Když na sklonku ledna Alphabet potvrdil, že ukončuje letitý projekt lehce bizarních internetových balónů vznášejících se kdesi vysoko ve stratosféře, překvapilo to asi jen málokoho. Loon se tak zařadil na dlouhý seznam pro svoji odvahu sice publicisticky vděčných, ale komerčně zcela marných experimentů.
Nutno podotknout, že mateřská korporace Googlu v tom nebyla sama. Úplně stejně totiž o něco dříve dopadl i Facebook a s neméně podivuhodnou představou, že jako pohyblivé vysílače bezdrátového internetu poslouží obrovské solární kluzáky Aquila, které se budou dlouhé měsíce vznášet nad cílovou oblastí a sloužit jako mobilní stožáry meshové internetové sítě.
Jedním z důvodů, proč to Alphabet zabalil, je pohled na živou mapu družic Starlink na webu satellitemap.space. V této situaci je nejspíše cokoliv podobného odsouzeno k zániku
Šmírovací balóny vysoko nad oblaky
Ovšem pozor! Fakt, že skončily Loon nebo Aquila, rozhodně nemusí znamenat, že na zahradě za domem napříště najdete zase jen ohořelé lampiony štěstí nebo třeba sondy německých ozbrojených sil, jejichž vodíkem plněné stratosférické balóny na jedno použití občas zažene západní proudění až na východ Moravy.
Alphabet totiž sice možná všechny podobné nápady rezolutně smetl ze stolu, technologie jako taková ale žije dál. Ona je tu s námi vlastně už celé roky.
Americké firmy vyvíjející sledovací stratosférickou technologii (Zdroj: IEEE Spectrum)
Ano, skutečně, zejména v USA byste našli celý zástup technologických korporací, které chtějí v myšlence pokračovat, ale svoje balóny určené pro vysoké hladiny až několika desítek kilometrů nad zemských povrchem chtějí namísto rádiových vysílačů meshové sítě na bázi LTE vybavit kamerami s teleobjektivy.
Český STRATOM
Myšlenku šmírovacích vznášedel ve stratosféře už nějaký čas rozvíjí také naše armáda, respektive ministerstvo obrany, a to v kontextu SATelitního CENtra SATCEN ČR, které zahájilo činnost zkraje roku 2020.
Takticko-technické požadavky na vývoj systému STRATOM (DOCX)
Říká ji STRATOM (stratosférický obrazový systém pro pozorování pozemních cílů) a v praxi by to mohl být výškový balón, případně – podle Armádních novin – vzducholoď s elektrickým motorem a fotovoltaickými články, která by se vznášela ve výšce okolo 25 kilometrů a plnila taktické požadavky nad územím republiky.
Mimochodem, kdyby se mělo opravdu jednat o stratosférickou vzducholoď – jakkoliv bláznivě to zní, něco takového už dokonce existuje. Vývojem motorizovaných solárních platforem pro vysoké letové výšky se totiž zabývá třeba americký startup Sceye.
Vzducholoď, která se bude tiše a nerušeně vznášet kdesi pětadvacet kilometrů nad pražskou náplavkou, vybavíte prakticky libovolnou užitečnou zátěží. Třeba kvalitním obrazovým snímačem s teleobjektivem, a pak už vám neunikne ani jeden návštěvník farmářských trhů bez respirátoru na nose.
Vodíkem, héliem a jinými vhodnými plyny plněné komerční sledovací balóny a další typy letounů tedy neexistují jen na papíře, ale mají za sebou mnohaletý vývoj, praktické zkoušky v mnoha zemích, a hlavně to nejdůležitější: kontrakty s americkými federálními institucemi včetně ministerstva obrany.
Stratosférická vzducholoď Sceye v akci:
To je velmi důležité, Washington totiž platí včas a štědře, a tak jako jeden z mála umožňuje proměnit základní výzkum v ten aplikovaný a posléze ve funkční produkt. Krásným případem jsou úspěchy SpaceX na poli raketové technologie, kterých by Elon Musk bez pobídek NASA nikdy nedosáhl.
World View vyfotí i váš zadek
Pojďme si blíže představit několik takových předchůdců i následovníků Loonu, kteří ale chtějí namísto internetu spíše šmírovat. Krásnou technologickou ukázkou je třeba společnost World View, která podle magazínu IEEE Spectrum poskytuje služby jak pro NASA, tak pro ministerstvo obrany a má ambice pro celosvětové pokrytí.
World View se specializuje na snímkování z balónů ve velmi vysoké výšce a v rozlišení až 5 cm/px. Další fotografie najdete v galerii
Jak už název firmy napovídá, specializuje se na snímkování zemského povrchu v rozlišení, kterému se komerční družice nevyrovnají. Slibuje totiž až 5 centimetrů na obrazový pixel. Stručně řečeno, z výšky okolo 25 kilometrů vám na objednávku vyfotí případně i vaše pozadí, a to jak v oboru viditelného a infračerveného světla, tak pomocí radaru.
To vše ještě s jednou nezastupitelnou výhodou. Balón se může na povel zastavit a snímat jedno místo nepřetržitě v mnohem delším časovém okně než u jiných prostředků. No, a když si připlatíte, vynesou vám do nebes i váš vlastní hardware – tzv. stratosférický satelit.
Propagační video World View:
Balóny proti pašerákům
Další ukázkou úspěšného konstruktéra stratosférických platforem je Sierra Nevada Corporation – zkušený americký dodavatel pokročilých technologií počínaje pozemním vedením elektronického boje (třeba rušiček signálu) a konče vesmírnými plavidly. Ostatně, už dlouhé roky vyvíjí maličký raketoplán Dream Chaser, který vychází z konceptu NASA HL-20, a pokud půjde vše podle plánu, už příští rok se podívá na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Sierra Nevada nicméně vyvíjí také experimentální stratosférické balóny pro U.S. Southern Command, které má v Pentagonu na starost vše od mexických hranic po nejjižnější výběžek Chile. Podle dokumentů FCC společnost pro armádu vyvinula stratosférickou technologii právě pro monitorování hranic a pašeráků všeho druhu.
Raven dodal technologii Googlu i armádě
Armádními kontrakty se chlubí také další výrobce stratosférických balónů Raven, na jehož základní technologii stavěl i zmíněný projekt Loon.
Není divu, Raven má totiž za sebou šedesát let zkušeností a slibuje výrobu plavidel s kamerami opět pro sledování hranic, ilegální imigrace nebo pašování zboží, ale i pro obranu státu nebo boj s terorismem, kam se s přivřenýma očima vejde v podstatě cokoliv. Třeba sledování civilního obyvatelstva, k čemuž už v minulosti došlo.
Raven jako průkopník technologie:
Ozbrojený balón?
Na závěr ještě jeden zajímavý kousek do sbírky. Se stratosférickými balóny to totiž zkouší také společnost Radiance Technologies. Její inženýři se specializují na zbraňové systémy se směrovanou energií. Pokud nejste ani o píď chytřejší, vězte, že se jedná o technologie HEL a HPM, tedy High Energy Laser a High Power Microwave.
Stručně řečeno, chlapci a děvčata z Radiance Technologies vyvíjejí laserová a mikrovlnná děla, která namontujete na armádní vůz a v případě potřeby z nebes soustředěným pulzem energie shodíte nepřátelský dron.
Armádní vůz vybavený dělem HEL. Výrobce přitom podle IEEE Spectrum experimentuje i se stratosférickými platformami
Podstatné je to, že firma experimentuje s implementací podobné technologie i na platformy ve vysokých výškách, jejichž prototyp za tímto účelem sama vyvinula. Laserovým či mikrovlnným dělem vybavený a vodíkem plněný balón či vzducholoď tu nejspíše ještě nebyla a my ji chceme na test do naší brněnské redakce!
Takže, projekt Loon možná neuspěl a globální bezdrátový internet nám spíše než vodíkem naplněný pytel nabídnou družice Starlinku na nízké oběžné dráze, zdá se ale, že to rozhodně neznamená konec stratosférické balónové technologie jako takové.
Spíše naopak, vedle meteorologického použití jich na obloze brzy přibude a kdo ví, možná jednou nad Prahou, Brnem a Ostravou a ve vysoké výšce prolétne i nějaká ta solární vzducholoď Jan Žižka z programu STRATOM.