Vegetariánství může být částečně podmíněno geny, píše magazín New Scientist. Dva geny, které se podílejí na metabolismu tuků, jsou dle výsledků nejnovější vědecké studie spojeny s vegetariánským stravováním, což naznačuje, že genetické mutace mohou ovlivňovat schopnost lidí tolerovat stravu bez živočišných tuků.
V první studii svého druhu vědci identifikovali skupinu genů, které mají silnou souvislost s rostlinnou stravou. Tým odborníků z Northwestern Medicine se domnívá, že genetická výbava jedince může ovlivňovat jeho schopnost dodržovat přísný vegetariánský životní styl. „Jsou všichni lidé schopni dlouhodobě žít na přísné vegetariánské stravě? To je otázka, která dosud nebyla seriózně prozkoumána,“ říká autor studie Nabeel Yaseen.
Ovlivňuji vegetariánství geny?
Pravděpodobnost, že se lidé stanou vegetariány, je tedy zřejmě ovlivněna několika genetickými odchylkami. Pro některé lidi je snazší vzdát se masa, protože přirozeně produkují určité tukové molekuly. Nabeel Yaseen z Northwestern University v Chicagu k tomu říká „Možná je nějaký tuk pro některé lidi v jejich stravě nezbytný, ale pro jiné ne.“
Ve Velké Británii a ve Spojených státech se vyhýbá veškerému masu a rybám asi 5 % obyvatel. Průzkumy však ukazují, že někteří lidé (údaje hovoří o 48 až 64 %), kteří se hlásí k vegetariánství, maso stále přeci jen jedí. To dle Yaseena naznačuje, že část lidí by sice chtěla být vegetariány, ale je to pro ně z nějakého důvodu příliš obtížné.
Je známo, že genetické faktory ovlivňují i další aspekty stravování – například to, zda mají lidé rádi kávu nebo alkohol. Ve snaze zjistit, zda geny ovlivňují také vegetariánství, se Yaseen a jeho tým obrátili na britskou Biobanku – rozsáhlou databázi, v níž lidé vyplňují dotazníky týkající se životního stylu a zdravotního stavu a nechávají si sekvenovat DNA.
Vědci analyzovali údaje 5324 lidí, kteří uvedli, že jsou přísnými vegetariány, tedy nekonzumují ryby, drůbež ani červené maso, a dalších 329 455 osob, které běžně jedí různé druhy masa.
Vegetariáni s genetickou odchylkou
Zjistili, že se u vegetariánů častěji vyskytují tři genetické mutace. Dvě z nich, nazvané NPC1 a RMC1, se podílejí na transportu a metabolismu cholesterolu a dalších tukových molekul zvaných glykolipidy. Třetí gen, označovaný jako RIOK3, má různé funkce, a mimo jiné ovlivňuje imunitní systém.
Zatím není přesně známo, jak by tyto geny mohly souviset s vegetariánstvím. Jedním z hlavních rozdílů mezi potravinami živočišného a rostlinného původu je chemické složení jejich tuků nebo olejů, souhrnně nazývaných lipidy. Yaseen a jeho kolegové předpokládají, že někteří lidé mohou lépe fungovat na vegetariánské stravě, protože jsou schopni lépe syntetizovat určité molekuly lipidů.
Lidé, kteří se pokoušejí dodržovat vegetariánskou stravu, ale nejsou toho dlouhodobě schopni, mohou mít dle Yaseena nedostatek postulovaných esenciálních lipidů v těle. „Dospějí k závěru, že tato strava není pro ně, nebo se postupně vrátí k všežravé stravě. Někteří lidé si mohou myslet, že prostě nemají dostatek vůle.“ Yaseen je však přesvědčen, že další možností je skutečnost, že za to mohou genetické odchylky zjevně podporující vegetariánství.
„Domnívám se, že v mase mohou být přítomny složky lipidů, které někteří lidé potřebují. A možná lidé, jejichž genetika podporuje vegetariánství, jsou schopni tyto složky syntetizovat endogenně. V tuto chvíli se však jedná o pouhou spekulaci a je třeba udělat mnohem více práce, abychom pochopili fyziologii vegetariánství.“ upřesňuje Yaseen závěry, ke kterým se svým týmem dospěl.
Reakce na výsledky studie jsou rozpačité
Albert Koulman z Cambridgeské univerzity říká, že většina výzkumu toho, jak živiny v potravinách ovlivňují pocit sytosti a výběr potravin, se zaměřuje spíše na bílkoviny než na tuky. „Nevíme o této myšlence dost na to, abychom ji mohli přijmout nebo zavrhnout,“ konstatuje.
Richard McIlwain z britské Vegetariánské společnosti upozornil, že počet vegetariánů v posledních letech roste a mezi lety 2012 a 2019 se ve Spojeném království téměř zdvojnásobil. „Zdá se, že to naznačuje, že ve hře je něco jiného než základní genetické faktory,“ oponuje vědcům.
„Lidé se stávají vegetariány, protože se stále více zajímají o klima, o dobré životní podmínky zvířat nebo o své zdraví. Psychologické faktory, jako je tradice, vzdělání a povědomí o utrpení zvířat při výrobě potravin, a 'chuťové preference' jsou mnohem důležitějšími faktory určujícími vegetariánství než jakékoli fyziologické faktory,“ je přesvědčen McIlwain.
Studie zveřejněná ve středu 4. října ve vědeckém časopise PLoS ONE otevírá cestu k dalšímu bádání, které by mohlo formovat stravovací doporučení a ovlivnit výrobu náhražek masa. Vegetariánství je často motivováno náboženskými a morálními důvody, ale nejnovější studie potvrzují i jeho zdravotní přínosy. Přestože počet vegetariánů neustále roste, zůstávají, alespoň prozatím, ve výrazné menšině.