Budoucí válečné lodě by mohly být řízeny umělou inteligencí a virtuální realitou

  • Budoucí válečné lodě by mohly být řízené vzdálenými operátory pomocí virtuální reality
  • Značnou část provozu i boje by navíc mohly převzít umělé inteligence
  • S takovými plavidly počítá i britské Královské námořnictvo

Až doposud stály námořní bitvy především na schopnostech a odvaze námořníků. A námořníci v zuřivých bojích na mořích také často přicházeli o život, nezřídka velmi dramaticky a bolestivě. V blízké budoucnosti by se to ale mohlo změnit.

Budoucí válečné lodě, které budou plné pokročilých zbraní a technologií, by mohly být řízené vzdálenými operátory pomocí virtuální reality. A značnou část provozu i boje plavidel by mohly převzít šikovné umělé inteligence. V takovém případě by lidské posádky sice zasahovaly do plaveb i bitev, byly by ale vzdálené i tisíce kilometrů od svých lodí.

S takovými polo-autonomními válečnými loděmi počítá i britské Královské námořnictvo. Technologie virtuální reality a umělých inteligencí by přitom nejen zásadně omezily riziko pro posádky, ale rovněž by snížily počet lidí potřebných pro posádky plavidel. To by námořnictvu přineslo nemalé finanční úspory.

Takto řízené lodě by operovaly podobným způsobem, jako dnes létají bojové drony. Celá posádka včetně kapitána by seděla na základně, kde bude pomocí výkonných komunikačních linek dohlížet na akce lodí a v případě potřeby vstoupí do děje.

Výhod je mnoho

Britská zbrojařská firma BAE Systems považuje koncept dálkově řízených polo-autonomních válečných plavidel za velmi užitečný. Lidská posádka těchto plavidel by byla v bezpečí, což by mělo značný dopad na konstrukci lodí.

Dnešní válečná plavidla mají mnoho komponent, které jsou nezbytné pro lidskou posádku, především pro její bezpečnost. Dálkově řízené válečné lodě by mohly řadu takových komponent vynechat a zařadit jiné prvky konstrukce či výzbroje.

V dnešní době operují především dálkově řízené letecké drony. Ty odpovídají letounům s jedním či dvěma piloty, takže jejich obsluha není zase tak složitá. Naproti dálkově řízené válečné lodě by měly mít minimálně desítky operátorů s mnoha různými úkoly, takže jejich ovládání bude mnohem komplexnější.

U podobných technologií je samozřejmě vždy na místě obava, že protivník nějakým způsobem zablokuje nebo dokonce hackne komunikaci mezi ovládaným strojem a jeho operátory. Proto bude nutné věnovat značnou pozornost zabezpečení komunikace dálkově ovládaných lodí a také vycvičit jejich umělé inteligence tak, aby si poradily jak s přerušením komunikace, tak i s elektronickými útoky protivníka.

Diskuze (12) Další článek: Šéf NASA: Elona Muska už s trávou a alkoholem neuvidíte

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,