Mějme dva nepozorné čtenáře, kteří si přiskřípnou ve dveřích ruku. Zatímco jeden zareaguje výkřikem „pampeliška,“ ten druhý odsekne nějakým mnohem peprnějším slovíčkem, které si domyslete dle vlastního vkusu.
Vědci se už dlouhé roky zabývají otázkou, který z nich nakonec pocítí větší fyzickou bolest, a tak provedli několik experimentů. O tom posledním na sklonku dubna napsal magazín Frontiers in Psychology.
Mučení ledovou vodou
Princip testu byl vlastně docela jednoduchý. Výzkumníci způsobili několika dobrovolníkům tepelný šok a sledovali, jak jej budou zvládat. Dobrovolníci přitom na šok reagovali i vokálně vykřikováním předem stanovených slovíček od těch neutrálních po staré dobré fuck.
Jak to dopadlo? Nejprve k tomu způsobenému šoku. Účastníci experimentu měli ponořit celou ruku do kádě s vodou o teplotě blízké bodu mrazu a vydržet v ní co nejdéle. Autoři studie měřili jejich srdeční činnost a další údaje, aby odhalili i skrytou reakci organizmu na tepelný šok.
Nejdéle vydrželi s rukou v ledové vodě ti, kteří vykřikovali slovíčko fuck
A teď ta tvrdá data. Nejdéle s rukou v ledové vodě vydrželi dobrovolníci při frenetickém vykřikování slovíčka fuck. Díky tomu si psychickou cestou o něco zvýšili práh bolesti oproti ostatním.
Nejhůře dopadl výraz twizpipie a neutrální slovo – v našem kontextu třeba právě ona pampeliška.
Ačkoliv se zatím nepodařilo přesně vysvětlit, proč nadávky a klení opravdu fungují, jednou z hypotéz je aktivace mozkového centra amygdala, které vyvolá agresivní stresovou reakci boje o přežití (fight-or-fight), no a ta konečně vypustí do oběhu adrenalin s jeho analgetickým účinkem.
Klení v tomto případě funguje jako psychologická rozbuška – rituál, samo o sobě musí být tedy jakýmsi šokem. Sprosté slovíčko a klení proto nejlépe zafungují u těch, kteří běžně nenadávají.