Třicátý květem roku 2020 se stal milníkem v letech do kosmu. Astronauti NASA se ten den „svezli“ na mezinárodní vesmírnou stanici ISS soukromou raketou Space X Crew Dragon. Američané byli po odstavení raketoplánů v roce 2011 odkázáni na ruské rakety, a tak letěli po dlouhé době na ISS vlastním dopravním prostředkem.

Větší přelom v historii astronautiky ale představoval fakt, že lidé poprvé letěli do kosmu se „soukromníkem“. Space X přitom není jediný soukromý program pro lety lidí do kosmu. Konkurenci mu dělají program Starliner firmy Boeing a program Orion firmy Lockheed Martin. | Foto: Shutterstock

Kosmickou loď Starliner vyvíjí Boeing ve spolupráci s NASA. Měla by se do ní vejít sedmičlenná posádka nebo menší počet lidí společně s nákladem pro mise na oběžné dráze kolem Země. | Foto: NASA

Při služebních misích NASA poletí na Mezinárodní kosmickou stanici až čtyři členové posádky. Po šestiměsíční pozemské „rekonvalescenci“ může Starliner startovat znovu. Je konstruován tak, aby za svůj „život“ zvládl deset letů. | Foto: NASA

Orion je vesmírná loď pro lety s lidskou posádkou mířící hlouběji do vesmíru. Pro nároky takových letů je speciálně konstruovaná. Při dlouhodobém pobytu v kosmu zajistí astronautům vše potřebné. Má odpovídající vybavení pro navigaci a komunikaci. | Foto: NASA/Scott Kelly

Skýtá lidem dostatečnou ochranu před radiací v meziplanetárním prostoru. Pro návrat do zemské atmosféry je vybavená největším tepelným štítem na světě. Lockheed Martin má s NASA smlouvu na šest misí kosmických lodí Orion. | Foto: SpaceX, CC  

První z nich by měla dopravit lidskou posádku v roce 2024 na Měsíc. Letět by s ní měla i první žena, která vstoupí na povrch tohoto vesmírného souputníka naší planety. Tímto letem by měl odstartovat dlouhodobější program NASA, který počítá s vytvořením trvalých základen na Měsíci s následným přechodem k cestám na Mars. | Foto: Gateway Foundation

Podle expertů ale nebudou tvořit hlavní klientelu soukromých „kosmických dopravců“ astronauti z NASA, nýbrž vesmírní turisté, kteří chtějí do kosmu „nakouknout“ pro zábavu. | Foto: Land Rover MENA, CC BY 2.0

Na poli vesmírné turistiky se silně angažuje např. společnost Virgin Galactic  se svou vlastní lodí SpaceShipTwo a také společnost Blue Origin s kosmickou kabinou New Shepard.   | Foto: NASA

 Ty nemíří na oběžnou dráhu kolem Země nebo dokonce na Měsíc či ještě někam dál. Jejich cílem je vynést turisty do výšky nad sto kilometrů čili nad tzv. Kármánovu hranici pojmenovanou podle svého autora Theodora von Kármána, amerického inženýra a fyzika maďarského původu.  | Foto: NASA

Tyto výšky jsou zajímavé například proto, že se v nich odehrávají děje pozorovatelné ze zemského povrchu jako polární záře. Oficiálně lze ve výškách do 100 km od povrchu Země hovořit o „nadmořské výšce“. Nad Kármánovou hranicí už se mluví o „vzdálenosti od Země“

Pro komerční lety je však nejdůležitější, že Kármánovu hranici uznává za hranici mezi atmosférou a vnějším kosmickým prostorem Mezinárodní letecká federace (FAI). Pokud se pasažéři dostanou při letu za Kármánovu hranici, splní tím kritérium pro vesmírný let | Foto: Shutterstock

Historicky byla za hranici kosmu ve Spojených státech považována už výška 50 mil (zhruba 80 kilometrů). Za astronauty proto byli uznávání i lidé, kteří se dostali nad tuto výšku, i když nepřekonali Kármanovu hranici | Foto: SpaceX, CC  

V únoru 2019 překonali na palubě Space ShipTwo tuto nižší hranici při komerčním letu i piloti Dave Mackay a Michael Masucci spolu s první „vesmírnou pasažérkou“ astronautickou instruktorkou Beth Mosesovou z Virgin Galactic. | Foto: NASA

S komerčními lety do vesmíru, ať už těmi „hlubšími“ prezentovanými kroužením po oběžné dráze kolem Země nebo cestami k jiným tělesům sluneční soustavy, nebo těmi „mělčími“ pohybujícími se těsně za Kármánovou hranicí, se pojí nezanedbatelná rizika. | Foto: NASA/Scott Kelly

Ta se dají jen těžko srovnávat s riziky, jaká podstupovali profesionální astronauti. Ti sice podnikají mise za podmínek, které lze často jen těžko předem odhadnout, ale na druhé straně jsou podrobeni pečlivému výběru a náročnému tréninku. | Foto: NASA

Vesmírní turisté se budou rekrutovat z běžných smrtelníků se všemi chorobami, neduhy a slabostmi. Jejich výcvik nesnese srovnání s náročným výcvikovým programem, jaký podstupují astronauti. | Foto: Orion Span

Komerční lety do vesmíru tak neotevírají jen otázky spojené s bezpečností a spolehlivostí použité techniky, ale také otázky vyvěrající ze specifik kosmické medicíny. S tím pak bezprostředně souvisí otázky právní a etické.  | Foto: Virgin Galactic/Mark Greenberg, CC BY-SA 3.0

Komerční lety do vesmíru tak neotevírají jen otázky spojené s bezpečností a spolehlivostí použité techniky, ale také otázky vyvěrající ze specifik kosmické medicíny. S tím pak bezprostředně souvisí otázky právní a etické.  | Foto: INT_21h, CC BY-SA 3.0

Některá nebezpečí, např. značné zrychlení při startu nebo při přistávání, vliv mikrogravitace při letu po oběžné dráze, kosmické záření a radiace slunečních erupcí nebo rizika srážky s meteority jsou celkem zřejmá a jasná. Velkou neznámou však zůstávají reakce lidského organismu na podmínky letu. | Foto: NASA

Platí to pro astronauty vybírané z absolutně zdravých lidí ve špičkové kondici. Pro turisty, kteří takovým zdravím a kondicí nevládnou, to platí dvojnásob. | Foto: NASA/Boeing

Podle Langstonové nevěnují soukromí kosmičtí dopravci tomuto problému zatím dostatečnou pozornost. Závažnost těchto otázek si asi plně neuvědomují ani potenciální vesmírní turisté.

Mimořádné situace při startech a přistáních při kosmických letech NASA pomáhají zvládnout United States Space Force (Vesmírné síly Spojených států amerických). | Foto: Shutterstock

Úkolem sto padesáti zaměstnanců a osmi leteckých dopravních prostředků je záchrana posádek, které se dostaly do potíží. United States Space Force jsou připraveny provést záchrannou misi na „kterémkoli místě na Zemi“. | Foto: NASA

Systém byl vypracován pro raketoplány, které mohly při problémech během startu volit z několika možností. Vedle návratu na místo startu připadalo do úvahy třeba i nouzové přistání v západní Evropě nebo v západní Africe. | Posádka raketoplánu ale mohla skončit i na otevřeném oceánu nebo v odlehlé pustině. Podobným potížím jako při startu mohla posádka raketoplánu čelit také při návratu ze Zemi.

Současná záchranná jednotka je poměrně skromná. V dobách své největší slávy, kdy létaly mise Apollo na Měsíc, bylo na záchranné operace vyčleněno na šest tisíc lidí, čtyřiadvacet letadel a vrtulníků a sedm námořních lodí. | Foto: NASA

To bylo dáno ale tím, že lodi Apollo přistávaly na padácích do moře, odkud musely být posádky urychleně vyzvednuty. S přistáváním raketoplánů na drahách velkých vojenských letišť se nároky na personál a techniku podstatně snížily. | Foto: Afmc.af.mil

Dnes jsou jednotky United States Space Force trénované i pro záchranu posádek Space X. Při prvním letu Space X Crew Dragon byli „kosmičtí záchranáři“ v plné pohotovosti a specifika záchrany posádky z nového typu lodi měli perfektně nacvičená. | Foto: NASA

V současnosti cvičí záchranáři také operace s posádkami z programů Starliner a Orion. Nedávno si například nacvičovali záchranu posádky Orionu, která neplánovaně přistála na moři. | Foto: NASA/Scott Kelly

A jak je tomu se záchranou posádek s vesmírnými turisty z komerčních kosmických letů, jako je SpaceShipTwo nebo New Shepard? To zatím nikdo neví. | Foto: Gateway Foundation

Přitom výcvik záchranářů pro operace na s novým typem kosmické lodi chce svůj čas. Záchranu posádky Space X Crew Dragon trénovali specialisté ze United States Space Force plných pět let. | Foto: Land Rover MENA, CC BY 2.0

„Musíme počkat, jak se situace vyvine,“ říká na adresu komerčních vesmírných letů velitel záchranné jednotky generál Doug Schiess. „Uvidíme, jak bude americká vláda tyto aktivity regulovat. Ale jakmile lidé letí do vesmíru, musíte být připraveni k jejich záchraně. Někdo to bude muset dělat.“ | Foto: Jeff Foust, CC BY 2.0

Času už moc nezbývá, protože třeba SpaceShipTwo provedla v květnu zkušební let v Novém Mexiku. Firma Virgin Galactic už v únoru oznámila, že jejím cílem je dostat svého zakladatele Richarda Bransona do vesmíru (tedy za Kármánovu hranici) do konce roku 2020 | Foto: LunchboxLarry, CC BY 2.0

Do té doby však Virgin Galactic zcela jistě nebude mít záchranné operace s United States Space Force ani domluvené, natož pak nacvičené. Zatímco zakladatel Virgin Galactic může letět za Kármanovu hranici „na vlastní triko“, u zákazníků, kteří si let tvrdě zaplatí, to možné nebude. | Foto: NASA

Zvláště když Kármánova hranice leží výše než tzv. hranice bezpečného návratu, tedy výšky, do které mohly raketoplány v případě problémů bezpečně přerušit let. Stávající legislativa však s pasažéry kosmických letů nepočítá a ti se výletem za Kármánovu hranici ocitají nejen ve vakuu kosmického prostoru, ale také v „právním vakuu“ leteckých zákonů a předpisů. | Foto: Shutterstock

Například předpisy americké Federal Aviation Administration (FAA) zřízené v 50. letech minulého století k regulaci letecké dopravy pamatují na ochranu veřejnosti před následky kosmických letů (např. havárií raket nebo pádů družic). To se však týká výhradně obyvatelstva pobývajícího na zemi. | Foto: SpaceX

Zatím však nemá FAA žádná pravidla pro ochranu pasažérů účastnících se komerčních kosmických letů. Neexistují rovněž žádná kritéria, jež by omezovala okruh lidí, kteří mohou letět do kosmu jako vesmírní turisté. | Foto: NASA

Cena „letenky“ do kosmu by se měla pohybovat kolem čtvrt milionu dolarů. Firmy, které chtějí vesmírnou turistiku provozovat, přesto počítají s návalem zákazníků. Společnosti, jako je Virgin Galactic neplánují, že by na zákazníky kladli nějaké zvláštní nároky. | Foto: NASA/Scott Kelly

Hlavní instruktorka Virgin Galactic Beth Mosesová to řekla jasně: „Neplánujeme žádná drastická omezení. Naším cílem je otevřít vesmír každému. Neexistuje horní věková hranice, ale kvůli předpisům Federal Aviation Administration musíme zajistit, aby těm, co s námi poletí, bylo víc než osmnáct let. | Foto: NASA

„Sedadla mají horní váhový limit, ale je krajně nepravděpodobné, že byste ho překročili, pokud nejste profesionální zápasník v sumo,“ dodává Mosesová. | Foto: Orion Span

Spodní věková hranice nevyplývá ze zdravotních nebo bezpečnostních hledisek. Je to minimální věk, v kterém může ve Spojených státech člověk podepsat právně závazný dokument. Společnosti si samozřejmě mohou vytvořit vlastní pravidla. Ale zatím se k tomu zjevně nepřipravují. | Foto: Ronrosano, CC BY-SA 3.0

Předpokládá se, že pasažéři absolvují pohovor s lékařem, který jim důkladně vysvětlí možná rizika, ale i pak bude jen na zájemci o let, k jakému závěru na základě takto získaných informací dospěje a zda se letu do kosmu dobrovolně vzdá ze zdravotních důvodů. | Foto: Pixabay

Požadavky na zdravotní stav pilotů budou samozřejmě podstatně přísnější. Ti budou také pod podrobnějším zdravotnickým dohledem.  Předpisy pro ně určují například radiační zátěž, jaké smí být při letech vystaveni. Pro pasažéry ale žádný podobný limit stanoven není. | Foto: NASA

Bezpečnost letu může významně ovlivnit výcvik, především pak trénink řešení krizových situací. V případě letu do kosmu musí být poučení poněkud důkladněji než při turistickém letu dopravním letadlem. | Foto: NASA TV

Virgin Galactic nabízí třídenní kurz, v kterém se zájemci seznámí nejen s bezpečnostními pravidly a řešením krizových situací, jako je třeba požár nebo porušení hermetičnosti kabiny, ale odzkoušejí si také vybavení kabiny a její provoz či komunikaci s posádkou a spolucestujícími. | Foto: Shutterstock

Také v tomto případě platí, že na posádku budou kladeny podstatně vyšší nároky a její výcvik bude náročnější než u pasažérů. Kosmické lodi pro komerční lety nepodléhají žádné certifikaci nebo homologaci. Neexistuje tedy žádný závazný mechanismus pro kontrolu bezpečnosti jejich raket a kabin.  | Foto: NASA

Jediné, co má provozovatel turistických kosmických lodí v tomto ohledu za povinnost, je upozornit cestující, že vládní úřady necertifikovaly kosmickou loď jako bezpečnou pro lety do vesmíru. | Foto: NASA/Scott Kelly

Pasažérovi komerčního kosmického letu stačí vyplnit a podepsat stoh dokumentů, v kterých jde většinou o to, že se v případě utrpěných škod nebude hojit na provozovateli komerčních kosmických letů, případně na státu. Co zůstává nekryto, jsou rizika ze strany ostatních pasažérů. | Foto: Orion Span

Pasažérovi komerčního kosmického letu stačí vyplnit a podepsat stoh dokumentů, v kterých jde většinou o to, že se v případě utrpěných škod nebude hojit na provozovateli komerčních kosmických letů, případně na státu. Co zůstává nekryto, jsou rizika ze strany ostatních pasažérů. | Foto: NASA

Pokud by někdo z pasažérů utrpěl jakoukoli újmu, nemůže se sice domáhat náhrady u provozovatele kosmických letů a u státu, ale může podle své vůle žalovat o náhradu jiné pasažéry. Některé pojišťovny už zavětřily a nabízejí budoucím zákazníkům komerčních kosmických letů „pojištění zodpovědnosti za způsobené škody“. | Foto: ThePenultimateOne, CC BY-SA 4.0

Sara Langstonová upozorňuje na fakt, že zatím se dostávají do popředí jen informace, které mají budoucí pasažéry kosmických komerčních letů lákat na jedinečné zážitky. Beth Mosesová například uvádí, že jí krátký „skok“ do kosmu přinesl „posilující pocit uvolnění“ a také „silný a úžasný pocit sounáležitosti s planetou“. | Foto: Elon Musk, SpaceX

Kdo by si nepřál zažít něco podobného? Výlety do kosmu se zřejmě stanou pro řadu lidí prestižní záležitostí. Můžeme na nich očekávat podobnou klientelu, jaká si platí u specializovaných firem kompletní servis pro výstup na osmitisícové vrcholky velehor v Himálaji či Karakoramu.

Obojí podnikání – klientské horolezectví a vesmírná turistika – mohou mít už brzy společné i to, že si na svá konta budou připisovat oběti na lidských životech. Langstonová připomíná, že „riziková povaha letů do kosmu vyžaduje důkladné pochopení všech hrozeb a nejistot spojených s lety člověka do vesmíru.“ | Foto: 17:21, 21 June 2007, CC-BY-SA-3.0

Americká expertka k tomu dodává, že celý obor komerčních kosmických letů ještě neodrostl dětským střevícům a pravidla pro jeho provozování a zaběhané osvědčené postupy teprve vzniknou a budou se „za pochodu“ optimalizovat. | Foto: Orion Span

První kosmičtí pasažéři budou tedy nakukovat za Kármánovu hranici za dosti nejasných podmínek, a to jak technických a zdravotních, tak i právních.  Jediné, čím si můžeme být zcela jistí, je fakt, že tahle nejistota většinu z nich od pokusů „nakouknout do vesmíru“ neodradí.   | Foto: NASA