Po ukončení provozu raketoplánu v roce 2011 byla NASA s dopravou astronautů na Mezinárodní kosmickou stanici odkázána výhradně na Rusy a jejich kosmické lodě Sojuz.
NASA se nyní soustředí na návrat na Měsíc a oběžnou dráhu přenechala soukromým firmám. Už dnes dopravují soukromníci na ISS náklad a brzy by měli dopravovat také astronauty.
Ve výběrovém řízení uspěly dvě firmy: Boeing se svou lodí Starliner CST-100 a Spacex s Crew Dragonem. Obě firmy měly dostat na vývoj 7 miliard dolarů. Boeing 4,8 miliardy a SpaceX 3,14.
Před zahájením standardních musí proběhnout dvě demonstrační mise. Jedna bez posádky a druhá s lidskou posádkou. SpaceX už první demonstrační let absolvovala. Termín prvního letu s lidmi zkomplikovala exploze při statickém testu záchranného systému.
Nasazení obou lodí postupně nabralo velké zpoždění – zejména kvůli mnoha technickým problémům s motory, padáky apod. Aktuálně to vypadá, že první ostré lety proběhnou „nejdříve“ v létě 2020, což znamená o tři roky později, než bylo původně plánováno.
Pokud by lety nezačaly do října 2020, měla by NASA velký problém. Na stanici by měla jediného astronauta, který by se musel věnovat pouze údržbě amerického segmentu a na vědeckou činnost by neměl čas. Doobjednat další sedačky v Sojuzech není tak snadné. Z logistických důvodů je potřeba to udělat až dva roky dopředu. Možným řešením by bylo prodloužit pobyt posádek u stanice. Astronauti na ISS tráví 6 měsíců, což je mimo jiné dáno životností lodě Sojuz (která je omezena kvůli určitým chemickým látkám v palivovém systému).
Boeing a SpaceX mají smlouvy na zajištění šesti letů ke stanici. Při každém mají letět 4 astronauti. Očekává se, že do roku 2024 vynesou obě lodě celkem 48 astronautů.
Boeing dostal více než měl
Podle nové zprávy Generálního kontrolora dostal Boeing od NASA o téměř 300 milionů dolarů více, než původně měl.
NASA se v roce 2016 snažila vyřešit určitou možnou časovou mezeru mezi druhým a třetím letem Boeingu k ISS v roce 2019 (dnes víme, že loď ještě neletěla ani jednou).
Podle auditu navrhl Boeing v tomto roce NASA ceny za čtyři mise (lety tři až šest) s posádkou, které NASA původně odmítla jako příliš vysoké a především vyšší, než byly dle původní dohody.
Jednání ale pokračovala. Boeing nabídl zkrácení lhůt před misemi a variabilní rozestupy mezi starty. Obě strany se dohodly, že NASA zaplatí dalších 287,2 milionů za tyto čtyři mise.
„NASA v podstatě zaplatila společnosti Boeing vyšší ceny za vyřešení časového skluzu způsobeného třináctiměsíční prodlevou společnosti Boeing,“ uvádí se v auditu.
Podle Muska to není fér
Boeing dnes argumentuje tím, že nabídl větší flexibilitu pro svůj třetí až šestý let, čímž se vystavil většímu finančnímu riziku. Podle Elona Muska ale není fér, aby firma dostala za stejnou věc, jakou pro NASA dělá jeho SpaceX, mnohem více peněz.
NASA mohla podle auditu ušetřit 144 milionů dolarů zaplacením pouze za mise tři a čtyři.
Kromě toho měla být uváděná mezera 18 měsíců špatně spočítána. Například první let Starlineru měl proběhnout v prosinci 2018 a druhý už v lednu 2019. V úvahu nebyly brány ani běžné rozestupy mezi lety (astronauti jsou na ISS vždy šest měsíců) a pět sedaček v Sojuzu, které NASA chtěla od Boeingu koupit pro stejné období. NASA nekupovala sedačky od Ruska ale od Boeingu. Jednalo se o vypořádání určitých dluhů mezi Boeingem a společností RKK Eněrgija, které pochází ze společného projektu Sea Launch.
Původní plán letů Starlineru a možná mezera 18 měsíců. Zdroj: Office of Inspector General
Zajímavé je, že nabídku na těchto pět sedaček v Sojuzu v hodnotě 373,5 milionů dolarů poslal Boeing NASA pět dní poté, co se NASA zavázala zaplatit výše zmíněný bonus 287,2 milionů.
Auditor Paul Martin spočítal, že jednoduchými změnami letového plánu mohla být mezera z 18 měsíců zkrácená na 3 měsíce.
Současně také připomenul, že se NASA vůbec neobrátila na SpaceX, aby také ona navrhla nějaké řešení.
Celkově společnost Boeing obdržela 660,7 milionů dolarů nad rámec pevných cen stanovených v cenových tabulkách komerčního pilotovaného programu a to na zrychlený harmonogram čtyř svých misí a pět sedaček v Sojuzu.
Platili, aby Boeing neodešel?
Podle některých lidí z NASA, na které se audit odvolává, dostal Boeing „bonus“ i kvůli tomu, aby bylo zajištěno, že z programu komerčních pilotovaných letů neodejde.
Mluvčí společnosti Boeing Josh Barrett pro SpaceNews popřel, že by firma o ukončení programu někdy uvažovala. „Boeing provedl významné investice do komerčního pilotovaného programu a jsme plně odhodláni letět s kosmickou lodí Starliner CST-100 a udržet Mezinárodní vesmírnou stanici plně obsazenou a funkční.“
Letenka od Boeingu je dražší než od Ruska
Mezi léty 2006 a 2020 zaplatila NASA Rusku za sedačky pro 70 astronautů k ISS na 3,9 miliardy dolarů. Je to sice hodně, ale roční provoz stanice vyjde NASA celkově na 3 až 4 miliardy dolarů.
Původně začínala cena za zpáteční letenku na 21,3 milionech dolarů, ale v dalších letech dramaticky rostla.
V roce 2017 měl začít americký komerční pilotovaný program, což se však kvůli zpožděním nestalo, a tak NASA objednala dalších 12 sedaček v Sojuzech za necelou 1 miliardu, nebo přesněji 79,7 milionů dolarů na jednu sedačku. Náklady dále porostou zřejmě na 86 milionů dolarů za jednu sedačku.
Z auditu jsme se dozvěděli, kolik přibližně vyjde jedna sedačka od obou soukromých firem v případě, že v lodi poletí čtyři astronauti. V případě SpaceX to bude 55 milionů dolarů, u Boeingu 90 milionů.
