Před pár dny se světovými médii prohnala zpráva, podle které Rusko odchází z Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Rozhodnutí už padlo, ale protože je Rusko vzorem korektnosti, bude to partnerům oznámeno dostatečně včas.
S prohlášením nepřišel nikdo menší či větší než šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin. „Rozhodnutí již bylo přijato, nejsme povinni o tom veřejně mluvit. Mohu říci pouze toto – v souladu s našimi závazky budeme informovat naše partnery o ukončení naší práce na ISS s ročním předstihem,“ řekl Rogozin v ruské televizi.
Okamžitě se objevily články a rozhovory s odborníky. Přitom jedinou reakcí na Rogozinova slova by měla být ignorace. Obecně se ví, že Rogozin a Musk se moc nemusí, ale v tomto ohledu jsou si podobní. Do mediálního prostoru chrlí řadu emotivních nebo jinak podbarvených nesmyslů. Pro příklady nemusíme chodit moc daleko.
Rogozinovi samozřejmě leží v žaludku západní sankce. Už krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu psal, že případné sankce by „mohly zničit spolupráci na ISS“.
Na začátku dubna na Twitteru uvedl: „Věřím, že obnovení normálních vztahů mezi partnery na Mezinárodní vesmírné stanici a dalších společných projektech je možné pouze úplným a bezpodmínečným zrušením nezákonných sankcí.“
Také zmínil, že nám ISS bez Ruska spadne na hlavu: „Pokud zablokujete spolupráci s námi, kdo zachrání ISS před nekontrolovatelným sestupem z oběžné dráhy a pádem na území USA nebo Evropy?“ napsal opět na Twitter.
Rogozin připomenul, že by ISS mohla dopadnout také na Indii nebo Čínu. „ISS nelétá nad Ruskem, takže všechna rizika jsou na vaší straně. Jste na ně připraveni?“
Ale můžeme zabrousit i do hlubší minulosti. Rogozin ještě jako místopředseda ruské vlády doporučoval Američanům, aby na stanici skákali pomoci trampolíny. V té době byla NASA ještě plně závislá na ruských Sojuzech, což dnes díky Crew Dragonu od SpaceX už neplatí.
Podle aktuálního plánu má provoz ISS skončit už za dva roky. V roce 2024 končí příslušné dohody, ale USA i další partneři chtějí provoz vesmírného přístavu prodloužit do roku 2030. Je možné, že dojde k prodloužení provozu i po tomto datu, ale pokud ano, nebude to o moc.
Už dnes víme, jak stanice skončí. Po motorickém manévru (či spíše manévrech) bude její dráha upravena tak, aby byla navedena do atmosféry. Zbytky dopadnou do „vesmírného hřbitova“ daleko od civilizace i námořních a leteckých tras v Tichém oceánu. Podle aktuálního plánu se tak má stát v lednu 2031.
Není pochyb o tom, že vztahy mezi Ruskem a Západem mají daleko do ideálu. Z tohoto pohledu je ISS nejrychleji se pohybující paradox. Je to největší, nejdražší a nejviditelnější vesmírný projekt, na kterém Rusko se Západem spolupracuje a současně i projekt, na který ruská invaze dopadá nejméně. Zatímco u jiných projektů se vazby trhají, ISS funguje dál a nic nenasvědčuje tomu, že by se něco mělo změnit.
Na rudé planetě
Významným projektem, na který současná situace dopadá asi nejvíce, je spolupráce mezi ESA a Ruskem na Marsu. Letos měl k rudé planetě odstartovat první evropský rover Rosalind Franklin na ruské platformě a ruské raketě. K tomu nedojde. Rover poletí zřejmě až v roce 2028.
NASA chce s Ruskem dál spolupracovat. Zhruba měsíc po začátku ruské agrese na Ukrajině přiletěl domů na Zemi v ruském Sojuzu americký astronaut Mark Vande Hei.
Obecně se ví, že v Roskosmosu všichni chtějí na ISS také spolupracovat. Konec na ISS by totiž pro Rusy znamenal také konec vesmírného programu. A dnešní ruská kosmonautika je už jen smutný odleskem sovětských úspěchů.
Vztahy mezi astronauty, řídicímu středisky či vědci jsou také vždy pragmatické a odstíněné od výroku politiků. Do značné míry to tak bylo už za dob studené války.
Rogozin je samozřejmě neřízená střela, která má navíc k Roskosmosu složitý vztah. „Nikdy tuto práci nechtěl,“ řekl o Rogozinovi bývalý zdroj z NASA. „Byl v podstatě degradován a svůj čas v Roskosmosu strávil snahou získat zpět Putinovu přízeň. A tak to byl ke škodě všech mimořádně odlišný druh vedení, než jaký jsme viděli dříve.“
Přesto neexistuje důvod si myslet, že Rogozinovy výroky o odchodu z ISS jsou něčím jiným, než jen dalším přírůstkem do sbírky jeho plamenných výroků.
Podobně to vidí třeba také Anatolij Zak, který provozuje známý web o kosmonautice RussianSpaceWeb.com: „Jen abych shrnul diskusi: Roskosmos se bude držet na ISS tak dlouho, jak to bude technicky a politicky možné. Cílem je udržet ISS, dokud nebude připravena ruská stanice, což je realisticky nepravděpodobné dříve než ve 30. letech.“
A co kdyby přece….?
Na ISS spolupracuje řada států a agentur a to včetně Evropské kosmické agentury, jejímž členem jsme také my. Základy jsou však dva – americký a ruský. Pokud to zjednodušíme, Američané dodávají energii, Rusové stabilitu.
Nejdůležitější celkovou funkcí ruského segmentu je zvyšování oběžné dráhy. Stanice se postupně propadá kvůli tření o atmosféru (tento propad můžete sledovat na stránce Výška ISS (heavens-above.com) a to kvůli sluneční činnosti ne zrovna konzistentně. Občas je potřeba také uhýbat před kosmickým smetím.
Jedná se tedy o kritickou činnost, kterou zajišťuje modul Zvezda nebo ruské nákladní lodě Progress, které současně do modulu Zvezda dopravují potřebné palivo. Celkem jde asi o 7 tun paliva ročně.
Nahradit tuto funkci by bylo těžké ale ne nemožné. A je zřejmé, že NASA a její partneři už na tom pro všechny případy pracují (dokonce se tím ani netají). Příprava nového modulu je nerealistická, funkci by musely převzít lodě. Z těch současných to zvládne nákladní Cygnus, kterou paradoxně vynáší raketa Antares od Northrop Grumman. První stupeň rakety je vyráběn na Ukrajině, motory RD-181 jsou pak ruské.
Paradoxem číslo dva je, že Cygnus už letěl k ISS celkem 18krát. K poslednímu startu došlo v únoru pět dní před ruskou invazí na Ukrajinu. Současní mise (NG-17) je první, u které má dojít k reboostu – tedy zvýšení dráhy stanice prostřednictvím motorů lodě.
Nemáme informaci, že by k tomu už došlo, ale vzhledem k tomu, že Cygnus bude brzy odlétat, můžeme tento manévr očekávat v blízké době.
Pro milovníky historických milníků to bude první vytažení stanice na vyšší dráhu pomoci soukromé kosmické lodě. A pro milovníky kuriozit – nebude. Cygnus už manévr testoval v létě 2018, kdy se jeho hlavní motor zažehl na 50 sekund a stanice si povyskočila o symbolických 90 metrů.
Jak to vypadá uvnitř stanice během skutečného reboostu vidíte na videu od ESA výše. Tehdy tahal stanici nahoru ruský Progress. Zážeh trval více než 12 minut a vide je osmkrát zrychlené.
K dalšímu letu „vesmírné labutě“ má dojít v srpnu a následně příští rok v únoru. Do roku 2026 pak má dojít k dalším pěti nasmlouvaným letům.
