K ambiciózním a zároveň kontroverzním projektům ruského zbrojního průmyslu patří řízená střela s plochou dráhou letu 9m730 Burevestnik. V překladu to znamená Buřňák a občas se objevuje také označení 9m370. Projekt poprvé veřejně představil prezident Vladimir Putin v březnu 2018 jako součást nové generace nepřemožitelných zbraní.
Co je 9m730 Burevestnik
Burevestnik, známý také pod kódovým označením NATO SSC-X-9 Skyfall, má být první mezikontinentální střelou s plochou dráhou letu na světě. Jeho jedinečnost spočívá především v použití jaderného pohonu, který střele teoreticky umožní téměř neomezený dolet. Ruské zdroje uvádějí, že střela by měla uletět několik desítek tisíc kilometrů.
Předpokládá se, že Burevestnik využívá kombinaci konvenčního raketového motoru pro start a miniaturního jaderného reaktoru pro dlouhodobý let. Reaktor ohřívá vzduch procházející motorem, čímž vzniká tah potřebný pro udržení letu. Takové řešení by střele teoreticky umožnilo zůstat ve vzduchu extrémně dlouhou dobu.
Vývoj takto pokročilé zbraně s sebou nese řadu technických výzev. Největší z nich je miniaturizace jaderného reaktoru na velikost vhodnou pro použití v řízené střele. Dalším problémem je zajištění dostatečného chlazení reaktoru během letu a ochrana elektroniky před intenzivním zářením.
Mezi lety 2017–2019 proběhlo podle dostupných informací nejméně 13 testů střely. Většina z nich skončila neúspěchem. Nejdelší zaznamenaný let trval údajně pouze něco přes dvě minuty a střela uletěla pouhých 35 kilometrů. Tyto neúspěchy naznačují, že projekt čelí značným technickým obtížím.
Na následující videu má být vidět jeden z testovacích startů a záběry z výroby Bureverstniku:
Strategický význam a potenciální použití
Hlavním argumentem ruských představitelů pro vývoj Burevestniku je jeho schopnost obejít současné i budoucí systémy protiraketové obrany. Díky nízkému letu a schopnosti měnit trajektorii by střela měla být obtížně detekovatelná a sestřelitelná.
Někteří experti spekulují, že Burevestnik by v případě jaderného konfliktu mohl sloužit jako zbraň druhého úderu. Jeho teoreticky neomezený dolet by umožnil zasáhnout cíle kdekoli na světě i po zničení konvenčních odpalovacích zařízení.
Testování střely s jaderným pohonem s sebou nese značná bezpečnostní a environmentální rizika. V případě havárie hrozí uvolnění radioaktivního materiálu do životního prostředí. Tyto obavy podtrhuje incident z roku 2019, kdy při nehodě spojené s testováním Burevestniku zemřelo sedm lidí.
Budoucnost projektu
Navzdory technickým obtížím a mezinárodní kritice ruské vedení trvá na pokračování projektu 9m730 Burevestnik. V roce 2023 prezident Putin oznámil úspěšné završení některých fází testování, ovšem nezávislé potvrzení těchto tvrzení chybí.
Mnoho západních analytiků zůstává k prohlášením o úspěších projektu Burevestnik skeptických. Poukazují na technologickou náročnost celého konceptu a na dosavadní neúspěchy při testování. Projekt tak může mít větší roli coby propagandistický nástroj než jako reálný vojenský program.
Další informace: Wikipedia