Astronomové i milovníci vesmíru si těsně před příchodem pandemie koronaviru užili napětí a vzrušení s hvězdou Betelgeuse ze souhvězdí Orionu. To samozřejmě není jen tak nějaká hvězda. Jde o červeného veleobra, a to nejbližšího, jakého známe. Betelgeuse je také nesmírně veliký, hmotný a zářivý. Na svoji velikost velmi rychle rotuje.
Zároveň je na samotném konci své existence, kterou pravděpodobně ukončí v ohromující explozi supernovy. Proto mnoho lidí tohoto veleobra sleduje s napětím i nadějemi, že by k výbuchu mohlo dojít již za našich životů. Podle odborníků to prý ale není moc pravděpodobné.
Betelgeuse je také zvláštně, polopravidelně proměnná hvězda, které neustále mění svůj jas. Všichni nicméně zbystřili, když v průběhu roku 2019 Betelgeuse pohasínal a pohasínal, více, než je i něho obvyklé. Rychle se rozšířily názory, že by to mohl být poslední záchvěv před zažehnutím supernovy.
V únoru 2020 se ale pokles jasnosti veleobra zastavil a do dubna se opět vrátil na úroveň před započetím tohoto pohasínání. K explozi supernovy sice nedošlo, ale podle astronomů to zřejmě bylo něco výjimečného.
Hvězdný kanibal?
Manos Chatzopoulos z americké Louisiana State University a jeho spolupracovníci nabízejí zajímavou hypotézu, která by mohla vysvětlit pozorované dramatické stmívání Betelgeuse. Podle nich je Betelgeuse hvězdný kanibal a na přelomu loňského a letošního roku jsme vlastně pozorovali důsledky jeho choutek.
Betelgeuse se na sklonku svého života, jako každý správný červený veleobr, značně „nafoukl“ Jeho velikost odhadujeme asi na tisícinásobek velikosti Slunce. Ve Sluneční soustavě by zřejmě dosahoval někam k oběžné dráze Jupitera. Pokud měl Betelgeuse nějaké hvězdné partnery, tak je klidně mohl po nafouknutí „spolknout“.
Chatzopoulos s kolegy jsou přesvědčeni, že asi před 100 tisíci let Betelgeuse pozřel hvězdu, jejíž hmota odpovídala asi 1 až 4 Sluncím. Pokud naši dávní předkové pozorovali nebe, tak tehdy možná viděli oslnivé nebeské show. Jestli mají badatelé pravdu, tak se tehdejší událost dlouhodobě projevuje na chování tohoto pozoruhodného veleobra.
Titulní foto: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/E. O’Gorman/P. Kervella, CC BY 4.0