Osm set kilowatt hodin? A není to málo Antone Pavloviči?
Typicke pro tato temata je, ze na tupou nevzdelanou luzu pusobi jako cerveny hadr na byka. Takze se tady po stopetadvacate muzeme od tech samych tupcu docist, ze to nejde,
Není lepší elektrifikovat tratě? Raději než dávat dotace na nesmysly jako jsou solární panely nebo BIO paliva. Plus najít způsob jak slevit jízdné na dráze aby bylo levnější než auto nebo taxi. Bohužel poslední dobou jsou vlaky nějaké drahé. Posledně nám ujel vlak a museli jsme vzít taxi. Kupodivu stál méně něž ty čtyři jízdenky dohromady. Docela překvapení.
Názor byl 3× upraven, naposled 25. 11. 2021 17:40
Pokud jsou vlaky drahe, pak jsou zjevne neefektivni; proc je dotovat?Jinak mne vlaky drahe neprijdou. Proti autu nejsou konkurence schopne rychlosti, ani omylem, ale poskytuji uplne jinou uroven pohodli. Pro me je to jiny druh prepravy.
Vlaky jsou stále nejlepší na delší tratě a velké objemy přepravy. Nemůžete počítat jen energii ta přepravu jedné tuny, která je už tak díky menším valivým odporům nižší. Dál vlak a především nákladní nemusí tak často měnit rychlost a už vůbec nemusí tak často zastavovat znovu se rozjíždět. Ale především je efektivnější i z hlediska lidské práce. Čistě jen si srovnejte délku nákladního vlaku a kamionu s návěsem. Jeden strojvůdce, jeden řidič a kolik toho uvezou. Výhoda kamionu hlavně v rychlejší nakládce a v tom, že se dostane do míst kam vlak ne.
Nejsou konkurenceschopné v ČR, kde je maximálka 160 km/h. Ve Francii, Itálii nebo Německu je limit hodně přes 300 km/h. To je úplně jiná liga.
Takže pojedu hodinu sockou na nádraží, hodinu sockou z nádraží, musím přijet na správný čas se správnou rezervou, a přesto to podle vás bude rychlejší?
Nazev HydrogenShunter 3000 je jak z levnyho beckovyho sci-fi.
Až jednou pojedete vlakem z Brna do Jihlavy, možná bude železniční soupravu pohánět ekologická vodíková lokomotiva. Tato trať spojující dvě česká krajská města, se totiž stále nedočkala elektrifikace.Opravdu česká?
Z Brna do Střelic už je v podstatě hotovo, za rok (asi) bude elektrika až do Zastávky, takže dřív než tuhle lokomotivu vyvinou (tím jako neříkám že je špatná, vývoj je potřeba), tak už do Jihlavy ta elektrifikace asi bude hotová... 😉
(2017) V Německu jezdí první vodíkový vlak na světě - E.ON Energy ...(2019) Vlaky poháněné vodíkem nastupují. Francouzi je pustí na 2021 Cesko zacina vyvijet prvni vlak na svete, na vodik :)Trochu ostuda na stred evropy...
Výroba vodíku i následné spálení v motoru nebo článku má celkem dost špatnou účinnost, jako nejlehčí prvek se vodík špatně skladuje a převáží a je poměrně nebezpečný v případě havárie.Sečteno a podtrženo, vodík se hodí tak leda do raket (a v moderních raketách ani to ne). Ekologičtější by bylo tu lokomotivu nacpat lithiovýma baterkama, při posunování by se mohla docela dobře uplatnit i rekuperace při brzdění.
Spalovani samotneho vodiku je naprd.Ale. Vodik se pouziva do palivovych clanku pro vlaky (nemecko 2017)A jinak je smes s vodikem pouzivana jako letecke palivo, jak rikas.A take je tu ten novy tryskovy motor, ktery pouziva cisty vodik jako primes, tusim ke kysliku. Kdyz to vyvine tlak proti vzduchu, tak proti koleji, klade vetsi odpor, to musi byt brnkacka.
Česká fabrika chce vyvinout něco co v Nemecku jezdí již pár let …
Nějak úplně nechápu, k čemu je tam ten vodíkový generátor, když baterky tam budou tak jako tak, a bude se to pohybovat v místech, kde je elektřina dostupná buď neustále, nebo alespoň v některých oblastech.Proč plýtvat efektivitou na distribuci vodíku, která je jaksi daná stavovou rovnicí, a pak další efektivitu na výrobu elektřiny, když tu elektřinu tam už máme.Pokud to bude bez státních dotací, podpory a regulací, proč ne. Určitě na tom nepracuje banda blbců, kteří by pro to neměli využití. Buď to na trhu uspěje, nebo ne, já můžu jenom držet palce.
Názor byl 1× upraven, naposled 25. 11. 2021 12:36
Na začátku je uvedeno, že by to mohlo jezdit z Brna do Jihlavy a zpět. Že by potřebovali vodíkový generátor proto, aby to mohlo jezdit na delší vzdálenosti po tratích, kde je zřejmě takový provoz, že se tam ani nevyplatí natáhnout troleje? 😉
Ne, to tam napsáno není; je tam napsáno, že jednou byste vlakem z Brna do Jihlavy mohli jet vodíkovým vlakem, a to si tam napsal autor zprávičky.V původní zprávě se dočtete, že je to posunovací vozidlo.
Posun na vlečkách asi nebývá zas tak často elektrifikovaný. Jestli by tam měl ten vodíkový generátor nějaký smysl anebo ne, snad na to přijdou už při té studii proveditelnosti. Pokud by se s tím to nejezdilo třeba z Brna do Jihlavy, kdoví jestli by se vůbec vyplatilo posunovat takovým strojem třeba uhlí do elektrárny? 😉
Názor byl 2× upraven, naposled 25. 11. 2021 15:11
V tuhle chvíli je to vývoj hlavně, aby výrobci neujel vlak, potenciální odběratelé na vodíkový vlak dostanou dotace, na naftový ne. Tlak na vodík je velký, takže v momentě kdy se to ve větším zlomí, tak je třeba mít něco v nabídce
V podstatě je to asi hlavně o tom, jak v lokomotivě nahradit naftovou elektrocentrálu něčím jiným. Vždyť i takový "Sergej" ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Lokomotiva_781... ) byl poháněný elektromotory, kdy proud pro ně vyráběl dvoudobý vznětový motor. Asi se hledají možnosti, čím takové naftové řešení v lokomotivě nahradit, aby to bylo ekologičtější, a přitom snad i technicky a ekonomicky aspoň trochu přijatelné?
Názor byl 1× upraven, naposled 26. 11. 2021 16:21
Ten palivový článek potřebuje k nastartování reakce určitou teplotu, proto ty akumulátory.
V článku chybí důležitá ekologická informace, že současný vodík se vyrábí převážně ze zemního plynu a tím není moc ekologický, není to obnovitelný zdroj. Ze zemního plynu se odebere nějaký vodík a zbytek se klasicky spálí v síti plynových spotřebičů, jako např nové teplárenské plynové kotle. Je ekologičtější jen emisema jedovatých plynů a pevných částic, proti jiným fosilním palivům. V budoucnosti možná bude převažovat nějaká ekologičtější výroba, ale zatím ne. Takže lokomotiva není špatná, ani to zatím není řešení, ale článek by měl upřesnit tu ekologii.
Vajce - sliepka. Keď nie je dopyt nebude nikto ekologický vodík vyrábať. A dopyt nie je pretože niet vozidiel ktoré ho vedia použiť ... Preto je nutný vývoj.
V současné době je výhodnější v případě velké výrobe OZE přerušit výrobu v uhelné nebo plynové elektrárně než vyrábět vodík. Ten v procesu - výroba vodíku elektrolýzou a zpětné spálení na elekřinu účinnost jen 30%.
To jsou neuveritelne kydy. Technologie na vyrobu ekologickeho vodiku jsou davno dostupne, ted je potreba vytvorit poptavku. Zasekl jsi se nekde pre 10 lety a porad dokola ty blaboly papouskujes pod kazdym clankem o vodiku.
I tak to ale nebude levnější než fosilní vodík, nedávalo by to smysl. Pokud to teda někdo notně nezreguluje.
A které to jsou? Ty, co při výrobě vodíku spotřebovávají obrovské množství elektrické energie vyrobené z velké části spalováním chcíplejch dinosaurů nebo obilí? Takže takové lhaní do kapsy podobné tomu u elektraout - je to ekologické, protože to má komín schovaný za kopcem a není na něj vidět...
Heh, jako by poptávka po vodíku až doposud nebyla. 😃Nic jim nebrání vyrábět ten, co je potřeba, ekologicky. Kupodivu ale mají jeho výrobci nějaké technologie na ekologický vodík na háku. 😃
Technologie jsou, ale výroba ze zemního plynu je i po deseti letech nejlevnější, proto se používá. Já samozřejmě jsem pro ten rozvoj a výzkum a lokomotivy, protože zkoušet se to musí a doufám, že ekologičtější výroba uspěje a bude se využívat z velký části. Článek jen měl zmínit současný stav výroby vodíku, protože běžná znalost to není.
Vodík se dá vyrábět elektrolýzou vody. Ideální řešení pro "ukládání energie" třeba ze solárních elektráren, když zrovna hodně svítí, nebo z jaderných elektráren, když zrovna po elektřině není taková poptávka.Stejný princip jako třeba u přečerpávací elektrárny a dalších variant ukládání energie.
Vyrábět vodík elektrolýzou vody má mizernou účinnost.Pak ten vodík musíte stlačit kvůli uchovávání a distribuci, mizerná účinnost.A pak ho musíte spálit. Mizerná účinnost.Třikrát mizerná účinnost je hodně mizerná účinnost. Vodík nebude to pravý vořechový. Já pořád sázím na ten líh a palivové články. Vyrobit to jde z lecčeho, od kukuřice po vzduch, přepravovat se to dá v petlahvích či produktovodech, spalovat to jde v palivových článcích i konvenčních spalovacích motorech...
Ale bezďáci ti potom budou chodit upíjet z nádrže 😀
Na líh v palivových článcích už taky dlouho nadšeně čekám. Asi před dvaceti lety jsem viděl na výstavišti v Praze palivový článek jako součást baterie notebooku. Pro takový věci mě to přijde dost užitečný, jako třeba pro dron a různou elektroniku s malou výdrží. Pro lokomotivy by to ale z kukuřice nebylo dobrý, protože máme málo polí. Je problém bez neekologických hnojiv uživit rostlinnou výrobou užitková zvířata a lidi. Hlína na polích se tím ničí a nezadržuje vodu. Lepší je případ, kde je vidět jak kombajn rozhazuje namletou slámu po poli. Část vypěstovaných rostlin je potřeba nechat na polích jako krmivo pro hmyz, bakterie a houby, ty dohromady vyrábí super živiny pro další pěstování a taková hlína navíc dobře zadržuje vodu.
Palivove clanky na lih jsou. Maji nizky vykon (pro dron), vysoke naroky na kvalitu paliva, vysokou cenu, mizernou zivotnost. Takze kWh vas vyjde draho i kdyby palivo bylo zdarma.Pouziva se to v luxusnich karavanech, jinde se to zrejme nevyplati.Ale nevim, jak je na tom vyvoj, pokud nejaky je, moc se o tom nepise.Ta kukurice byla priklad; lih se proste da ziskat z lecceho. Dobre, tak od slupek od brambor az po uhli 🙂
Aha, to jsem nevěděl že jsou na tom tak špatně, jsem si myslel že jsou třeba jen drahý.Jasně že kukuřice byl příklad, ale rostlinný příklad a stejně tak šlupky od brambor by bylo škoda dávat lokomotivě, teda všechen rostlinný odpad jako sláma, listí, kůra, dřevo a cokoliv rostlinnýho. To vše se např využije v bioplynové elektrárně, ale chybí to na poli a na kompostu. Když bude přes pole řada stromů, z nich na pole opadá listí, tak je to super. Suchým listím se živí ty tři žrouti a vyrobí kvalitní hlínu z nekvalitní, která na většině polí je. Některý jiný bio odpady co by mohli dělat problémy při pěstování příští rok se dají prohnat kompostem a pak vyhodit na pole stejně jako hnůj.Energetické využití bioodpadu je hezká věc, ale jen když příroda nějak převažuje nad spotřebou dobytka a lidí a není potřeba vyrábět chemická hnojiva nebo např vykácet prales atd, to není náš případ, protože celková spotřeba lidí je velká. Možná tak sehnat jiný zdroj na výrobu lihu, třeba metan co uniká z přehrad nebo z permafrostu, nebo nevim.
Líh se dá vyrábět ze vzduchu (a vody), při potřebě teda velkého množství energie (elektřiny). Ale skladování je oproti vodíku sranda (není třeba ho stlačovat, nekřehnou jeho nádrže), takže mi dává smysl využít k tomu obnovitelné zdroje. Je nadvýroba, vyrábíme líh.Jsme v situaci, kdy se aktuální cena elektřiny někdy dostává do záporných čísel. A to je přesně ten čas, kdy dává smysl vyrábět ethanol ze vzduchu. Pokud budeme dál šlapat do zelené energie, bude takových časů víc.Podobně se dá hovořit i o vodíku (tam navíc máme technologii na výrobu vodíku z vody a slunce napřímo, bez převodu na elektřinu, pak to teda nevyrábí elektřinu), ale vodík je oproti lihu strašně náročná věc. Líh umíme spalovat úplně běžně už teď, a navíc má rozsáhlé využití v chemii.
Zapomínáte, že vodík nemusíte jen spalovat, taky ho můžete užít v palivovém článku a tím se účinnost zvyšuje, technik výroby vodíku je víc než jen elektrolýza a ze zemního plynu. Navíc výroba lihu taky spotřebuje dost energie na destilaci.
Na nic z toho jsem nezapomněl.Palivový článek momentálně nedává ekonomicky vůbec smysl. Jeho cena a životnost dávají dohromady takovou kombinaci, že i při nulové ceně vodíku jste na obrovských sumách za jednotku energie.Výrobu elektrolýzou řeším proto, že na ni navazuju. To se tak dělá, že se ve vláknu navazuje na nějaké téma.A problém s účinností při stlačování je daný stavovou rovnicí.
I v létě, v době nejvyššího výkonu OZE jedou plynové a uhelné elektrárny, takže jaksi není energie, která by byla přebytek a nedala se jinak využít. Navíc až přebytky třeba za 10 let budou, tak se to nejdříve bude řešit pomocí přečerpávacích elektráren a bateriových úložišť, které budou řešit špičky v rámci dne. Takže řešit přebytky formou výroby vodíku je budoucnost vzdálená minimálně 15 let.
Šunter, jestli to nebude minimálně u nás hrozně populární lokomotiva, tak nevim.
Anglický pojem shunt odpovídá na železnici běžně používanému českému pojmu posun.
Německý pojem Schund odpovídá českému šunt 🙂
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.