Červený obr vdechl život hvězdnému zombie společníkovi

  • Evropská vesmírná observatoř Integral se v srpnu 2017 stala svědkem pozoruhodné události
  • Vichry vanoucí od červeného obra přivedly neutronovou hvězdu k vyzáření záblesku rentgenového záření
  • Dotyčný záblesk vědce zaskočil, neboť přicházel z neznámého zdroje ve směru od centra Mléčné dráhy

Představte si hvězdný systém, který tvoří červený obr a spolu s ním neutronové hvězda. Červený obr přitom žene na neutronovou hvězdu hvězdné vichry a probouzí ji tím zpět k životu. Neutronová hvězda kvůli tomu vyzařuje rentgenové paprsky. Takové systémy jsou velmi vzácné, známe jich dnes asi tak deset. Říká se jim „symbiotické rentgenové dvojhvězdy“ (anglicky symbiotic X-ray binary).

Na jeden takový hvězdný systém se v srpnu 2017 zaměřila evropská vesmírná observatoř Integral. Stala se přitom svědkem pozoruhodné události. Vichry vanoucí od červeného obra přivedly neutronovou hvězdu, což je taková hvězdná zombie, jádro vyhořelé hvězdy, k vyzáření záblesku rentgenového záření.

Dotyčný záblesk rentgenového záření nejprve vědce zaskočil. Přicházel z neznámého zdroje ve směru od centra Mléčné dráhy. Po tomto pozorování následovala mravenčí práce, při které badatelé nakonec vystopovali původce tohoto záblesku. Ukázalo se, že viníkem je silně magnetizovaná a pomalu rotující neutronová hvězda, která podle všeho „ukousla“ materiál z jejího hvězdného partnera, červeného obra.

Do podoby červeného obra se na sklonku svého života vyvíjejí hvězdy o hmotnosti našeho Slunce, až asi osminásobku Slunce. Hvězdy se přitom nafouknou do obrovských rozměrů a jejich vnější obal je odfouknut pryč od hvězdy v podobně relativně pomalého hvězdného vichru o rychlosti pár set kilometrů za sekundu.

Z červeného obra se ovšem většinou nestane neutronová hvězda. To jsou obvykle pozůstatky explozí supernov, při nichž se část hmoty bývalé hvězdy zhroutí do extrémně husté látky. Při této hustotě se polovina našeho Slunce vejde do koule o průměru 10 kilometrů.

Jak říká vedoucí výzkumu Enrico Bozzo ze Ženevské univerzity, observatoř Integral zachytila unikátní moment v historii dotyčné symbiotické rentgenové dvojhvězdy. Hvězdný vichr z červeného obra byl natolik hustý, že spustil emisi vysokoenergetického rentgenového záření z neutronové hvězdy.

Následná pozorování vesmírnými observatořemi XMM-Newton a NuSTAR přinesla poznatek, že zmíněná neutronová hvězda rotuje velmi pomalu, asi tak jednou za dvě hodiny – v porovnání s jinými neutronovými hvězdami, které se mnohdy otočí mnohokrát za sekundu.

Zároveň se ukázalo, že magnetické pole této neutronové hvězdy je až překvapivě silné. To je zvláštní, protože to bývá typické u mladých neutronových hvězd. Buď magnetické pole této konkrétní neutronové hvězdy neslábne anebo neutronová hvězda vznikla relativně nedávno. Mohlo se to prý stát tak, že se na červeném obru původně krmil bílý trpaslík, a když nashromáždil dostatek hmoty, tak se zhroutil do podoby neutronové hvězdy. Podivná dvojhvězda si jistě zaslouží pozornost astronomů i do budoucna.

Foto: Maxwell Hamilton, CC BY 2.0
Diskuze (1) Další článek: Word se naučil poslouchat. Texty už nemusíte psát, stačí diktovat. Umí to i Outlook, ale zatím jen anglicky

Témata článku: Vesmír, Výzkum, Astronomie, Slunce, ESA, Vyhořelá hvězda, Červený obr, Mléčná dráha, Vichr, Bývalá hvězda, Observatoř, Záblesk, Neznámý zdroj, Vnější obal, Hvězdný vichr, NUS, Hvězdný partner, Dvojhvězda, Rentgenové záření, Rentgenový paprsek, Společník, Neutronová hvězda, Magnetické pole, Vesmírná observatoř, Záření


Určitě si přečtěte

Nechcete platit za Total Commander? Těmito bezplatnými programy ho můžete nahradit

Nechcete platit za Total Commander? Těmito bezplatnými programy ho můžete nahradit

** Total Commander je na Windows takřka legendou ** Licence však stojí více než tisíc korun ** Našli jsme pro vás deset alternativ dostupných zdarma

Karel Kilián | 122

Alan Turing: Genius, který matematicky stvořil počítač

Alan Turing: Genius, který matematicky stvořil počítač

Řešením matematického problému se dostal k modelu teoretického stroje, který nese jeho jméno a je základem logiky univerzálních počítačů.

Pavel Tronner | 56