Česko doplácí na světelný smog. Ulice zbytečně prosvítí dvě miliardy ročně, říká astronom Suchan

Noční nebe v Česku zamořuje světelný smog z 1,4 milionu pouličních lamp, říká astronom Pavel Suchan. Čtyřicet procent z nich svítí zbytečně, dodává. V tuzemsku to příští týden zkomplikuje i pozorování padajících Perseid a zatmění Měsíce. Problém nadměrného osvětlení měst a obcí má řešit nová mezirezortní komise.

Rozhovor připravil deník E15.cz

V pondělí bude vidět částečné zatmění Měsíce. Jak bude úkaz vypadat?

Měsíc bude na spodním okraji neostře „ukousnutý“. Vycházet začne prakticky v době maximálního zatmění, tedy 20 minut po osmé hodině večer. Nejlépe to bude vidět na jižní Moravě. V Praze Měsíc vyjde až osm minut po vrcholu zatmění. Jde o velmi fotogenický úkaz. Bude možné ho vyfotit i běžnou zrcadlovkou.

​

Také začínají oblíbené srpnové Perseidy. Uvidí lidé padající hvězdy i z měst?

Kvůli světelnému smogu v současnosti nemá vůbec smysl z města meteory pozorovat. Potřebujeme k tomu tmavou oblohu, kde vidíme i slabé, málo svítící objekty. S velkou nadsázkou se dá říct, že kdyby se dneska řítil na Zemi nebezpečný asteroid, astronomové by ho nemuseli kvůli světelnému znečištění zaregistrovat.

Světelný smog způsobují hlavně pouliční lampy. Kolik jich vlastně v Česku svítí pánubohu do oken?

Lamp, nebo jak říkají odborníci světelných bodů, tu máme zhruba 1,4 milionu. Náklady na nevyužité světlo odvozujeme z evropských čísel. V celé Evropské unii dosahují v přepočtu 140 miliard korun ročně.

Pokud to převedeme na počet obyvatel, na Česko vychází ztráta dvou miliard korun. Uvádí se, že zbytečně platíme až 40 procent veřejného osvětlení. Stačí se podívat z letadla, když poletíte v noci nad Českem. Lampy vidíte – svítí nahoru, což je špatně.

Jste jako zástupce astronomů jedním ze členů letos vzniklé komise, která má pomoci problém řešit. Co navrhujete?

Stačí přijmout naprosto jednoduchá pravidla. Lampy by měly mít svrchní kryty a svítit jenom dolů. Stejně tak osvětlení památek by mělo směřovat dolů. Pokud to nejde, světelný přesah musí být co nejmenší. A měli bychom používat teple bílou až skoro oranžovou barvu světla.

Byli jsme na to zvyklí, dnes ale mnoho obcí nainstalovalo bílá LED světla s nebezpečnou modrou složkou. Ta je pro organismus špatná. Bez tmy si tělo nevytváří dost hormonu melatoninu a bez něj špatně regenerujeme.

Říkám, že zlepšením venkovního osvětlení vyhrají všichni. Je to přínos pro zdraví lidí, pro přírodu, pro ekonomiku, pro bezpečnost na ulicích. Nenapadá mě, komu by mohlo omezení světelného smogu vadit.

Existuje už nějaká podpora od státu?

Ministerstvo životního prostředí nabízí dotaci na výměnu veřejného osvětlení obcím na území národních parků. V tuto chvíli se jedná o tom, že by byla dotace rozšířena i na chráněné krajinné oblasti. To by znamenalo plných 14 procent plochy ČR.

Letos také chystáme ve spolupráci se Svazem měst a obcí vydat manuál šetrného osvětlování. Měl by ho zdarma dostat každý starosta v zemi. Je to velmi jednoduchá, sedmistránková publikace s názornými ilustracemi. Starostové zatím mnohde vůbec neměli čas osvětlení nějak zvlášť řešit.

Česko je v rámci EU průkopníkem v zavádění rezervací tmy. Máme tu už tři – v Beskydech, u Manětína a v centru Jizerských hor. Přibude nějaká nová?

Je pravda, že Jizerskou oblast tmavé oblohy jsme vyhlásili v roce 2009 jako první takový region v Evropě. Stihli jsme to, i když náhodou asi jen o pět dní dřív, než se svou první oblastí přišli Maďaři. Ta jizerská byla ale zároveň první přeshraniční na světě, je na česko-polském pomezí.

V současnosti je ve hře zavedení čtvrté české oblasti tmavé oblohy v Podyjí. Region zahrnuje téměř stovku obcí, s nimiž se teď jedná. Zájem projevil také vedoucí Správy CHKO Brdy Bohumil Fišer. Protože jsou ale Brdy blízko Příbrami a Prahy, obloha tam není zdaleka tmavá.

Znamená vyhlášení oblastí tmavé oblohy konkrétní přínos?

Zatím nemají žádnou oporu v zákoně. Je to jen deklarativní záležitost. Ale například v Manětínské oblasti už začaly některé obce měnit osvětlení podle přijatých pravidel. Samozřejmě to může přilákat i turisty, kteří chtějí vidět čistou noční oblohu.

V Beskydech například jezdí za návštěvníky pojízdná observatoř. Navštěvuje školy v přírodě nebo turisty a za malé vstupné jim ukazuje hvězdy. Na semináři o světelném znečištění v Českých Žlebech na Šumavě jsem zase potkal člověka, který v tamní tmě zvažuje vybudovat kavárnu pod hvězdnou oblohou.

Jaký je v „rezervacích“ rozdíl ve viditelnosti oblohy oproti zbytku území?

Na místě, kde je dokonalá tma, byste viděli na obloze asi tři tisíce hvězd. Takovou oblast ale v Česku už bohužel nemáme. V Jizerských horách můžete spatřit zhruba 1900 hvězd. Na venkově je to obvykle kolem 1500, ve městech stovky nebo jen desítky hvězd. Na planetě už existuje dokonce jedno město – čínský Peking –, kde v noci není vidět žádná hvězda, spatříte jenom Měsíc.

Lampy svítí špatným směrem, to je jedna věc. Někdy jsou ale zbytečně na místech, kde nikdo neprojde, jak je noc dlouhá.

Starostovi v České republice žádný zákon vysloveně neukládá, aby zřídil veřejné osvětlení. On se ovšem samozřejmě může oprávněně bát, že si někdo zlomí na ulici nohu a bude se potom s obcí soudit. Jeden starosta mi například říkal, že si někteří lidé koupí dům záměrně na kraji obce, aby mohli být na samotě v přírodě, ale pak požadují, aby obec k domu přivedla veřejné osvětlení.

Bylo by řešením prostě na určité noční hodiny zhasínat?

Samozřejmě je možné zhasínat v době, kdy po ulicích nikdo nechodí. To dělá mnoho obcí, ať už proto, že si váží nočního životního prostředí, nebo protože prostě šetří. A obava, že to zvýší kriminalitu, není na místě. Statistiky to neprokazují, dokonce některé potvrzují opak.

Druhou možností je regulace. Třeba Říčany u Prahy zavedly regulaci příkonu, což je asi to nejlepší řešení. V jedenáct večer ztlumí lampy na 50 procent. Člověk to přitom vůbec nepozná, protože oko se bez problému přizpůsobí. A město ročně ušetří 3,5 milionu korun za elektřinu.

Zvažuje vaše komise navrhnout o venkovním osvětlování nový zastřešující zákon?

Možné to je, ale spíš půjdeme jednodušší cestou. Zřejmě bude stačit deklarovat limity světelného znečištění jako veřejný zájem a promítnout to do současných norem. Třeba do přestupkového zákona. Bereme jako samozřejmost, že když opilec v noci huláká pod okny, zavoláme policii a on dostane pokutu za rušení nočního klidu.

Ale přece stejným rušením je, pokud někdo v noci naplno svítí do oken. Světelný smog je už dnes zmíněn také ve stavebním zákoně, ale bez konkrétních limitů. Mezirezortní skupina předloží konečné návrhy do ledna příštího roku.

Hrozí i průmyslovým podnikům, že budou muset honem draze měnit osvětlení?

Rozhodně ne. I ve světě se postupuje tak, že se s obměnou světel míří do budoucna. Ekologické limity platí jen pro nová světla, když je staré osvětlení tak jako tak potřeba vyměnit. To, co ale bude třeba řešit dříve a urgentněji, budou ty případy, kdy světlo ruší občany. Lidé musejí mít možnost se proti obtěžování světlem bránit.

Co říkají na regulaci světelného smogu výrobci žárovek a lamp?

Je pro mě až nepochopitelné, že někteří distributoři se dřív dost ježili. Šlo spíš o uraženou ješitnost, že se jim do oboru pletou nějací astronomové. Dneska už i na veletrzích vidíte, že výrobci jdou jednoznačně směrem k ekologickým svítidlům. Vadit to snad může jenom nějakému lobbistovi se skladem starých lamp, které by chtěl prodat.

Jak jsou na tom se světelným smogem v zahraničí?

Je to celosvětový problém, každý rok přibude na planetě šest procent umělého světla. V Evropě už v podstatě není místo s dokonalou tmou. Světelné znečištění se šíří atmosférou na vzdálenost klidně i 300 kilometrů.

V rámci EU udělalo pokrok Slovinsko. V roce 2007 začalo kvůli úsporám s obměnou osvětlení, dnes tam nevidíte špatnou lampu. Itálie má na osvětlení skvělý zákon, který se čte jak detektivka.

Na začátku vám řeknou, kdo je „vrah“, poté co způsobil, jak to řešit. Limity na světelné znečištění tam přijalo 13 regionů. A světelný smog znatelně poklesl na Slovensku. Došlo tam k útlumu průmyslu a na nové osvětlení tam zavedli dotace.