Podle nejnovější studie může bydlení v blízkosti rušné silnice zvyšovat u starších osob riziko vzniku deprese. Významný vliv znečištěného ovzduší na duševní zdraví vzbuzuje značné obavy s tím, jak se celosvětově zvyšuje transformace venkovského prostředí na městské, informuje web Study Finds.
Studie se zúčastnilo téměř devět milionů účastníků ze Spojených států zapsaných v systému Medicare, přičemž u více než 1,5 milionu z nich se rozvinula deprese. Ukázalo se, že nejnáchylnější ke vzniku tohoto psychického onemocnění jsou osoby vystavené vyšším koncentracím znečišťujících látek z dopravy a průmyslových zdrojů.
Jsme to, co dýcháme
Vědci zjistili souvislost mezi výskytem deprese a expozicí oxidu dusičitému (NO2), jemným prachovým částicím známým jako PM2,5 a ozonu (O3). NO2 a PM2,5 jsou emitovány především z motorů, továren, kamen na dřevo a zemědělství, zatímco O3 vzniká jejich interakcí se slunečním zářením během teplých letních dnů.
Studie sledovala účastníky starší 64 let po dobu více než deseti let, přičemž k určení diagnózy deprese využívala údaje od zdravotních pojišťoven. Podle hlavní autorky studie Xinye Qiu z Harvardovy univerzity byly všechny tři znečišťující látky spojeny se zvýšeným rizikem vzniku deprese. K výpočtu expozice znečišťujícím látkám tým použil počítačové modely a zohlednil i případné změny bydliště v průběhu let na základě poštovních směrovacích čísel.
„Existující důkazy naznačují negativní souvislosti mezi znečištěním ovzduší a neurodegenerativními onemocněními u starších dospělých. Naše znalosti o dopadech na duševní poruchy v pozdním věku, jako jsou geriatrické deprese, jsou však omezené. Vypozorovali jsme souvislosti mezi dlouhodobým vystavením znečištěnému ovzduší a zvýšeným rizikem,“ uvádí Qiu ve článku publikovaném 10. února v odborném časopise JAMA Network Open.
Riziko pro starší osoby
„V celonárodní kohortě Medicare s 1 526 690 diagnózami deprese byly pozorovány statisticky významné negativní souvislosti mezi dlouhodobou expozicí běžným úrovním znečištění ovzduší a zvýšeným rizikem diagnózy deprese po 64. roce věku při zohlednění klimatických koexpozic, zeleně v okolí, socioekonomických podmínek, přístupu ke zdravotní péči a úrovně urbanizace.“ uvádějí vědci.
Qiu upozornila na naléhavost řešení vzájemného vztahu mezi změnou klimatu, která zvyšuje znečištění ovzduší, a duševním zdravím starších lidí. K podobným závěrům dospěla i nedávná studie vědců z Číny a Spojeného království, která zjistila souvislost mezi znečištěním ovzduší a rizikem duševních poruch, jako jsou deprese a úzkost.
„Deprese v pozdním věku by měla být geriatrickým problémem, kterému by veřejnost a vědci měli věnovat více pozornosti, podobně jako je tomu u Alzheimerovy choroby a dalších neurologických onemocnění,“ píše v prohlášení pro média Xinye Qiu. Dodává, že neexistuje žádná konkrétní prahová hodnota pro vystavení znečištěnému ovzduší.
Špatný vzduch zvyšuje riziko
Předchozí studie provedené na myších naznačují, že látky znečišťující ovzduší vdechované nosem se mohou dostat do centrální nervové soustavy a vyvolat v mozku zánět, který může aktivovat stresové hormony spojené s kognitivními chorobami včetně deprese. Proces stárnutí může tyto účinky zhoršovat uvolňováním prozánětlivých chemických látek.
„Doufáme, že naše studie podnítí další zkoumání potenciálních rizikových faktorů prostředí, jako je znečištění ovzduší a životní podmínky, pro prevenci geriatrické deprese. Pokud se nám podaří prokázat statisticky významné souvislosti mezi depresí a ovlivnitelnými rizikovými faktory, jako je například znečištění ovzduší, mohli bychom zavést preventivní opatření, včetně regulace kvality ovzduší, kontroly emisí a ekologičtějšího plánování měst,“ uvádějí autoři studie.
„Můžete se pokusit do určité míry omezit rizikové faktory,“ dodává realisticky profesor epidemiologie a fyziologie životního prostředí Marc Weisskopf. „Ale na úrovni celé populace je to věc, která skutečně vyžaduje regulační opatření.“