V poslední době jsme objevili úžasné planetární systémy u malých chladných hvězd, kterým se říká červení trpaslíci. V obyvatelných zónách systémů jako je TRAPPIST-1 anebo LHS 1140 se nacházejí kamenné planety, kde by teoreticky mohla být kapalná voda a s ní možná i nějaký život.
Pro hledání života anebo alespoň obyvatelných planet ve vesmíru je to velice slibné. Červení trpaslíci jsou totiž daleko nejhojnějším typem hvězd v Mléčné dráze a nejspíš i v mnoha dalších galaxiích. Otázkou ale je, jak obyvatelné vlastně mohou být planety v blízkosti červených trpaslíků.
Červení trpaslíci vypadají vcelku mírumilovně, ale zdání v jejich případě klame. Už víme, že mohou odpalovat divoké hvězdné erupce, které jsou podobné erupcím našeho Slunce.
Problém je v tom, že vzhledem ke slabší záři červených trpaslíků jsou potenciálně obyvatelné planety jejich planetárních systémů mnohem blíže ke své hvězdě, než je Země ke Slunci.
V takovém případě je ale planeta zřejmě vystavená mnohem intenzivnější spršce záření od červeného trpaslíka, nežli Země od Slunce. Jak to tedy vlastně je s obyvatelností takových planet?
Chase Million ze State College v Pennsylvanii se svými kolegy zpracoval více než 100 TB dat, získaných během 10 let pozorování sondou NASA Galaxy Evolution Explorer (GALEX). V těchto datech hledali případy náhlého zjasnění hvězdy kvůli hvězdné erupci.
Během hvězdných erupcí se objevuje záření o širokém rozsahu vlnových délek a podstatná část energie uvolnění při erupci se vyzáří na ultrafialových vlnových délkách, které pozorovala sonda GALEX.
Milion s kolegy analyzovali data za krátké časové úseky a dokázali detekovat i erupce, které trvaly pouhé sekundy. Díky parametrům přístrojů sondy GALEX byli vědci schopni detekovat i erupce hvězd o nižších energiích, než tomu bylo dříve. Méně energetické erupce jsou sice méně nebezpečné pro planety v okolí hvězdy, ale zase mohou být mnohem častější.
Badatelé zjistili, že červení trpaslíci odpalují velice rozmanité erupce – od malých zaškytnutí, která nelze téměř rozlišit, až po monstrózní erupce, při nichž se záře trpaslíka na několik minut mnohasetkrát zesílí. V datech sondy GALEX objevili erupce, které se silou blíží slunečním erupcím.
Teď je jasné, že červení trpaslíci jsou mnohdy skutečně velmi neklidní. Ještě ale budeme muset zjistit, nakolik to vadí planetám, které erupce trpaslíků zasahují. Záleží především na tom, zda a jak silné mají magnetické pole a nakolik je takové pole dovede ochránit před září malých, ale vzteklých hvězd.
Zdroj: NASA/Jet Propulsion Laboratory
