Aktualizováno 21:15: Podle posledních měření se obě družice nakonec minuly ve vzdálenosti 137 metrů a při relativní rychlosti úctyhodných 14 km/s.
Podle Jana Spratka z pražského planetária to bylo doposud nejrizikovější přiblížení české družice k jinému objektu. V potenciálním ohrožení tak byl i pasažér kosmické lodi v podobě malé figurky Hurvínka.
Aktualizováno 19:00: Obě družice už mají průlet za sebou a teď můžeme pouze čekat na zprávu, jak to dopadlo.
Situace před sedmou večerní krátce po vzájemném přiblížení nad severem Ruska
Podívejte se, kde jsou právě teď obě družice, pokud vše dopadlo bez následků. Pomůže web N2YO.com, který sleduje polohu družic podle známých letových parametrů.
Jan Spratek z pražského planetária bude komunitu informovat na Twitteru:
Níže si můžete přečíst původní článek, kde se věnujeme tomu, k čemu česká družice Planetum-1 vlastně slouží, kdo za ní stojí a jak moc se podle výpočtů přiblížila k bulharské kolegyni.
Česká družice Planetum-1 (2022-057G) je možná na kolizní dráze s bulharskou družicí Sateliot (2023-054F) a podle propočtu by se mohly dnes v 18:53 SEČ srazit, píše na Twitteru Jan Spratek z Hvězdárny a planetária hl. města Prahy.
Na obrázku v tweetu vidíme časy v UTC a ve sloupci MIN. RNG předpovídanou vzdálenost v metrech. V 17:53:26 standardního času to je pouhých 69 metrů.
Nelze než doufat, že to dopadne dobře a obě plavidla čeká jen blízký průlet.
Družice pro popularizaci kosmonautiky
Planetum-1 je v pořadí historicky teprve 11. česká družice na oběžné dráze, kterou 25. května minulého roku vynesla raketa Falcon 9.
Jedná se o malý cubesat standardizovaných rozměru 1U, váží 1,3 kilogramů a vyrobily jej společnosti VZLÚ a Spacemanic. Planetum-1 cestuje ve výšce 520 kilometrů a jeden oblet Země mu trvá 95 minut.
Z čeho se skládá družice Planetum 1
Družice slouží k popularizaci, vzdělávání a testování kosmických technologií. Za jejím vývojem stojí stejnojmenná platforma Planetum sdružující pražské hvězdárny a planetárium.
Kosmické plavidlo je vyzbrojené kamerou, čidly pro měření magnetického pole Země a také v pořadí teprve druhým českým kosmonautem na oběžné dráze – postavičkou Hurvínka.