O stavbu lunárního modulu pro program Artemis soupeří tři subjekty: SpaceX se svou Starship, konsorcium Národní tým pod vedením Blue Origin a také firma Dynetics. Posledně jmenovaná vypadá trochu jako outsider, ale nabízí hodně zajímavé řešení.
Dynetics byla založena v roce 1974 a věnuje se především dodávkám pro Ministerstvo obrany, kde se podílí na nejrůznějších senzorech i raketových systémech.
V roce 2016 byla Dynetics jednou ze čtyř společností, které získaly kontrakt od DARPA na vývoj dronu. Výsledkem je Dynetics X-61 Gremlins, který v lednu provedl první let.
Firma ale spolupracuje také s NASA a to třeba na vývoji rakety SLS, která je součástí programu Artemis. Kromě toho se jako dodavatel podílí na stavbě modulu Peregrine. Firma Astrobotic s ním chce na Měsíc posílat vědecké experimenty pro NASA. Na začátku tohoto roku koupila Dynetics za 1,7 miliardy dolarů firma Leidos.
Museli jsme udělat něco jinak
Starship od SpaceX jako lunární modul je hodně netradiční řešení a vzbuzuje mnoho otázek. Řešení od Blue Origin a další napojených firem zase připomíná lunární modul z Apolla (tzv. LEM) na steroidech. Dynetics jde jinou cestou.
Na první pohled připomíná lunární modul spíše část lunární základny než něco, co by mělo dopravovat astronauty na povrch a zpět.
„Uvědomili jsme si, že pokud bychom přišli s konceptem, který by se podobal tomu, co představili ostatní, tak vzhledem k tomu, že nejsme tak dobře známí a zavedení, bylo by pro nás těžké konkurovat, “ řekl Andy Crocker ze společnosti Dynetics pro CNBC. Firma tak musela přijít s něčím odlišným.
Dynetics označuje svůj lunární modul jako ALPACA (Logistics Platform for All-Moon Cargo Access). Je sice poměrně malý, ale je také modulární a opakovatelně použitelný. O přistání a návrat na oběžnou dráhu Měsíce se postará osm motorů – čtyři na každé straně modulu.
„Vybrali jsme osm, protože nám to umožňuje trochu zjednodušit konstrukci motoru a také nám to dává možnost přerušit přistání v každé fázi až do okamžiku, kdy přistaneme na povrchu,“ řekl Crocker.
Kromě samotného modulu by se k Měsíci vydaly také dva moduly s palivem. Mise by tak vyžadovala tři starty rakety – firma využije zřejmě chystanou raketu Vulcan od společnosti ULA, která paradoxně využívá motory od Blue Origin.
Při prvním startu by se do vesmíru vydala ALPACA. Při dalších dvou pak kosmické lodě s pohonnými hmotami. Předpokládá se, že by rakety startovaly v rozmezí dvou týdnů, takže vypuštění všech tří by zabralo asi měsíc.
Let k Měsíci sice trvá jen pár dní, ale protože ALPACA nebude mít na palubě lidi, očekává se zvolení „pomalé dráhy“, takže se let protáhne na tři měsíce a ušetří se palivo. Astronauti se přemístí do ALPACA z lodě Orion nebo později ze stanice Gateway. Jakmile se ALPACA vrátí z povrchu, může se doplnit palivo a letět znovu.
Po první misi s posádkou plánuje společnost Dynetics demonstrovat, že její kosmická loď je znovu použitelná opětovným přistáním na povrchu bez lidí na palubě. To je i další výhoda řešení. ALPACA může na povrch dopravovat i náklad.
Na projektu se podílí i řada dodavatelů: ULA, Maxar, Astrobotic, L3Harris nebo Sierra Nevada Corporation.