Téměř čtyřicet let od největší jaderné katastrofy v dějinách se v Černobylu chystá návrat jádra. Ukrajina totiž zvažuje umístění tzv. malých modulárních reaktorů (SMR, z angl. Small Modular Reactor) přímo v uzavřené zóně kolem zničené elektrárny. Podle ukrajinských úřadů je projekt součástí širší strategie obnovy země a posílení energetické soběstačnosti.
Malé modulární reaktory jsou, zjednodušeně řečeno, zmenšené verze klasických jaderných elektráren. Mívají výkon do 300 MWe, vyrábějí se sériově v továrnách a na místo stavby se přivážejí již hotové moduly, které se skládají jako stavebnice. Díky tomu by měly být levnější, bezpečnější a rychleji postavené než bloky tradičních jaderných elektráren.
Černobylská zóna má své výhody. Na rozdíl od hustě osídlených oblastí se tu nikdo trvale neusazuje, částečně existuje infrastruktura pro jaderné projekty, a to včetně vysokonapěťového vedení či zařízení na zpracování odpadu. „Jsme připraveni přidělit půdu pro SMR společnosti Energoatom,“ prohlásil šéf správy zóny Hryhorij Iščenko. Podle něj se k podpisu memoranda o výstavbě, které projekt formálně odstartuje, schyluje v nejbližší době.
Ukrajina sází na malé modulární reaktory
K dalším výhodám umístění reaktorů v této oblasti patří zkušený personál a velké plochy půdy, které nelze jinak efektivně využít kvůli kontaminaci. Navíc je zde přísně kontrolovaný přístup, což zvyšuje bezpečnost. Právě tyto faktory paradoxně činí z Černobylu ideální místo pro testování nových jaderných technologií.
Panoramatický snímek jaderné elektrárny Černobyl
Ukrajina plánuje rozmístit ve dvanácti lokalitách po celé zemi desítky malých modulárních reaktorů, mimo jiné jako náhradu za staré nebo zničené uhelné elektrárny. Americká firma Holtec již podepsala dohodu o dodání až 20 jednotek SMR-160. Kromě výroby elektřiny mohou malé reaktory sloužit i pro dálkové vytápění, průmyslové teplo nebo produkci vodíku. Vzhledem k válce a poškozené síti představuje tento krok zásadní posun k decentralizované energetice.
Oživení Černobylu se určitě neobejde bez debat. Trauma z roku 1986 je hluboko zakořeněné v kolektivní paměti a lidé mají přirozeně obavy: co kdyby se katastrofa opakovala? Odpovědí mají být moderní bezpečnostní systémy a důkladné dozorování celého projektu. V samotné zóně se už delší dobu pohybují vědci, a některé oblasti se postupně uvolňují i pro zemědělství.
Přeměna zakázané zóny na centrum inovací
Přeměna místa někdejší tragédie na centrum inovací může posílit národní hrdost a přilákat mezinárodní podporu. Ukrajina proto na celém projektu aktivně spolupracuje se zahraničními partnery, zejména s USA a firmami jako Holtec International, Westinghouse, NuScale a Rolls-Royce.
Otázka nezní, jestli je návrat jádra do Černobylu odvážný. Určitě je. A jak ukazuje současný stav světa – od klimatické krize po války a blackouty – malé reaktory ve velkém symbolickém prostoru mohou být jednou z cest, jak dát smysl místu, které dějiny poznamenaly víc než kterékoli jiné.
V globálním měřítku je nasazení SMR stále v počáteční fázi. První jednotky již běží v Číně a Rusku, další se staví v Kanadě či Argentině. Ukrajina má šanci stát se jedním z průkopníků této technologie v Evropě. Pokud projekt uspěje, může Černobyl znovu vstoupit do dějin, tentokrát však jako místo, kde se rodí nová éra bezpečné a čisté energie.