Pane redaktore Kiliáne, proč máte mezi fotografiemi i 4 obrázky různých verzí Challengeru?
no a kolik teda presne muze letet ?uz tady bylo jedno podzvukove letadlo co melo letet, co nejvice to jde, to uz je asi 50 let co to chvili letalo, bylo rychlejsi nez 747
Za bictrony by jsme jich měli asi 6 ?No ale zase máme díky této vládě holý zadek ?
Holý zadek máte kvůli tomu, že místo vlastního přičinění čekáte, kdo Vám co dá zadarmo.Přiznejte se, kolik Vás stála Babišova "jistota dvanáctinásobku"? 🙂
A čo také je taký "bictron"?
Tak to je bomba ten bombardiera i cena je bombovní... 😀
To je na dvě věci, pokud to neletí Mach 2, tak to neberu. Za týden letím na Aljašku a je rozdíl tam letět 9,5 hodiny nebo 4,75 hodiny.
.... 9,5 hodiny trvá například let Zurich - Miami (Boeing 777 300ER), nebo Praha - Punta Cana (Boeing 787 Dreamliner). Dost pochybuju, že by přesně stejnou dobu trval let na Alasku.
Pokud byste uvažoval odlet z Prahy na Aljašku, tedy obě na severní polokouli a naplánoval trať přes sever a Arktickou oblast, tak by těch 9 hodin mohlo být velmi reálné.
Musim jeste trochu zamakat, ale pak do nej rad pujdu. Tisknu na motivacni nastenku.
Dobře. Většina z nás si to letadlo nekoupí a ani v něm nepoletí, o to víc nás zajímají dopady na životní prostředí při výrobě a provozu takové zbohatlické zbytečnosti.
Názor byl 1× upraven, naposled 11. 6. 2025 15:44
Zdaleka ne kazdym zmita klimaticka tisen nebo zavist. Je dost normalnich lidi.. ;o)
Ne, nezajímá. Nás ostatní, normální, těší technologický pokrok.
Těch pár letadel pro bohatý fakt nijak životní prostředí neohrozí. Ale zkušenosti, inovace z vývoje, atd. se propisují i do běžných letadel pro plebs jako jsme my.Takže buďme za to rádi.
K tomu ještě špičkový protiatomový kryt poháněný jaderným reaktorem, zbudovaný na nějakém ostrůvku uprostřed oceánu někde na jižní polokouli (třeba Svatá Helena) a jaderný armagedon může začít. :)
Názor byl 1× upraven, naposled 11. 6. 2025 14:52
A kam bys tim pak lital?
Bylo by to určeno zejména na jednu cestu, na tu nejdůležitější.
Názor byl 1× upraven, naposled 12. 6. 2025 07:35
tak to je dobrej plán :)
To by se k tomu možná hodil reklamní slogan: "Letadlo na poslední cestu". 😉
No, jo. Ale to by byla ta naprosto klíčová, nejdůležitější cesta. Cesta z místa, kde právě jsem, směrem do okoho krytu v době, kdy se nad světem už stahují mraky jaderného konfliktu. :)
Prosim, o kolik je 0,94 mach rychlejsi nez bezny boeing 747, nebo cim to letam? Mam pocit, ze tahle letadla se k te nadzvukove bariere taky dost blizi a v nekterych ohledech ji prekonavaji (proudeni kolem kridel nebo tak neco), je to vubec vyznamne zrychleni?Jakoze chapu, ze kolem te nadzvukove bariery je to slozite, ale pokud je to letadlo o 5% rychlejsi, prijde mi to docela nepodstatne. Byt ja samozrejme nejsem cilovka 🙂
Názor byl 1× upraven, naposled 11. 6. 2025 13:00
pravda, mach 0.78-0.85
Novější 747 lítají mach 0,86Ten Bombardier je nejrychlejší, ale pak je hromada business jetů co lítají mach 0,92
Názor byl 1× upraven, naposled 11. 6. 2025 14:25
Takže je až o 10% rychlejší. V té části letu, co je mezi vzletem nahoru a poklesem dolů.Nemůže tam být ještě rozdíl v letových výškách? Tak nějak tuším, že machovo číslo se s výškou, tlakem, teplotou a možná ještě něčím mění 😀Abych si pro sebe udělal nějaké srovnání, tak na dvouhodinové trase může 2/3 letu letět o 10% rychleji, tj. ze 120 minut ušetřím 7 minut, jestli správně odhaduji? Něco takového?A oproti konkurenci ušetřím prd, i když poletím fakt daleko, takže to bude spíše o prestiži. Aby se mohli dva miliardáři předhánět, kdo tam bude dřív 🙂
Machovo se nemeni, meni se jeho pomer vuci clovekem bezne vnimane "rychlosti vuci zemi". Proto novejsi, modernejsi, letadla letaji ve vetsich vyskach, kde je mozne letet vetsi "pozemskou" rychlosti, protoze Machovo cislo 1,0 je tam proste "dal" (hodne zjednodusuju). Starsi letadla tohle delat nemohla, protoze by jejich trup nevydrzel rozdil tlaku (jednorazove ano, ale melo by to negativni vliv na celkovou zivotnost) a/nebo na to nemela dostatecny vykon motoru (a mozna by ty nizke tlaky okolniho vzduchu uz nezvladaly tehdy pouzivane profily kridel, ale to jen hadam).
Jasně, díky.Asi to nebude jen rychlost vůči zemi, ale i vůči okolnímu vzduchu. Tuším, že piloti používají několik různých rychlostí, ale bude to souviset právě s tím tlakem. Takhle, když to čtu, tak to ve mně vyvolává pocit, že je to dané otáčením Země, a to určitě ne (doufám, jinak se děsně stydím).A je možné, že tohle může létat třeba znatelně výš, než to běžné civilní letadlo?
Názor byl 1× upraven, naposled 11. 6. 2025 14:47
Ano, rychlosti se udavaji vuci ze mi a vuci okolnimu vzduchu. Machovo cislo souvisi vice s tim druhym. A ne, s otacenim Zeme to nesouvisi :)Ano, bizjety letaji vys, nez bezna "linkova" dopravni letadla. Je to dane jednak velikosti (mensi letadlo je lehci vyrobit a da se udelat pevnejsi), jednak cenou (u bizjetu neni takovy konkurencni tlak na nejnizsi moznou cenu), takze je mozne udelat konstrukcne drazsi letadlo, ktere zvladne vetsi zmeny tlaku.
Díky moc za tvůj čas.Takže může letět ještě o něco malinko rychleji. V tom smyslu, že v cíli bude dřív 😀Ale pořád jestli jeden bizjet létá 0,92 a tohle 0,94, tak to bude asi více o prestiži než čemkoli jiném. Což chápu, že má význam, jenom mi to nepřijde tak zajímavé, jako kdyby to bylo třeba 1,4 nebo tak.
0,94 se dobre vyjima na zadnich obalkach casopisu tistenych na kridovem papire, ktere se valeji v restauracich u golfovych hrist 😉Ale jo, ekonomie rika, ze pokud nejaky CEO nadnarodni firmy muze doletet z vychodniho pobrezi USA na zapadni o 20 minut driv, tak se investice do zvysene rychlosti vyplati (to je metafora, realne jsem to nepocital).
Díky
Dobry odhad. Tak treba let z NYC do LA (nejakych 3973 km) v letove vysce necelych 10km, kde je nejakych -48F bude trvat s 0.86 mach a rychlosti 938.6 km/h 4 hodiny 14 minut, zatimco s 0.94 mach a rychlosti 1025.9 km/h to bude 3 hodiny 52 minut. Uspora 22 minut. Jinak dobra kalkulacka - https://www.omnicalculator.com/physics/mach-number
Jo, umí to lítat o něco výš než linková letadla (tohle má dostup 16000m, linková mívají kolem 13000m). Jinak při letu tě rychlost vůči zemi v podstatě nezajímá, důležitá je air speed.
No, air speed je dulezita pro pilota. Pro pasazera je dulezita rychlost vuci zemi, protoze tak nejak urcuje, kdy se ten pasazer dostane do cile ... 😉
Ano, dá se to vyjádřit i tak 🙂
.....běžné linkové lety, včetně těch dálkových létá ve výšce okolo 10 km - 11 km a o rychlosti 850 km/h - 950 km/h. Venkovní teplota se pohybuje mezi -55C - -65C
Názor byl 1× upraven, naposled 11. 6. 2025 23:44
Rychlost letadla vůči zemi je pro provedení letu zcela lhostejná. Co Vás zajímá je vždy rychlost vůči okolnímu vzduchu. Tedy indikovaná rychlost. Ta ovšem s přibývající výškou klesá. Stejně s tlakem a hustotou vzduchu. Takže od určitých výšek jí musíte už měřit mach číslem. To ovšem zase s přibývající výškou stoupá, takže se pak ve vysokých výškách snadno pohybujete ve velice úzkém rozhraní minimální indikované rychlosti pod kterou Vám letadlo nepoletí a maximální mach rychlosti pro obálku daného letadla. Moc prostoru tam obvykle není.
Jenže jako pasažéra mi je lhostejná rychlost vůči okolnímu vzduchu. Zajímá mě, jak rychle se dostanu A -> B, to je všechno.Kdysi jsem jednoho pilota-studenta doučoval matematiku a fyziku, tak si pamatuju, že tam těch rychlostí bylo několik, a chápu, že pilota zajímá rychlost vůči okolnímu vzduchu, a pak se to ještě nějak přepočítávalo s tlakem, snad i teplotou, výškou... ale už je to dlouho. Je tam spousta zajímavých principů, třeba jak tu rychlost vůbec měřit, a přesně jak píšete, musíte se vejít do nějakých hranic, které se ale s výškou a dalším mění. Co mě iritovalo, a irituje dodnes, je to, že se tam nepoužívají metrické jednotky. Ale chápu, že taková změna se zavádí blbě.
Machovo číslo je pořád stejné, vždy je to: rychlost tělesa/rychlost zvuku v prostředí v kterém se těleso pohybuje. Machovo číslo není veličina je to poměr dvou veličin.
Diky, ze jste to uvedl. Vim to, ale asi jsem to nekde zamenil.
Názor byl 3× upraven, naposled 11. 6. 2025 23:00
prosim? Mach 1 je rychlost zvuku v daném prostředí. A ta je v každé nadmořské výšce jiná - u hladiny moře je vyšší (vyšší hustota vzduchu a i vyšší teplota), ve vyšší nadmořské výšce je pak menší. To, jak to popisujete vy, je totální blbost.
Je klidne mozne, ze jsem to otocil, v tom pripade se omlouvam. Jestli si to pamatuju sptavne, tak ta zavislost Machova cisla na vysce neni linearni a jednoducha.Vim, ze se letadla snazi letat co nejvys kvuli odporu vzduchu (tj. hustote v dane vysce) a je mozne, ze jsem to s tim Machovym cislem pomotal.
Machovo číslo vyjadřuje jen násobek rychlosti zvuku v daném prostředí, tedy Mach 1 je přesně rychlost zvuku v daném prostředí. Rychlost zvuku ve vzduchu (a plynech obecně) závisí na hustotě prostředí (ta je přímo úměrná tlaku, tedy nepřímo úměrná nadmořské výšce) a teplotě prostředí (také přímo úměrná, samozřejmě za nějakých rozumných mezních hodnot). Tedy platí:- čím je nižší tlak (=vyšší nadm. v.), tím je nižší rychlost zvuku- čím je nižší teplota, tím je nižší rychlost zvukuv reálu je rychlost zvuku v určité nadm. v. samozřejmě kombinací obého, plus nastupují další okolnosti, jako je vlhkost atp.v 0 m n.m. a 20 st. C je rychlost tuším cca 340m/s, v 10 km cca 300m/s (teplota hodně mínus, asi -50) - nevím přesně, samozřejmě se dá dohledat
1% = jednoprocentní. 1 % = jedno procento.
Jak uz psali ostatni, bezna civilni dopravni letadla se drzi nekde okolo Machova cisla 0,80-0,85. Jde o kompromis mezi rychlosti a spotrebou. A rozhodne nechteji prekrocit rychlost zvuku, ty konstrukce na to nejsou stavene. A prave kvuli ruznym obtekanim kridel, lokalnim zvysenim rychlosti obtekaneho vzduhu a navaznych problemu je potreba se od te hranicni rychlosti drzet dostatecne daleko.Mimochodem, Boeing 747 uz davno neni bezne letadlo. Na obloze se v dnesni dobe (alespon u nas) vyskytuje jen vyjimecne, a kdyztak v nakladni verzi.
Asi jsem si to spletl se 737, nemám v těhle věcech vůbec přehled. Baví mě sledovat kanál Mentour Pilot na Youtube, ale vůbec to pro mě není o těch letadlech, jako o příčinách a způsobu přemýšlení v krizových situacích, o létání jinak nevím vůbec nic.Díky za vysvětlení. Ještě jak jsem psal o kus výše, není náhodou možné, že to třeba létá výš/níž, kde je rychlost zvuku jiná, takže to může třeba ještě pomoci? Předpokládám, že běžná civilní letadla létají tak vysoko, aby to bylo co nejekonomičtější, a to zrovna cestující v tomhle letadle trápit nemusí.Edit: Už jsi odpověděl, díky.
Názor byl 1× upraven, naposled 11. 6. 2025 14:43
Mentour pilot je dobry (taky obcas sleduju), i kdyz posledni dobou mi prijde, ze jeho prioritou je spis sledovanost, nez cokoli jineho. Resp. zda se mi, ze pomer "delka videa" vs. "fakticky obsah" ma posledni dobou trochu nepeknou tendenci...
Posledni pul rok na nej nemam cas, nebavi me aktuality, a myslim, ze mu nutne musi ubyvat na zajimavosti tech pribehu. Je jich proste omezeny pocet, a zase az tak strasne moc dobre zdokumentovanych zajimavych incidentu nebylo. Tak jsem to pred tim vnimal. Proste serial konci, uz dosly napady a ted to natahujou, protoze to ma velkou sledovanost.Ted by to chtelo prepnout na nove tema s podobnym stylem, ale to asi neni snadne, kdyz jste primarne pilot a ne treba inzenyr. A to letectvi ma pro me kouzlo v te dukladnosti, kdy se detailne resi pricina, to me na tom bavi. Ja mam ted mimodek pro sebe vice nez dostatecne informace o letani jako pasazer, coz me trochu i bavi. Ale uprimne nerozumim tomu ani zbla. Dokonce jsem si doted nezjistil, co jsou "flaps", protoze to spis jen posloucham, a nejak mi to neprislo dulezity. Jakoze bych mel problem s jistotou urcit, kde to na tom letadle vlastne je. Jde tam o ty myslenkove pochody, proc ten clovek udelal chybu, a jak tomu priste predejit. Nevim, jestli k tomuhle je nejaka zajimava alternativa.
Flaps ("vztlakove klapky") jsou aktivni kusy kridla, ktere se pri malych rychlostech "vysunou" u odtokove hrany kridla (a sklopi smerem dolu), aby "zvetsily" kridlo a zvysily vztlak pri male rychlosti (laicky receno). Bez nich by letadlo pri malych rychlostech (start, ale hlavne pristani) nedokazalo letet. Naopak pri cestovnich rychlostech musi byt zasunute, protoze by kladly moc velky odpor.Tohle je zjednoduseni, ve skutecnosti jde o cely system spolupracujicich komponent. Casto se soucasne meni i profil nabezne hrany kridla.Zajimavy byl Concorde, ktery zadne moc ucinne klapky nemel, a pridavny vztlak pri startu a pristani se tvoril vzdusnymi viry vznikajicimi pri letu se "zvednutym predkem" okolo peclive spocitane nabezne hrany kridla.
Akorát, že s klesající teplotou klesá i rychlost zvuku, ve výšce 10 km je to cca 1075 km/h, při hladině moře 1235. Při minus 100 (v noci nad Antarktidou) je to 950.
Jde spíše o hustotu vzduchu. Teplota samozřejmě hustotu vzduchu ovlivňuje. Když změříte při stejné teplotě rychlost u hladiny moře a třeba v těch deseti kilometrech, uvidíte sám, že o samotnou teplotu skutečně nejde.
Primarni je tlak. Teplota a vlhkost jsou sekundarni.
Jistě, máte pravdu. Blbě jsem se vyjádřil, mea culpa.
Pro rychlost zvuku je primární tlak teplota i vlhkost. Všechny veličiny ovlivňují hustotu.
Kdepak rychlost zvuku nezávisí na tlaku, ale na teplotě. Vygůglete si to
Mas pravdu, ale nekde nad 10km zase zacne stoupat, ne? Co si pamatuju, tak ta krivka neni jednoducha. Takze vysky nad 10km jsou dobrym kompromisem mezi rychlosti zvuku a odporem okolniho vzduchu vuci pohybu letadla.
No a taky v zimě to je jinak a dál od rovníku to je jinak.
Proc je to dal od rovniku jinak? Hraje roli smer otaceni Zeme, respektive lepe receno smer letu vuci otaceni zeme?Vim, ze jsme daleko od tematu, ale kdyz vy si radi povidate a a me to zajima, jakkoli hloupe to muze znit.
Cisla, skvele, miluju cisla, diky. Jakmile se to da prevest na konkretni pocet fabii, hned je mi to blizsi. Vim jen to, ze to neni trivialni, fotbalova hriste pomuzou.
Letadlo vypada zajimave, ale clanek pripomina reklamni letak. Tipnul bych, ze z velke casti jde o strojove prelozene marketingove materialy vyrobce, jinak si to neumim vysvetlit.Vety typu "Piloti mají k dispozici nejmodernější kokpit s technologií „fly-by-wire“, kde tradiční mechanické vazby nahradila přesná a spolehlivá elektronika." vypadaji, jako by autor v poslednich triceti letech nevidel moderni letadlo, tak radeji budu verit tomu, ze jde o text z markeringovych materialu vyrobce :)
A ta strasna vata typu "mění pravidla létání" ... "mění pravidla hry" ... to jako ze vsichni piloti museji na prezkouseni? "Napříč kontinenty" ... podelne letat neumi?MP
Jojo, klasicke marketingove fraze. Ono uz to "Mach 0,94, což je jen o vlásek méně než rychlost zvuku" je docela zajimave, i kdyz to se s privrenim obou oci da uznat za pravdive.
Uz se tesim na destive dny, kdy si otevru stare vytisky VTM, kdy VT znamenalo urcitou pularni, ale stale jeste vedeckotechnicou urovenMP
Ano, podle tech marketackych slintu jde skutecne nejspis o nejakou AI upravu tiskove zpravy / reklamnich materialu vyrobce.Je to usmevne.
Ja mam k obsahu generovanym LLM vylozene odpor, kdyz mi ho takhle nekdo da. Nema to vubec zadnou hodnotu cist, to si muzu vygenerovat sam, a rovnou podle meho gusta.Pribeh vygenerovany LLM je proste bezduchy, sucha synteza textu bez realneho prozitku, a tim to pro me uplne ztraci hodnotu na uroven sumu na zasifrovanem disku.Ale neni to uz vzdycky poznat, a do budoucna nebude. Lidi budou zajimavi, jejich pribeh za tim. Najednou mnohem vetsi roli pri cteni bude hrat to, jaky pribeh s sebou nese autor.Jakmile to bude mit razitko znameho autora, hned to bude zajimavejsi.
Názor byl 1× upraven, naposled 11. 6. 2025 23:47
Ano, je to katastrofa, kam az sla uroven clanku VTM. Nicnerikajici marketingovy blabol.
Krásné letadlo. Ale nevím jaký to bude prodejní hit. Lezecké společnosti tlačí na cenu. Ty chtějí co nejvíce sedadel a ne oddělené zóny.
Chybí ti funkční gramotnost. Tohle není letadlo pro koupáky letící do Egypta all-inclusive za 15 tisíc.Prodejní hit to určitě bude, nicméně ani jeden z nás tady se s ním určitě na dovolenou neproletí.
To nemůžeš vědět, třeba to tu nějaký arabský šejk čte. 🙂
Určitě. A já jsem čínský Bůh srandy. 👍🏻🤣
Zdá se to být k neuvěření, ale malá proudová letadla kategorie bizjet (všechny typy od very light, přes mid-size jets, až po large jets) jsou prodejními hity a výrobci jsou běžně vyprodaní na roky dopředu, takže se následně kšeftuje s termíny dodání.Zjevně bohatých jedinců, kteří si mohou takovéto letadlo v hodnotě jednotek, desítek až přes sto milionů USD dovolit vlastnit a používat, je v rámci celého světa hodně, víc než je běžná výrobní kapacita firem, které tyhle letadla vyvíjejí a vyrábějí.
Tohle s "leteckymi spolecnostmi" vubec nijak nesouvisi.Biz jety jsou samostatny trh. A poptavka je tam ohromna po tech levnejsich resenich i po tehle spickovych.
Jojo armáda říkala, že nám chybí bombardéry..
Andrej už staví ranvej a píše projev o nezbytnosti obranných bombardiérů
Nene andrej. Ten jede v linkách na chleba. Tohle smrdí jako speciál pro převoz mobilních armádních kuchyní... V jejich rozpočtu se to skoro i ztratí 🙂
Ktera armada to rikala? ACR urcite ne.
Pokud někdo nechápe vtip, tak na to radši vůbec neodpovídejte, nebo vás nahlásím panu řediteli a zrušíme vám přístup do diskuze do konce školního roku!!
Ja jen na hloupy vtip vecne reagoval.Jestli se Vas to dotklo, nahlaste mne treba na lamparne. Je mi to putna. :o))))
Jojo, paru bych jich kupil. A zatižil pneumatikama, prej se to u bombarderů musí...
Bude se to prodávat i ve variantě praktik, případně Combi? U přepravy krabic a balíků nepotřebuj půr ér, ani ty svitící nesmysly.
To nevím ale pro tebe určitě vyrobí kabriolet.
Je to krásné letadlo. Přejme mu úspěch a jen samé příjemné a pozitivní záznamy ve statistikách. Jsem zvědavý na dostupné příležitosti se na tento typ přeškolit.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.