Bohatství či chudobu máme vepsanou ve tváři

  • Naše zámožnost či chudoba nejsou patrné jen z auta, kterým jezdíme, či z hodinek, jaké nosíme na zápěstí
  • Majetnost lze vyčíst i ze zcela neutrálního výrazu naší tváře
  • Alespoň to plyne ze studie provedené odborníky z University of Toronto
Bohatství či chudobu máme vepsanou ve tváři

Všichni víme, že na prvním dojmu hodně záleží. I letmým pohledem toho o druhých dokážeme zjistit překvapivě hodně. A je až k neuvěření, jak často se nemýlíme.

Teď je zřejmé, že z tváře lidí vyčteme i to, zda jsou majetkově nad průměrem populace nebo pod jejím průměrem. Stačí nám k tomu dokonce jen fotky s neutrálním výrazem tváře.

Tahle podvědomě získaná informace se pak promítá do našeho dalšího rozhodování. Boháčům jsme naklonění více než chudákům. Dokazuje to studie Nicholase Rulea a Thory Björnsdottirové z University of Toronto publikovaná ve vědeckém časopise Journal of Personality and Social Psychology.

Rule a Björnsdottirová vzali za střední roční příjem rodiny 75 000 dolarů a z dobrovolníků z řad univerzitních studentů vybrali ty, jejichž rodiny vydělávaly za rok méně než 60 000 dolarů nebo naopak více než 100 000 dolarů.

Následně vědci pořídili snímky tváří těchto „boháčů“ a „chudáků“. Přitom dbali, aby na fotce nebyly patrné žádné emoce. Úsměvy i kabonění byly přísně zakázány. Fotografie předložili jiné skupině dobrovolníků, které dali za úkol roztřídit snímky na ty, které zachycují boháče, a ty, na kterých jsou chudáci.

Kdyby dobrovolníci nedokázali z tváří vyčíst movitost, roztřídili by fotografie naprosto náhodně. Ve skutečnosti ale končil na hromádce s „boháči“ průkazně vyšší podíl fotek zámožnějších dobrovolníků a na hromádce s „chudáky“ bylo průkazně víc snímků s tvářemi dobrovolníků s podprůměrnými příjmy. Do stoprocentní úspěšnosti měli dobrovolníci při třídění daleko. Ale určitá schopnost vyčíst z tváře zámožnost či chudobu byla zjevná.

Náš mozek je naprogramovaný, abychom tváře cíleně vyhledávali

„Naše tvář neustále odráží to, co prožíváme,“ vysvětluje Nicholase Rule. „Dokonce i v situacích, kdy si myslíme, že nedáváme najevo vůbec nic, přetrvávají nám v tváři zbytky našich emocí. Už ve věku kolem dvaceti let nashromáždíme dostatek životních zkušeností, aby to viditelně změnilo naši tvář do té míry, že se z ní dá vyčíst naše socioekonomické postavení.“

Se 43 svaly v obličeji se nám nabízí bezpočet možností, jak měnit výraz své tváře. I proto jsou pro nás tváře důležité a bývá to to první, čeho si na člověku všimneme. V mozku máme pro tyto účely neurony a nervové obvody, které se specializují právě na rozeznávání tváří a jejich výrazu.

Náš mozek je naprogramovaný, abychom tváře cíleně vyhledávali. Proto je vidíme třeba i ve tvarech oblaků, skalisek či v konturách bramborové kaše na talíři s obědem. Pokud už lidskou tvář najdeme, pak ji bleskově zhodnotíme a uděláme si pro sebe jasný soud.

„Přitom si nejsme vědomi, jaké rysy tváře k hodnocení lidí používáme. Když se nás někdo zeptá, jak jsme k takovému závěru došli, tak musíme přiznat, že to nevíme,“ dodává Thora Björnsdottirová.

Někdy se hovoří o začarovaném kruhu chudoby. Lidé, kteří vzešli z nuzných poměrů, mají podstatně obtížnější cestu do vyšších příjmových skupin než lidé, kteří se „narodili se zlatou lžičkou v puse“. Hraje v tom roli celá řada faktorů, třeba snazší přístup ke kvalitnímu vzdělání či lepší podmínky pro celkový rozvoj osobnosti.

Podle Nicholase Rulea se na „začarovaném kruhu chudoby“ může podepsat i to, že se zkušenosti z dětství prožitého v chudých podmínkách vepíšou člověku do tváře. Lidé mu to pak vyčtou z obličeje, automaticky si ho zařadí mezi společenské „outsidery“ a jeho postupu do vyšších společenských pater nejsou dvakrát nakloněni.

Zdroj: Journal of Personality and Social Psychology

Témata článku: Výzkum, Mozek, Lidé, Sociologie, Thor, Toronto, Dolar, Celá řada, Vysoký podíl, Publikovaná studie, Vědecký časopis, Lidská tvář, První dojem, Začarovaný kruh, Boháč, Bohatství, Dobrovolníci, Chudák, Chudoba, Kvalitní vzdělání, Stoprocentní úspěšnost, Tvář, Univerzitní student, Životní zkušenost, Nevyspalý mozek

8 komentářů

Nejnovější komentáře

  • vzach 25. 7. 2017 13:59:28
    Kam by asi byli zařazeni politici - který z nich vypadá podle tváře, že je...
  • JP77 24. 7. 2017 17:51:03
    nebylo by dobré použít fotky obličejů spících lidí, když jde o vypnutí...
  • franta321 24. 7. 2017 14:34:02
    Výsledek téhle studie se posléze zapracuje do programu na rozpoznávání...
Určitě si přečtěte

Co je realita a fikce? Brzy to nepoznáme. A.I. ze Stanfordu tvoří fotky z neexistujících měst

Co je realita a fikce? Brzy to nepoznáme. A.I. ze Stanfordu tvoří fotky z neexistujících měst

** Fotografii každý vnímá jako jednoznačný důkaz ** časem to ale přestane platit ** Strojové učení se totiž neustále zdokonaluje

Včera | Čížek Jakub | 7

Měsíc měl magnetické pole přes 2 miliardy let

Měsíc měl magnetické pole přes 2 miliardy let

** Dnešní Měsíc má jenom velmi slabé magnetické pole, ale dříve tomu bylo jinak ** Magnetické pole Měsíce svého času bylo dokonce silnější, než je současné magnetické pole Země ** Někdy v době před 3 miliardami let však prakticky vyhaslo... nebo ne?

Včera | Mihulka Stanislav | 4

Astronomové našli nejbližší planetární systém: Tři až čtyři planety mají hmotnost jako Země

Astronomové našli nejbližší planetární systém: Tři až čtyři planety mají hmotnost jako Země

** Okolo blízkého červeného trpaslíka YZ Cet obíhají tři až čtyři planety ** YZ Cet je nejbližší hvězdou s více než jednou exoplanetou ** Všechny mají minimální hmotnost podobnou Zemi a obíhají velmi blízko od své hvězdy

15.  8.  2017 | Kubala Petr