Nadcházející úplněk, který nastane v noci z 10. na 11. července, nabídne vskutku nevšední podívanou. Měsíc se totiž po celou noc bude držet velmi nízko nad obzorem. Právě tato pozice vytváří dokonalé podmínky pro pozorování fascinujícího jevu, kterému říkáme měsíční iluze – optického klamu, při němž se nám zdá Měsíc nad horizontem obrovský.
Ptáte se, proč se bude náš kosmický soused držet tak při zemi? Je to dáno nebeskou mechanikou. V létě je dráha Slunce na obloze vysoko, a protože úplněk stojí na obloze naproti Slunci, musí zákonitě putovat nízko. Letos je tento jev navíc umocněn tím, že se nacházíme v období takzvané velké lunární úvrati („major lunar standstill“), kdy Měsíc dosahuje své největší možné odchylky od nebeského rovníku.
Měsíční iluze není jednoznačně vysvětlená
Ačkoli se Měsíc u horizontu může jevit jako nebývale velký, ve skutečnosti je to jen trik, který na nás hraje náš mozek. Nejde o žádný fyzikální jev způsobený atmosférou. Můžete si to sami snadno ověřit: zkuste k obřímu Měsíci natáhnout ruku a podržet před ním svůj malíček – zjistíte, že jej snadno zakryjete. Také fotografie Měsíce v různých výškách na obloze dokazují, že jeho velikost je stále stejná, což je další jednoduchý způsob, jak lze si iluzi ověřit.
Příklad Ponzoova klamu. Obě vodorovné žluté čáry mají stejnou délku
Vědecké debaty o příčinách měsíční iluze trvají už od antiky a dosud neexistuje jediné uznávané vysvětlení. Nejčastěji se tento klam vysvětluje pomocí takzvané Ponzovy iluze. Ta spočívá v tom, že naše vnímání je zvyklé vnímat objekty na horizontu, jako jsou stromy nebo budovy, jako vzdálené.
Když pak vidíme Měsíc, který má stále stejnou úhlovou velikost, ale je zasazen do této „vzdálené“ scenérie, mozek mylně vyhodnotí, že musí být obrovský. Snaží se tak kompenzovat perspektivu, ale u kosmických objektů tato logika selhává. Evoluční psychologie naznačuje, že jsme se během vývoje naučili zaměřovat pozornost na horizont, kde hrozila největší nebezpečí, a právě tam nás Měsíc klame svým zdánlivým rozměrem.
Kdy a jak pozorovat měsíční iluzi?
Další teorie hovoří o relativní velikosti, kdy se Měsíc zdá větší ve srovnání s drobnými detaily na horizontu a menší vedle obrovské prázdnoty oblohy nad hlavou. Žádná hypotéza však není stoprocentní. Aby to bylo ještě zamotanější, tento klam pozorují i astronauti na oběžné dráze, kde žádné stromy ani budovy na horizontu samozřejmě nemají. Záhada tedy trvá a vědci se stále přou o její přesné vysvětlení.
Červencovému úplňku se také přezdívá „Jelení měsíc“, protože v tomto období mladým jelenům roste nové paroží. Díky nízké poloze může mít navíc Měsíc výrazně oranžovou až načervenalou barvu. Jeho svit totiž prochází silnější vrstvou atmosféry, která rozptyluje modrou složku světla a propouští delší červené vlny.
Letošní červencový úplněk bude v Česku nejlépe viditelný ve večerních a nočních hodinách 10. července, kdy Měsíc vychází ve 21:34 SELČ v souhvězdí Střelce nízko nad jihovýchodním obzorem. Kdo touží po co největším efektu, měl by si najít tmavé místo s otevřeným výhledem a sledovat Měsíc těsně po východu nebo před západem ve 3:49 SELČ – právě tehdy je iluze nejsilnější. Rozhodně doporučujeme nenechat si ujít tento úchvatný pohled!