U nás nosí dárky už 5. prosince v doprovodu anděla a čerta. V jiných zemích vyráží rozdávat radost dětem na saních tažených sobím spřežením až na sklonku roku. Jak náš Mikuláš, tak i zahraniční Santa Claus odvozují svůj původ od muže, který žil údajně ve 4. století našeho letopočtu v Myře, která se rozkládala v místech dnešního Demre na jihozápadním pobřeží Turecka.
Kolem roku 300 se stal Mikuláš biskupem a proslul velkou štědrostí k chudým. Když v roce 343 zemřel, byl v Myře pochován. Oficiálně nebyl nikdy svatořečen, ale jako k patronovi se k němu po staletí upíraly naděje námořníků, právníků, vězňů, celých států (Rusko) nebo měst (Amsterdam).
V roce 1087 dobyli Demre Seldžukové a benátští kupci prý převezli ostatky svatého Mikuláše do italského Bari, kde byly uloženy do krypty v kostele San Nicola. V průběhu staletí se objevily údajné zlomky kostry svatého Mikuláše v dalších koutech světa. Kdyby se daly všechny dohromady, vzniklo by celé procesí Mikulášů. Je zřejmé, že mnohé z ostatků jsou padělky, a nabízí se otázka, zda kosti uložené pod mramorovým náhrobkem v kostele San Nicola skutečně patří světci z Malé Asie.
Tým vedený Tomem Highamem a Georgesem Kazanem z University of Oxford získal nepatrný úlomek z pánevní kosti připisované svatému Mikuláši a podrobili ho analýzám. Ukázalo se, že pochází z člověka, který žil ve 4. století našeho letopočtu. Předchozí analýzy jiných vzorků z ostatků připisovaných svatému Mikuláši obvykle odhalily, že kosti jsou příliš mladé, než aby mohly patřit světci. Tentokrát se ale vědci strefili měřením do černého.
„Analýza toho úlomku kosti naznačuje, že se díváme opravdu na ostatky svatého Mikuláše,“ tvrdí Tom Higham.
Vzorek analyzovaný Highamem a Kazanem pochází ze sbírky amerického duchovního, který získal úlomek pánve z Francie. Největší kolekce ostatků svatého Mikuláše se nachází v Bari v hrobce v kostele San Nicola. Kolem pěti set úlomků kostí připisovaných svatému Mikuláši je uloženo v Benátkách. Anatomické studie prokázaly, že kosti z Bari a Benátek se navzájem doplňují a mohly by patřit jednomu člověku.
Higham a Kazan nyní chtějí přesvědčit italské úřady, aby jim dovolily porovnat kosti z Bari a Benátek s kostí, kterou datovali do 4. století. Kromě datování hodlají získat i další data, např. analyzovat DNA, protože pak by se dalo celkem jednoznačně potvrdit nebo vyloučit, zda kostely v Benátkách a Bari uchovávají ostatky jednoho a toho samého člověka.
Definitivní důkaz o tom, že jde skutečně o ostatky biskupa z Myry, by to samozřejmě nebyl, ale šance na pravost ostatků by zase o něco stoupla...
Zdroj: University of Oxford,