Ve Velké Británii probíhá vůbec první vědecká studie, v jejímž rámci byly lidem podány červené krvinky vypěstované v laboratoři z darovaných kmenových buněk. V případě úspěchu by mohly být tyto krevní buňky nesmírně cenné pro lidi se vzácnými krevními skupinami, ačkoli nenahradí potřebu tradičního dárcovství krve.
Klinickou studii s názvem RESTORE provádějí vědci z britské Národní zdravotní služby a několika univerzit. Bude do ní zařazeno nejméně 10 zdravých dobrovolníků, jež v rozmezí čtyř měsíců a v náhodném pořadí dostanou dvě minitransfuze laboratorně vypěstovaných a standardních krevních buněk pocházejících od stejného dárce.
Červené krvinky z laboratoře
První fáze klinické studie byla zahájena v pondělí 7. listopadu, kdy byly dvěma dobrovolníkům podány laboratorně vypěstované červené krvinky. Podle prvních zpráv se zatím zdá, že se u nich neprojevily žádné vedlejší účinky. Toto stádium výzkumu je primárně určeno k ověření bezpečnosti nové nebo experimentální léčby.
Hlavním benefitem červených krvinek vypěstovaných v laboratoři má být jejich čerstvost. Červené krvinky totiž žijí průměrně 120 dní a v krvi odebrané lidskému dárci se pochopitelně nacházejí buňky různého stáří. Vědci doufají, že laboratorně vypěstované erytrocyty přežijí u příjemců déle než jejich standardní verze.
Odborníci z mnoha oborů se již dlouho zajímají o možnost výroby krve v laboratoři. V průběhu let se však ukázalo, že je velice náročné replikovat složitý přírodní proces, který umožňuje kmenovým buňkám v naší kostní dřeni stát se novými červenými krvinkami.
Britští výzkumníci nyní věří, že našli účinnější způsob, jak získat kmenové buňky z darované krve. Pěstují tyto buňky pomocí jedinečné směsi živin a z výsledného roztoku získávají dostatečné množství zdravých a zralých červených krvinek.
Britská naděje na úspěch
I kdyby byl tento projekt úspěšný, laboratorně vypěstované krvinky v dohledné době rozhodně nenahradí darovanou krev. Výrobní proces je totiž mnohem méně účinný než to, co dokáže lidské tělo. V současnosti je totiž na výrobu jedné až dvou polévkových lžic červených krvinek potřeba asi 24 litrů živného roztoku.
„Pokud bude naše studie, která je první na světě, úspěšná, bude to znamenat, že pacienti, kteří v současnosti potřebují pravidelné dlouhodobé transfuze krve, budou v budoucnu potřebovat méně transfuzí, což pomůže zásadně změnit péči o ně,“ uvedl hlavní výzkumný pracovník, hematolog a profesor transfuzního lékařství na univerzitě v Cambridge Cedric Ghevaert.
I když je masová výroba laboratorně pěstovaných krevních buněk zatím v nedohlednu, má šanci v blízké budoucnosti pomoci mnoha lidem. Tato technologie může zajistit spolehlivější a dlouhodobější přísun krevních buněk lidem se vzácnou směsí krevních skupin nebo u nichž se vyvinuly stavy ztěžující přijímání standardních transfuzí, jako je srpkovitá anémie.
Celý proces je v tuto chvíli na začátku. Vědci tvrdí, že než se dočkáme laboratorně vypěstovaných krevních buněk dostupných pro veřejnost, bude zapotřebí provést mnoho dalších studií na lidech a pět až deset let vývoje.
