Astronauti běžně trénují v bazénech či ponorkách, aby se i na Zemi aspoň trochu přiblížili specifickým podmínkám stavu beztíže a uzavřených kabin v nehostinném prostředí. Jeden takový simulátor nyní stojí i před budovami Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Dejvicích. Analogovou misi si tu vyzkoušel i pilot Aleš Svoboda v rámci příprav na svou kosmickou misi.
Mise Aleše Svobody do kosmu má nastat do pěti let. Do té doby dál slouží v armádě, podstupuje ale krátkodobé výcvikové akce a další projekty. Včetně mise PROMISE. Simuluje zkrácený let na Měsíc, výstup na jeho povrch a sbírání vzorků. Spolu se Svobodou se do ponorky zavřel její konstruktér Matyáš Šanda a odborník na hyperbarickou medicínu („lékař pro potápěče“) Miroslav Rozložník.
Zleva: Miroslav Rozložník, Matyáš Šanda a Aleš Svoboda.
Hydronaut H03 DeepLab je v zásadě keson (potápěčský zvon), ponorka bez pohonu. Je vybaven senzory pro sledování environmentálních podmínek. Umělé osvětlení umožňuje různé denní/světelné cykly. Denní a infračervené kamery slouží pro neustálý monitoring posádky. Komunikace s velínem se zpožďuje jako v reálu – v případě simulace lunární mise o zhruba 2,5 sekundy. Při misi na Mars bude rádiovému signálu trvat mezi čtyřmi a čtyřiadvaceti minutami, než dorazí k Zemi – tzn. dvojnásobek, než posádka dostane odpověď na svou otázku.
Hydronaut na nádvoří dejvického ČVUT.
„V uzavřeném prostoru se zkoumají různé typy izolací, mise se nastavují podle potřeby – zda je potřeba prozkoumat nějaký technologický postup, vyzkoušet nějaký protokol, vytvořit nějaký protokol třeba kolem komunikace, nastavování zařízení a práce s nimi,“ popsala pro Živě Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu AV ČR. „Jsou to různé operativní nebo procesní izolace, bývají i specificky zaměřené třeba na zdravotní podporu. Můj obor je psychologie, to se většinou zkoumá, jak je člověk schopný zvládnout izolaci a omezení.“
Pět let byl Hydronaut pod hladinou v zatopeném lomu, teď tráví dva roky na suchu, a tak ho lze používat pro kratší a méně náročné simulace. V areálu Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Dejvicích takto vyrostlo Little Moon City Prague: samotný modul, řídicí centrum v návěsu a k tomu „lunární povrch“ – stan s pískem na zemi, kde účastníci mise ve virtuální realitě simulují výstup na Měsíc. Trénink organizuje Akademie věd prostřednictvím programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo s partnery tohoto programu, jimiž jsou projekt Hydronaut, ČVUT, Planetum, Česká vesmírná aliance a mnoho dalších.
Jak simulovat měsíční povrch na Zemi? V Praze to zkouší s pískem a virtuální realitou.
Pohled do řídícího centra testovací mise.
PROMISE naváže i na dřívější podvodní výzkum v Hydronautu. Předtím se například testovalo, jak se posádkám v hlubině mění čich a chuť, i teď budou „kosmonauti“ čichat vzorky – aby se ukázalo, jak je ovlivní pobyt v kabině.
Kosmické aktivity za vládu řeší ministerstvo dopravy, projekt Hydronaut dlouhodobě sleduje a podporuje. Šéf resortu Martin Kupka si přišel misi PROMISE prohlédnout. „Bez zkoušení v laboratorních podmínkách na Zemi by nahoře nic dobře nefungovalo,“ řekl pro Živě ministr. „A tady už mají další plány, kde se jejich poznatky a habitat ukazují jako jedna z věcí, která by mohla být do budoucna zapojená i do dalších důležitých programů Evropské vesmírné agentury. O to budeme usilovat, aby to tvořilo součást zázemí ESA, protože opravdu pro celou řadu experimentů, třeba i v oblasti psychologie či konkrétních reakcí technologických celků v extrémních, izolovaných podmínkách, je potřeba vyzkoušet to na Zemi, to se nedá obejít.“
S pomocí Axiom Space
Major Aleš Svoboda je v zálohách, nikoli ve vlastním sboru astronautů ESA, kteří létají na půlroční mise na ISS. Česká cesta do vesmíru ale jde jinou cestou – prostřednictvím soukromé firmy Axiom Space, jež vozí platící astronauty na řádově kratší pobyty. Takto letěl v lednu do kosmu například první turecký astronaut Alper Gezeravcı, příští rok své astronauty pošlou Indie, Maďarsko a Polsko. Stejně jako astronauta ESA a NASA je tam vezme loď Crew Dragon na raketě Falcon 9, které provozuje společnost SpaceX.
„Letenka“ má vyjít na 60 milionů dolarů (1,36 mld. Kč). Do významné míry ji však Svobodovi mají uhradit české firmy, které mají zájem dostat na ISS své experimenty. A na čem záleží, kdy Svoboda do kosmu odstartuje? „Jednak jak rychle se podaří jeho vlastní příprava, na tom pracuje velmi intenzivně,“ uvedl Kupka. „A zadruhé, jak se podaří poskládat vhodné experimenty, kterým by se věnoval. My opravdu nechceme, aby to byla jenom letenka, ale aby to opravdu znamenalo, že česká stopa bude čitelná i v podobě té mise, aby se tam dala vyzkoušet spousta věcí, na které české vědecké a průmyslové týmy čekají. Když jsme se zeptali, co by pro ně bylo užitečné, tak poslaly 60 podnětů. A teď probíhá spolu s Evropskou vesmírnou agenturou výběr toho, co by mohlo zajímat i Evropu.“
Ministr dopravy Martin Kupka a psycholožka Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu AV ČR.
„O experimenty na vesmírné stanici je velký zájem, je to dlouhý proces přípravy a schvalování. Pokud tam ale budeme mít svého astronauta, mohou pak české experimenty přeskočit ty čekající a jít na řadu, když tam bude,“ řekl pro Živě Ondřej Šváb, vedoucí Oddělení kosmických technologií a aplikací ministerstva dopravy.
Firma Axiom není jen organizátorem soukromých kosmických misí, zároveň chystá vlastní vesmírnou stanici. Začne jako rozšíření ISS, první modul tam chce ve spolupráci s NASA připojit roku 2026. Až se rozroste o potřebné funkční moduly, osamostatní se. ISS má skončit životnost roku 2030, bude navedena do atmosféry, aby shořela. Aleš Svoboda si zřejmě užije relativní luxus nového modulu.