Přiznám se, že pointu tohoto příspěvku nechápu. Suříkové barvy na bázi olova se běžně používaly jako velmi kvalitní základovky, které byly speciálně vhodné k nátěru narezlých železných konstrukcí. Co si matně vzpomínám ještě ze střední školy - rez je nějaký hydrát oxidu železitého, který z železa vzniká reakcí s kyslíkem ve vlhkém prostředí. Je to látka porézní, snadno se odlupuje v šupinách od povrchu, takže železná konstrukce chátrá do stále větší hloubky. Suřík je oxid olova, který s železem i oxidem železitým reaguje za zvzniku olovnatanu, tuším, že železitého, který je pevný, odolný, nepropustný pro vodu, neodlupuje se, takže na povrchu natřené železné konstrukce vytvoří odolnou slupku.
Nejsem si jistý jestli suříkové barvy nejsou dnes už z ekologických důvodů zakázány podobně jako se olovo přestalo přidávat do cínů určených k pájení v elektrotechnice. V minulosti se ale "olověné" základovky používaly naprosto běžně.