Bude dítě v dospělosti dobře vydělávat? Podle nové studie to lze poznat už ve školce

Bude dítě v dospělosti dobře vydělávat? Podle nové studie to lze poznat už ve školce

  • Nepozorní, agresivní, vzdorovití už v mateřské škole?
  • Tak to budou mít jednou na výplatní pásce nepříjemně málo
  • Hyperaktivita nebo úzkostlivost předškoláků nemají na budoucí výdělky vliv

Co předurčuje člověka k tomu, že zvládne náročnou profesi, je v ní úspěšný a tudíž si přijde na pěkné peníze? Psychologové hledají odpověď na tuto otázku už hodně dlouho. Mnohokrát se zdálo, že už trefili hřebík na hlavičku, a nakonec se ukázalo, že byli úplně vedle. Jeden z nejslavnějších příkladů takového vědeckého omylu nabízí osud tzv. maršmelounového testu.

V něm psychologové nabízeli dětem želatinový bonbon s tím, že když ho děcko nesní v následujících patnácti minutách, dostane pak ještě jeden takový bonbon. Pokud dítě ve čtvrthodinové zkušební lhůtě neodolá pokušení, nedostane už nic. Schopnost tzv. odloženého uspokojení vycházela jako skvělý ukazatel budoucí úspěšné životní dráhy.

Děti s pevnější vůlí měly ve škole lepší výsledky, v zaměstnání dosáhly vyšších postů a více vydělávaly. Snáze si také udržovaly zdravou tělesnou hmotnost, trpěly méně civilizačními chorobami, méně často upadaly do závislosti na alkoholu a návykových látkách, méně často se zadlužovaly.

Problém byl v tom, že v dané studii byly zahrnuty děti ze sociálně silných skupin a vedle nich i děti ze sociálně slabých skupin žijících na sociálních dávkách. Děti z chudých rodin nemají důvod odkládat uspokojení svých potřeb. Kdo ví, jestli nějaká ta dobrota za chvíli ještě bude. Když se nabízí příležitost, je třeba ji využít.

Děti ze zámožnějších rodin pod tímto tlakem nejsou a klidně uspokojení odloží. Však ono se vyskytne záhy zase něco jiného. Rozdíl v úspěšnosti dětí nevyvěral ze schopnosti odložit uspokojení, ale sociálního zázemí a také z inteligence rodičů, která je významnou měrou dědičná.

Testy v mateřské školce napoví

Nová studie týmu vedeného kanadským psychologem Francisem Vergunstem z Université de Montreal publikovaná v lékařském časopise JAMA Psychiatry nabízí test, který by měl celkem spolehlivě odhalit vyhlídky dětí na úspěšnost v dospělosti.

Vědci vzali do studie více než tři tisíce předškolních dětí. V šesti letech o nich získali široké spektrum informací a následně sledovali jejich životní osudy po dobu delší než 30 let. Vůbec tu nešlo o test pro vyhledávání budoucích celebrit a miliardářů. Autoři studie cílí spíše na ty, kterým výsledky testu indikují problematickou budoucnost.

Na ně by měly být zacíleny programy, které je vybaví dovednostmi, znalostmi a návyky zvyšujícími šanci, že úskalími života proplují bez větších karambolů.
Vergunst a jeho spolupracovníci se snažili vytipovat takové ukazatele, které lze snadno a rychle zjistit už v předškolním věku. Využili k tomu učitelů a učitelek v mateřských školách.

Ti hodnotili chování dětí včetně schopnosti udržet pozornost, hyperaktivity, agresivity, vzdorovitosti, úzkostlivosti či schopnosti pracovat nezištně ve prospěch kolektivu. Úspěšnost v dospělosti se měřila příjmy uváděnými v daňových přiznáních.

Jak pro děvčata, tak i pro chlapce byla špatným znamením nízká schopnost soustředění. Vyhlídky na životní úspěchy chlapcům významně snižovala také agresivita a vzdorovitost. Naopak nezištnost šance na lepší příjmy v dospělosti zvyšovala.

Výsledky nejsou v zásadě až tak překvapivé. Děti, které neudrží pozornost, vycházejí hůře se svými vrstevníky, častěji upadají do závislosti na návykových látkách a mívají problémy během dospívání. To vše může mít za následek, že brzy opustí školy a s nízkou kvalifikací nebo bez kvalifikace pak těžko shánějí dobře placenou práci.

K podobným koncům může dítě v dospělosti dovést i zvýšená agresivita. Naopak, nezištnost vede ke zvýšené oblibě mezi vrstevníky a pojí se s lepšími výsledky ve škole. To vše může přinést „hodnému hochovi“ lepší práci, lepší vztahy na pracovišti a následně i lepší plat.

Studie podchycuje trend

Vergunst chce z výsledků studie vyjít při vypracování výchovného systému, který by pomohl dětem se „špatným rozjezdem“. „Zatímco schopnost odolat pokušení v podobě pár bonbonů nedokáže předpovědět, zda dítě čeká v životě úspěch nebo selhání, jiné ukazatele to dokážou,“ vysvětluje Francis Vergunst.

„Pokud jde o výdělek, pak schopnost udržovat pozornost a u hochů také dobré chování, se ukazují jako důležité už v mateřské škole. Pro podporu těchto vlastností u dětí tedy existují skutečně dobré důvody.“

Jako každá vědecká studie i tato otevřela některé nové otázky. Nepřinesla například odpověď na to, proč se kariérní postup chlapců a dívek neřídí stejnými pravidly. Jako u všech podobných studií i pro tuto platí, že odhaluje populační trendy. Její výsledky nemají absolutní platnost pro každého jednotlivce.

Zcela jistě lze nalézt nejen v Kanadě příklady lidí, kteří byli jako děcka nepozorní, agresivní a vzpurní, a dnes rozhodně nestrádají nedostatkem. A samozřejmě existují i příklady zcela opačné. Tyto případy však nevyvracejí závěry studie a
můžeme je vnímat jako příslovečné výjimky potvrzující pravidlo.

Pramen: JAMA Psychiatry

Určitě si přečtěte

Články odjinud