Jinde se jaderné energie nebojí, viz. dnešní článek na Zive.cz:Microsoft má v plánu v roce 2028 restartovat jadernou elektrárnu Three Mile Island, která je ve Spojených státech známá především kvůli jedné z nejvážnějších havárií v historii jaderné energetiky. 28. března 1979 se v ní částečně roztavil druhý reaktor a byla zamořena provozní budova a její blízké okolí, nicméně havárie nezpůsobila žádná úmrtí ani závažné zdravotní problémy. Zprovozněn bude vedlejší blok TMI-1, jenž byl uveden do provozu v roce 1974 a fungoval bezpečně až do roku 2019, kdy byl uzavřen z ekonomických důvodů. Opětovné zprovoznění reaktoru zajistí dostatek čisté energie pro Microsoft, ale také přinese ekonomické přínosy pro Pensylvánii, kde se elektrárna nachází. Očekává se, že projekt vytvoří tisíce pracovních míst a vygeneruje miliardy dolarů na daních a dalších příjmech. Konkrétně má jít až o 3 400 přímých a nepřímých pracovních míst, 16 miliard dolarů pro HDP Pensylvánie a 3 miliardy dolarů na státních a federálních daních. Opětovné spuštění jaderné elektrárny Three Mile Island lze označit za symbol obnovy zájmu o jadernou energii v době, kdy se prakticky celý svět snaží přejít na čistší a udržitelnější zdroje energie. I když má jaderná energie své odpůrce, pro Microsoft představuje klíčový prvek pro dosažení jeho klimatických cílů a udržení tempa růstu technologických inovací. Microsoft není jedinou technologickou firmou která hledá čisté zdroje energie. Podobnou cestou se vydává například Amazon, který rovněž investuje do jaderných zdrojů pro své datové centrum.
Názor byl 1× upraven, naposled 30. 9. 2024 07:40
Zasadni na cele jaderne energetice je, ze je rizikova. Viz anime Dr. Stone. Nekdo zkameni lidstvo na 1000 let. Co se stane s elektrarnamy, pokud prave budou v provozu? To uz v tom anime nikdo neresi. Co se stane s elektrarnou, pokud nekdo vyradi elektroniku? Ze to bouchne je ta nejmensi skoda. Problem je nasledna radiace. Co se stane, pokud se podari v urychlovaci vytvorit superhmotny super stabilni prvek? Cerna dira. Opet to fyzici neresi. Nenesou preci zadnou zodpovednost, ze? Nehlede na to, ze si myslim, ze je to hloupost. Ze, pokud je neco super hmotne, tak to nabyva stavu kapaliny, pisku, slunce nebo planety. Problem teda je, ze zrovna na planete ma dostatek materialu, aby to nabralo na hmotnosti jeste vic. Mimochodem, vytrysky gama z diry by slo mozna vyuzit pro komunikaci na velke vzdalenosti. A prijde mi hrozne zajimave, ze vesmir je studeny, kdyz je plny slunci. Kam se to teplo ztraci? Podle mne, dochazi k premene na hmotu jako prirozeny stav.
No treba to mysliteli, bude tim ze vesmiru je vakuum nebo castecne a tim se energie moc nesiri
S tou černou dírou jste to rozsekl 😀 Je vidět že fyzice vůbec nerozumíte, ale o to větší zřejmě máte potřebu vyjadřovat se k bezpečnosti jaderných elektráren 😉
Pokud čerpáte informace o tom, co by se mohlo stát z anime a bulvárních popularistických článků, tak je těžké diskutovat. Nicméně alespoň ve stručnosti.Bezpečnost jaderných elektráren - ty elektrárny jsou vymyšlené opravdu chytře tak, aby byly bezpečné i v hodně krizových scénářích. Aby vůbec nějaká radiace unikla, tak musí dojít k hodně nešťastné souhře okolností (Fukušima), nebo velmi cílenému úmyslnému překonávání ochran (Černobyl)Nebezpečnost radiaktivního zamoření - obecně je lepší se jakémukoliv i jen mírně radioaktivnímu zdroji vyhnout a i sebemenší únik z JE je špatně. Na druhou stranu ten radioaktivní materiál má svůj poločas rozpadu, a dost často hodně krátký. V případě Černobylu i Fukušimy je nejzásadnější Cesium 137. To má poločas rozpadu 30 let. To znamená, že dnes je to sice průšvih, ale za tisíc let? Zůstane jen sotva měřitelný náznak. Vznik černé díry v urychlovači - tohle je jen hodně fantaskní představa. K energiím které by na něco takového byly zapotřebí se neumíme ani vzdáleně přiblížit. A i kdyby černá díra náhodou vznikla - všechny černé díry se postupem času vypařují. Čím menší, tím rychleji k tomu dochází. Pokud by v urychlovači opravdu vznikla černá díra, stále by měla hmotnost jen těch pár atomů ze kterých vznikla, takže by do sebe nestrhnula vůbec nic a vypařila by se dříve, než by se k čemukoliv stihla přiblížit. No a ohledně studenosti vesmíru - vesmír není studený. Ani horký. Vesmír je převážně vakuum, které žádnou teplotu nemá. Můžeme se bavit tak maximálně o množství tepelného záření které se rozptyluje do prostoru. Ale vzhledem k tomu, že (viditelný) vesmír není nekonečný a hmota je v něm hodně řídce, tak odpověď je jednoduchá, že se záření rozptyluje do prostoru.
Dobře popsaná ta černá díra 🙂Ve vesmíru převládá vakuum, to nemá teplotu, takže chladič s ventilátorem tam nenasaje horkou ani studenou hmotu, ale není tam úplné vakuum. Jsou tam kromě fotonů řídce i hmotné částice, atomy, ionty, dokonce i nějaké molekuly a ty maj v průměru nějakou teplotu. Myslím že asi 2 až 3 K.
Díky. Hodně lidí má představu, že černá díra je jakýsi ultimátní vysavač, který tak nějak z principu požírá všechno ve svém okolí. Přitom si neuvědomují, že je to z vnějšku stále obyčejný hmotný objekt pro který platí stejné fyzikální zákony, jako pro všechno ostatní. Čili, že černá díra vzniklá srážkou dvou protonů bude mít přitažlivou sílu jako dva protony, a ne že se tím okamžikem nějak převrátí fungování gravitace na celé planetě. Ohledně vesmírného vakua, ano, jsou tam řídce různé částice, ale když se do toho zaplete kvantová mechanika, tak je to ještě složitější, protože dokonalé vakuum není "nic", ale prostor vyplněný poli, ze kterých neustále vznikají a zanikají částice. Z toho pak plyne to vypařování černých děr a další zajímavé jevy. Třeba to, že na zrychlující se objekt působí teplo i když v prostoru nejsou žádné zdroje. Nicméně to co popisujete souvisí s teplotou reliktního záření. Okolo celého viditelného vesmíru vidíme pozůstatek hmoty z období vzniku vesmíru, což je fakticky neprůhledné plazma. Stejně jako jiná hmota má svou teplotu a úměrně tomu vyzařuje tepelné záření. A ta teplota které záření odpovídá je přibližně 2,73 K. V praxi to znamená, že jakýkoliv běžný objekt s teplotu vyšší než uvedenou bude zářením ztrácet více energie, než kolik jí přijímá a tedy bude chladnout. Naopak objekt chladnější bude z reliktního záření přijímat více tepla, než kolik ho sám ztrácí a bude se tak ohřívat. Pokud tak ze hry vyřadíme vliv záření hvězd, veškerá hmota vesmíru se postupně ustálí na těch zhruba 2,7 K (a jak bude vesmír stárnout bude klesat). Hodně zjednodušeně se tak dá říct, že vesmír má teplotu 2,7 K, což pro nás lidi znamená, že je studený. Čili to co psal kolega na začátku. Jenže to je právě extrémní zjednodušení, ze kterého se bez hlubšího pochopení podstaty nedá nic usuzovat.
Jo připomínku na reliktní záření jsem čekal :) Jakou má ale vesmír průměrnou teplotu, když hvězdy nejsou zanedbatelná část hmoty?
To je docela těžká otázka, když nevíme co to vesmír vlastně je, z čeho se skládá a nevidíme za tu hranici zárodečného plazmatu. Navíc v tom docela dělají bordel zrovna ty černé díry, které by z podstaty měly být extrémně horké, čím hmotnější, tím teplejší, jenže pro vnějšího pozorovatele jsou naopak extrémně chladné a čím jsou hmotnější, tím jsou chladnější.
Schválně jsem o nich nepsal :) Horké uvnitř určitě jsou, ale jsou jakoby izolované, takže bych je asi vynechal a počítal jen s hvězdami až po mlhoviny a ty řídce rozmístěné částice. Ty kvantové fluktuace vakua se třeba taky můžou vynechat i když by mě zajímalo jakou maj ty elektrony a pozitrony teplotu a jak je to hustý. Že nevidíme starší vesmír než reliktní záření té plazmy by mě nevadilo. Mě stačí se omezit na současnou podobu vesmíru jako jsou galaxie a skoro prázdno mezi nima a klidně se omezit na známou hmotu bez záření.
A co když je Země placatá, nespadne na nás satelit? To je asi stejný problém jako s tou černou dírou v urychlovači. Ta nebezpečná tam nejde vytvořit, ale bulvární články jsou super čtení, co? 😝 Možná ty články ani nelhali, možná nepsali že tam může vzniknout, možná jen napsali otázku "a co by se stalo kdyby tam vznikla černá díra a začala požírat okolí?" takže jen hezky bez lží nachytali čtenáře, kteří si nevšímají, kde to čtou.Kdyby v tom urychlovači vzniknul dynosaurus, tak by to bylo taky nebezpečný.
Cela energeticka politika statu stoji za starou backoru. Ostatne jako cela nase politicka reprezentace bez ohledu na stranickou prislusnost, ale to je jiny pribeh.O SMRs se sice mluvi v souvislosti s nahrazovanim uhli, ale ono nam to nejak casove nesedi. S ukoncenim uhli se sice pocita, jen nikdo nevi presne kdy a tak se mluvi o obdobi 2027-2033. Jenze prvni SMR se u nas bude stavet nejdrive tak v roce 2035, spise ale po roce 2040, pokud vubec a rozhodne to nebude postavene za tyden. Zatim jsou to jen plany, nikde to komercne nebezi a do realneho nasazeni je daleko. Tedy myslenka mozna hezka, ale...Nebude to tedy rychle a ani levne, protoze to nebude zadna seriova velkovyroba. Navic to bude muset zohlednovat legislativu jednotlivych statu. Realne to na jednotku vykonu muze byt i drazsi, nez klasicky "velky" reaktor.Jako nahrada za uhli to tim padem byt nemuze, protoze se to casove nepotkava a v mezidobi stavet paroplyn by bylo nezodpovedne plytvani. Spolehat na dovoz lze, ale ne v obdobi, kdy i okolni staty budou mit nedostatek. To je jen dalsi nesmysl. Jenze potrebujeme levnou elektrinu a v dostatecnem mnozstvi, coz energeticka politika statu v podstate vubec neresi. Tim levnou myslim za konkurenceschopnou cenu, tedy o 2/3 levnejsi, nez je dnesni cena pri rocnim kontraktu.Pokud budeme dale pokracovat v soucasne energeticke politice, tak toho proste nelze nikdy dosahnout.Klicove je dimenzovat vyrobu elektriny dle zimniho obdobi s vyhledem na ocekavany narust spotreby do budoucna. To je snad kazdemu s vyjimkou politiku jasne. Energetika se musi vzdy dimenzovat podle obdobi s nejvyssi spotrebou a ta je v zime cca 1,5x vyssi, nez letni. Jenze zimni spotrebu nam nepokryji dnes mohutne protlacovane FVE, tu nam nyni zajistuje jadro a prave to uhli. Pokud uhli nahradime jadrem, tak to v principu neni spatna volba, ma vsak jedno velke ALE...
Aby se vystavba drahych JE zaplatila, tak musi fungovat celorocne s tim, ze v obdobi s nejnizsi spotrebou se bude na nekterem bloku planovat udrzba. I tak bude elektriny z jadra nadbytek. Jenze v dobe nadbytku budou chtit prodavat i majitele velkych FVE. A tak se nam v energeticke koncepci vystavba jadra a vystavba FVE opet nepotkava, ale jde v principu proti sobe. Kdyz zajistime zimni spotrebu vyrobou z jadra, tak v lete bude nadbytek, protoze je nizsi spotreba. Pak ale duplicitni vyrobu z FVE vubec nepotrebujeme. A naopak, pokud zimni spotrebu jadrem nepokryjeme, tak nam s tim FVE moc nepomohou. Jiste, v zime mohou pomoci vetrniky, jenze to take neni vzor stability ve vyrobe, protoze kdyz nefouka, tak nevyrabi, kdyz fouka moc, tak se musi odstavit a kdyz mrzne, tak se odstavuji take, protoze namraza na lopatkach je problem.Navic ano, pripojovani vykonnych zdroju do site s vysokou volatilitou muze byt problem, ale to je asi ten nejmensi problem, protoze to se da snadno resit vyskrtnutim prave tech nestabilnich zdroju. :P
Muzete se zastavit v Rezi nebo Brezanech
Jestli není něco lepšího, tak to může být to nejlepší pro největší uhelné elektrárny.
SMR jsou politická zakázka. Drahé, neefektivní. Vlhký sen,Realizovaný pouze na jaderných ponorkách.Pouze velké reaktory zajistí nízkou cenu ee.Zbytečně utrácené peníze za studie.
Názor byl 1× upraven, naposled 29. 9. 2024 17:46
Presne jako jeden z nasich kverulantu v SVJ ohledne zatepleni panelaku pred 5 lety. Teď chodi rad a neremca, protoze za posledni 3 roky zdrazili z 340,- za GJ na 685, - za GJ za TUV. Dobry co. Ale i tak nula s nulou posla a nikdo nic v podstate nesetri.
Názor byl 1× upraven, naposled 29. 9. 2024 19:49
Srovnávat zateplení paneláku se SMR je naivita srovnatelná s maocetungem.Jde o efektivitu zdroje.Náklady SMR s velkým redaktorem jsou srovnatelné. Co ale čekat od bolševiků.
Tak evidentne na tvem neodbornem nazoru nezalezi. Kdybys byl jeden z vyvojaru SMR, tak bych se zamyslel nad konceptem a tvym tvrzenim, ale obycejny laik, sirici pivni reci o necem, cemu sam moc nerozumi fakt asi mne ani jineho trapit nemusi. Toz o tom bolsevismu.Diverzita zdroju je proste nutna a dost dulezita, steje jako navyseni celorepublikove kapacity. 10x300 MW je uz poradna zasoba v energetice.
Názor byl 1× upraven, naposled 30. 9. 2024 07:45
Má pravdu. 😝
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.