozku a bez problémů se k nim dostanou všechny látky přinášené krví. Namístě je ale notná dávka opatrnosti. U pacientů s roztroušenou sklerózou byl nasazen lék bránící vazbě bílých krvinek na molekuly VCAM1 a u některých to vyvolalo masivní aktivaci do té doby skrytě probíhající virové infekce.
Wyss-Corray je přesvědčen, že se mu u seniorů podaří potlačit aktivitu molekul VCAM1 jen částečně a uvést její působení do normálního stavu. Molekula bude i nadále plnit své funkce v imunitním systému, ale nebude už pohánět mozek k ničení nových neuronů v hipokampu.
Nad výsledky experimentů na myších se vždycky vznáší velký otazník jejich platnosti pro lidský organismus. V případě úlohy VCAM1 při stárnutí mozku jsou vědci optimisty. Aktivitu mozku starých myší dokáže výrazně vylepšit i krevní plasma mladých lidí, což naznačuje, že proces stárnutí mozku probíhá podobně jak u člověka, tak i u hlodavců.
Pramen: Nature Medicine