Čeští vědci si na své konto připsali další zajímavý vynález v podobě vysokonapěťové baterie. K jejím největším výhodám má patřit bezpečnost, nízká cena a vysoká kapacita. O patentu informovala Akademie věd České republiky.
Kapacita nové baterie – pohybující se okolo 45 mAh/g – je srovnatelná s komerčně dostupnými nikl-metal hydridovými akumulátory. Dosavadní výsledky ukazují, že vydrží 500 cyklů vybití a opětovného nabití, což je méně než v případě lithium-polymerových akumulátorů, které deklarují až 2000 cyklů.
Český vynález
Nový typ baterie představili vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR a Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Funguje na principu elektrochemické reakce a měla by vyřešit problémy s hořícími bateriemi. Vědci vidí její praktické uplatnění pro ukládání elektřiny vyrobené solárními a větrnými elektrárnami.
Česká baterie má pro nasazení v segmentu obnovitelné energetiky ty nejlepší předpoklady – kromě bezpečnosti hrají v její prospěch nízké výrobní náklady. Většina současných technologií se totiž nehodí pro vysokokapacitní ukládání elektřiny zejména z důvodu vysoké ceny.
Baterie nehoří a nemůže vybuchnout, protože má nehořlavý elektrolyt. V tom tkví její největší výhoda proti stávajícím lithium-iontovým bateriím, které obsahují hořlavé organické elektrolyty a lithium, jež se může na vzduchu samovolně vznítit.
Základem úspěchu je sůl
Tým vědců vedený Jiřím Červenkou se inspiroval více než 130 let starými poznatky německého chemika Franze Hofmeistera, který studoval vliv speciální chaotropní soli na vlastnosti vodných roztoků. Nová technologie je založena na principu vodné baterie: využívá slanou vodu, zinek a grafit.
„Vodné baterie byly představeny již dříve, ale jejich rozmachu bránila relativně nízká kapacita a napětí. Našemu týmu se podařilo tento problém vyřešit tím, že jsme do roztoku vody přidali velké množství chaotropní soli chloristanu zinečnatého,“ vysvětluje Červenka.
Inovativní řešení si vědci patentovali v rámci lucemburského a evropského patentu. Výsledky svých výzkumů také publikovali ve vědeckých časopisech – například v Journal of Materials Chemistry A. Nyní hledají průmyslové partnery, kteří by měli zájem o další vývoj produktu.
